Jak důležité je pro nás umění? Co od něj očekáváme? A můžeme s ním žít lépe? Nový cyklus intervencí přináší umění do prostor rektorské pracovny a dává mu možnost rámovat zásadní diskuse o budoucnosti univerzity. Akademické obci i veřejnosti je k dispozici prostřednictvím nově založeného webu a při zvláštních příležitostech.
Edice II
Výstava Edice II představuje tvorbu Vladimíra Havlíka jako dlouhodobé zkoumání vztahu člověka k druhým lidem, společnosti, přírodě a každodennímu prostředí. Od konce 70. let 20. století rozvíjí olomoucký performer praxi založenou na osobním gestu a citlivém vnímání zdánlivě běžných prostředí a situací.
Ústředním tématem výstavy je umělecké dílo jako otevřená situace. Havlík je chápe v prvé řadě jako impuls, který může proměnit způsob vnímání okolního světa. Jednoduché gesto se tak v jeho pojetí stává výrazem osobní svobody, pozornosti, solidarity nebo hravé imaginace. Význam díla přitom vzniká a usazuje se teprve během setkání autora, jeho publika a daného místa.
Výstavu uvozuje dokumentace akcí a performancí, těžištěm jsou však autorovy malby, studie prostorových organizací, půdorysů a městských struktur. Vedle toho jsou zde také objekty, autorské knihy a jedna z videoperformancí. Důraz je kladen na několik vzájemně provázaných linií Havlíkovy tvorby – hledání a vyměřování svobody v podmínkách (normalizační) společnosti, dialog a spolupráci, citlivost vůči přírodě a schopnost prostřednictvím humoru a imaginace zpochybňovat ustálené způsoby myšlení. V tomto kontextu je nutno připomenout jeho dlouhodobé pedagogické působení na Univerzitě Palackého, založené právě na otevřenosti, komunikaci a podpoře tvůrčí samostatnosti studentů.
Havlíkova tvorba přirozeně naplňuje poslání nově vznikající univerzitní sbírky Universitas Aperta. Výstava zároveň představuje významnou osobnost spojenou s Olomoucí a Univerzitou Palackého, jejíž dílo zaujímá důležité místo v českém i středoevropském kontextu akčního, konceptuálního a performativního umění.
Vladimír Havlík
* 1959, Nové Město na Moravě
Český performer, konceptuální umělec a pedagog žijící v Olomouci. Od konce 70. let se věnuje akčnímu umění, v němž prostřednictvím nenápadných, poetických, často ironických gest reflektuje každodenní život, mezilidské vztahy a kontakt člověka s přírodou. Jeho tvorba zahrnuje také kresbu, malbu, objekty, vizuální poezii a autorské knihy. Od roku 1990 působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci; v roce 2020 byl jmenován profesorem.
K Havlíkovým významným výstavám patří retrospektiva Soft Spirit konaná v Domě umění města Brna (2006), resp. její rozšířená olomoucká prezentace Soft Spirit. Akce, vizuální poezie, autorské knihy, objekty, kresby, obrazy 1977–2007, kterou připravilo Muzeum umění Olomouc. Následovaly mj. výstavy Yesterday v Galerii Parallel (Praha, 2009), Prostorové knihy v Centru současného umění DOX (Praha, 2015) a společná výstava s Rudolfem Sikorou Sníh kámen hvězda strom v Galerii hlavního města Prahy (Praha, 2020). V rámci Trienále SEFO 2024 představil projekt Monument AI, na nějž navázal výstavní intervencí (A)I PERFORMER v Moravské galerii v Brně (Brno, 2025–2026). V létě 2026 proběhla v Purkrabství hradu Klenová jeho rozsáhlá výstava Pieces, představující dokumentaci akcí a performancí od konce 70. let po současnost.
Tvorba Vladimíra Havlíka je zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy, Moravské galerie v Brně, Muzea umění Olomouc, ve sbírkách Foundation for Contemporary Arts Prague, Budapest Gallery, Landesmuseum Linz a Macomb College Collection v USA.
Výběr z vystavených děl:
Happy UFO IV, | 1998 | olej na plátně, 150 × 150 cm
Napoleon | (Performance pro Verunku) | 2023
Proprání denního tisku 7
Edice I
Jak důležité je pro nás umění? Co od něj očekáváme? A můžeme s ním žít lépe? Nový cyklus intervencí přináší umění do prostor rektorské pracovny a dává mu možnost rámovat zásadní diskuse o budoucnosti univerzity. V edici I se představují Magdalena Turzová, Robert Buček a David Jedlička.
Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuse. Je místem, kde se rodí a promýšlejí, také ale padají zásadní rozhodnutí. Jejich rámování nyní získává výsadní podobu – takovou, která bude vhodně motivovat i reprezentovat transformaci Univerzity Palackého v Olomouci obecně. Do prostoru vstupuje nový hráč: umění. V samostatných edicích trvajících vždy jeden semestr, se zde prezentují výsadní osobnosti univerzitního světa umění s cílem moderovat diskusi o naší budoucnosti. V té první se představují Magdalena Turzová, Robert Buček a David Jedlička, dlouhodobě působící na Katedře výtvarné výchovy UP. Volba je to symbolická – ačkoli všechny tři spojujeme spíše s konceptuální polohou, s reflexí intimity domova a každodennosti, jejích vizuálních znaků a prvků, podprahově je jejich cílem revokace pojmu polis. Společenství, k němuž se obracejí, není abstraktní, není neviditelné nebo němé, je tvořeno konkrétními jednotlivci. Každé jejich rozhodnutí má dopad na životy jiných. Je obohacující těšit se kvalitou jejich práce, a vědět přitom, že dáme-li její měkké síle prostor, neodejdeme, aniž bychom sami osobnostně povyrostli.
* Jednotlivé tematické edice jsou obměňovány semestrálně, a to formou online (web, sítě), při zvláštních příležitostech (dny otevřených dveří, Dny evropského kulturního dědictví apod.) také fyzicky. Autoři jsou zváni k artist talk v rámci programu Katedry dějin umění FF UP.
