Od lokální klanové milice k eskadře smrti s mezinárodním rozměrem. Veřejná habilitační přednáška Mgr. Tomáše Šmída, Ph.D. (Vysoká škola AMBIS v Praze)
Přednáška se zaměří na charakter politického režimu, který v Čečensku vytvořil Ramzan Kadyrov. Ačkoliv se formálně nejedná o nezávislý stát, Moskva umožnila Kadyrovovi vybudovat specifický a svébytný režim, který je jen minimálně odpovědný federálnímu centru, s nímž ho pojí primárně osobní a neformální vazby Ramzana Kadyrova s Vladimírem Putinem. Putin má pozici patrona a Kadyrov klienta. Tato neopatrimonální vazba představuje klíčový element existence Kadyrovova režimu. Velmi specifickou a hlavně ústřední roli v charakteru Kadyrovova režimu hraje přímé fyzické násilí uplatňované velmi široce, excesivně a často mimo formální limity ruského státu. Nicméně role a charakter násilí se v průběhu dnes už dvacetileté existence formace, která se běžně označuje jako kadyrovci (kadyrovcy), měnily. Uskupení se přeměnilo z neformální milice, která sloužila zpočátku jako osobní ochrana Kadyrovova otce Achmata Kadyrova, na robustní ozbrojenou sílu, která byla dokonce zařazena do formálních federálních bezpečnostních složek. Fakticky ovšem zůstala soukromou ozbrojenou složkou loajální svému vůdci Ramzanu Kadyrovovi. Díky jeho úzkým vazbám na prezidenta Putina kadyrovci slouží ve federálním kontextu primárně Putinovým zájmům a jiné mocenské omezení nerespektují. Při snaze o pochopení podstaty kadyrovského režimu a fungování kadyrovců jako ozbrojené formace je důležité brát mnohem více v potaz zdroje jeho moci, které jsou důležitější než jeho formální pozice. Exkluzivní postavení kadyrovců nejen v severokavkazském, alecelofederálním kontextu je v posledních letech demonstrováno na jejich mezinárodních aktivitách, kdy kadyrovci nevystupují již jen jako nájemní vrazi a atentátníci likvidující odpůrce kadyrovského či putinského režimu, ale jako ozbrojená jednotka zcela autonomní na federální armádě či Národní gardě (bývalá vojska ministerstva vnitra). Kadyrovci jsou také nasazováni jako protipovstalecká jednotka v syrské občanské válce či nově a zcela unikátně v rusko-ukrajinském konfliktu, kde plní po počátečních nejasnostech především roli zadržovací jednotky. Jejich působení vykazuje podobnost s jednotkami SMERŠ za druhé světové války, potažmo s latinskoamerickými eskadrami smrti z dob studené války.
Přednášku bude možné sledovat i online přes Zoom.