Oratorium z roku 2023

Ensemble Damian
Hana Solanská, soprán
Tereza Horová, alt
Rostislav Baláž, tenor
Pavel Maška, bas

Martin Stánec, saxofon
Jaroslav Novák, elektrická kytara
Jakub Knápek, basová kytara
Martin Smutný, klávesové nástroje

Použité texty:
Jaroslav Svoboda: ekozahrady.com
Joseph Jenkins: Lidský hnůj
Návod na kompostování lidského hnoje
rozhovory s Petrem Robejškem na www.radiouniversum.cz
www.ekona.cz
wikipedia.org

Vstup volný

Ke kompozici hudebního díla s tímto názvem a námětem mne přivedl sled událostí, které jsou důležité i k pochopení samotného poselství. V roce 2021 jsem musel pro uskladnění kostýmů, rekvizit a divadelní scény zakoupit vysloužilou zemědělskou stavbu, protože objem nahromaděných věcí Ensemble Damian už nebylo možné dál skladovat v prostorách UP. Dispozice kravína částečně přebudovaného na opravnu aut mě okamžitě přivedla na myšlenku přetvořit ho na kulturní podnik: divadlo, ateliér, galerii, depozitář … V objektu ale není kanalizace a je situovaný tak, že by její dobudování znamenalo obrovské náklady. Jak se odpady řeší například v zemích, kde jsou skály, fjordy, řídké osídlení, nebo prostě v krajině, která tenhle „luxus“ neumožňuje zbudovat? A tak jsem přišel na kompostující záchody, které jsou např. v severských státech docela běžné a mají je proto už i dobře zkonstruované. V rámci hledání informací na internetu jsem narazil na expresivní článek Jaroslava Svobody o ekotoaletách. Ten se stal východiskem pro hudebně dramatické dílo stejného názvu. Pokud bych kravín nekoupil, nikdy bych se nezamyslel nad tím, jak je stávající kanalizace a systém odvádění odpadu pitnou vodou šílený, neekologický, neekonomický a neetický. Kolik takových zaběhlých a nekontrolovaných věcí jde naším životem? Oratorium Ekotoalety není recesí, ale velice angažovaným dílem. Kanalizace je jedním z neřešených problémů, který asociuje mnohem širší okruh důležitých otázek, na které musíme reagovat, pokud nechceme naši planetu a tím i sebe samotné zlikvidovat. Libreto oratoria je tvořeno i parafrázemi myšlenek Josepha Jenkinse z knihy Lidský hnůj, citátem z Bídníků Victora Huga, několika souvisejícími myšlenkami politologa Petra Robejška i údaji získanými z internetu. Hudebně je napsané v postminimalistickém repetetivním stylu, navazujícím na opery Krvavá pavlač, Svět podle Plinia, Voda a vzduch a Poklad Arkádie, tedy těch méně inspirovaných barokem a více angažovaných námětem.

Tomáš Hanzlík