Jak může Olomouc zabránit odlivu kreativních talentů? Odpovědi nabízí publikace z Univerzity Palackého

Čtvrtek 11. březen 2021, 9:18 – Text: OK

Olomouc (11. března 2021) – Podle čeho volí své působiště lidé, kteří pracují či podnikají v kulturních a kreativních odvětvích? Co kreativcům v jejich práci pomáhá a co je naopak brzdí? A jak může město či kraj zabránit odchodu talentů a mozků z regionu? I na tyto otázky hledali odpovědi výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Výsledky jejich práce shrnuje publikace „Motivace aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci: Strategie a doporučení pro posílení segmentu“. Projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Univerzita Palackého se problematice kulturních a kreativních průmyslů věnuje dlouhodobě. Právě ukončený projekt, na němž se podíleli zástupci Filozofické, Pedagogické a Přírodovědecké fakulty UP a odborníci z iniciativy Kreativní Olomouc, navazuje na několikaleté mapování subjektů, které v Olomouci a regionu v oblasti kultury a kreativních průmyslů probíhá.

„Mezioborový úhel pohledu je jednou z hlavních přidaných hodnot tohoto projektu a týmu, který se na publikaci podílel. Součástí publikace je i specializovaná mapa, která je výsledkem procesů kartografické analýzy a syntézy, zpracovaných v geografickém informačním systému (GIS),“ uvedl řešitel projektu Rostislav Nétek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Atmosféra Olomouce je pro některé podstatnější než finanční aspekty

Tým stavěl na výsledcích předešlého mapování z roku 2017, kdy se na Olomoucku vyskytovalo 1 211 subjektů identifikovaných jako součást odvětví kulturních a kreativních průmyslů s celkovým obratem více než 4,7 mld. Kč. Do této v celé Evropě velmi dynamicky se rozvíjející oblasti patří například architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání a scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla nebo kulturní dědictví (muzea a galerie).

V průběhu projektu výzkumný tým aktivně komunikoval s lidmi, kteří se věnují právě těmto oborům. Informace čerpal z panelových diskuzí, kulatých stolů i dotazníkových šetření. Zkoumal motivace téměř tří stovek respondentů, a to jak těch, kteří se rozhodli svou kariéru realizovat na Olomoucku, tak těch, kteří aglomeraci z různých důvodů opustili. Na základě zjištěných dat se tak čtenáři z publikace mimo jiné dozví, že v případě Olomoucka hrají při rozhodování, zda zůstat, nebo odejít, pozitivní roli spíše faktory, jako je atmosféra města a jeho velikost, dopravní dostupnost a možnost kulturního vyžití i dostatečná nabídka volnočasových aktivit, než aspekty finanční motivace. Region naopak respondenti nejčastěji opouštěli například kvůli lepší pracovní příležitosti s adekvátním finančním ohodnocením nebo proto, že chtěli podle svých slov žít v progresivněji smýšlejícím moderním městě.

Recept na udržení talentů v regionu: Podpora start-upů a kreativních podniků

Publikace předkládá také návrhy systematických opatření pro zamezení odchodu talentů. „Navrhujeme konkrétní postupy podporující rozvoj kreativního potenciálu olomoucké aglomerace, jako jsou start-upy, co-workingy, kreativní huby a podniky, na kterých je potřeba s větší intenzitou stavět image moderního kreativního města. Pevně doufáme, že zjištění a návrhy, které publikace sumarizuje, budou maximálně využity při přípravě koncepcí pro kulturu a kreativitu jak města Olomouce, tak i Olomouckého kraje a dalších institucí, jež se podpoře a rozvoji oblasti kulturních a kreativních průmyslů věnují,“ řekla Magdaléna Petráková, předsedkyně spolku Kreativní Olomouc a členka projektového týmu.

Projekt byl ve svém průběhu ovlivněn pandemií covidu-19, jejíž dopady v kulturní a kreativní sféře mají signifikantní charakter. Projektový tým se, se souhlasem a podporou TA ČR, rozhodl na situaci zareagovat rozšířením výzkumného záměru o reflexi dopadů první vlny pandemie na olomoucké subjekty. Publikace tak obsahuje také shrnutí základních rysů dopadů či efektů v jednotlivých segmentech odvětví od IT sektoru po živá umění. Součástí jsou také souhrnná doporučení pro jednání v tomto typu krize, vycházející z reakcí jednotlivých aktérů. „Výstup kvalitativního šetření dopadů covidu-19 ze své podstaty nemůže postihnout všechny aspekty krize v těchto odvětvích, nicméně nabízí srozumitelný náhled složitosti situace a zasaženým subjektům umožňuje provést základní rozvahu a zhodnocení svých vlastních postupů,“ doplňuje Michaela Jendřejková, členka projektového týmu a spolku Kreativní Olomouc.

Publikace v tištěné podobě byla distribuována všem partnerům projektu, mezi něž patří kromě Statutárního města Olomouce také Olomoucký kraj, agentura CzechInvest, okresní Hospodářská komora, Inovační centrum Olomouckého kraje a další instituce, ale také např. co-workingová centra (Vault 42, Coworking Olomouc). Veřejně bude publikace dostupná v informačním centru UPoint a v elektronické formě je spolu s ostatními materiály volně ke stažení na webových stránkách projektu kkp.upol.cz.

 

Odkazy:
Online verze publikace: https://kkp.upol.cz/publikace/
Online verze specializované mapy: https://kkp.upol.cz/mapa/  
Online verze mapování covid-19: https://kkp.upol.cz/covidmapa/ 

 

Kontaktní osoba:
Petr Bilík | prorektor pro vnější vztahy
Univerzita Palackého v Olomouci
E: petr.bilik@upol.cz | M: 774 409 06

Zpět