Jak důležité je pro nás umění? Co od něj očekáváme? A můžeme s ním žít lépe? Nový cyklus intervencí přináší umění do prostor rektorské pracovny a dává mu možnost rámovat zásadní diskuse o budoucnosti univerzity. V edici I se představují Magdalena Turzová, Robert Buček a David Jedlička.

Rektorská pracovna je místem na pomezí, je soukromým světem soustředěné práce i arénou živé diskuse. Je místem, kde se rodí a promýšlejí, také ale padají zásadní rozhodnutí. Jejich rámování nyní získává výsadní podobu – takovou, která bude vhodně motivovat i reprezentovat transformaci Univerzity Palackého v Olomouci obecně. Do prostoru vstupuje nový hráč: umění. V samostatných edicích trvajících vždy jeden semestr, se zde prezentují výsadní osobnosti univerzitního světa umění s cílem moderovat diskusi o naší budoucnosti. V té první se představují Magdalena Turzová, Robert Buček a David Jedlička, dlouhodobě působící na Katedře výtvarné výchovy UP. Volba je to symbolická – ačkoli všechny tři spojujeme spíše s konceptuální polohou, s reflexí intimity domova a každodennosti, jejích vizuálních znaků a prvků, podprahově je jejich cílem revokace pojmu polis. Společenství, k němuž se obracejí, není abstraktní, není neviditelné nebo němé, je tvořeno konkrétními jednotlivci. Každé jejich rozhodnutí má dopad na životy jiných. Je obohacující těšit se kvalitou jejich práce, a vědět přitom, že dáme-li její měkké síle prostor, neodejdeme, aniž bychom sami osobnostně povyrostli.

* Jednotlivé tematické edice jsou obměňovány semestrálně, a to formou online (web, sítě), při zvláštních příležitostech (dny otevřených dveří, Dny evropského kulturního dědictví apod.) také fyzicky. Autoři jsou zváni k artist talk v rámci programu Katedry dějin umění FF UP. 

Magdalena Turzová

* 1978, Uherské Hradiště

Malířka a pedagožka působící na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studovala ve Zlíně (1996–1998) a na UP v Olomouci, kde absolvovala magisterské (1998–2003) i doktorské studium (2013–2019). Na katedře výtvarné výchovy vyučuje malbu a kresbu. V posledních letech představila projekty Medúzin komplex (Platforma 15, Praha, 2024) a Twisted (Vzlet, 2025). Její malba spojuje tradici s pozorným sledováním „okraje“ každodennosti, která získává intimní i latentně politický význam. Věnuje se figurativní malbě, v níž citlivě reflektuje domácnost, periferii a intimní prostory. Její tvorba angažuje melancholii, poetický realismus a jemnou ironii.

Vystavená díla:

Games | 2024 | akryl a olej na plátně
Eye On You | 2025 | akryl a olej na plátně
God | 2025 | akryl a olej na plátně
Sunday Shoes | 2025 | akryl a olej na plátně

Magdalena Turzová (nar. 21. června 1978 v Uherském Hradišti) je česká malířka a pedagožka působící na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své volné tvorbě se věnuje především figurativní malbě, ve které s příznačnou citlivostí sleduje a zobecňuje každodenní svět domova, periferie a intimních interiérů. V jejích obrazech se střetává melancholie s jemnou ironií a poetický realismus s introspektivním pohledem na obyčejnost.

Studovala na Zlínské vyšší odborné škole umění (1996–1998) a na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde absolvovala magisterské studium výtvarné výchovy (1998–2003) a později také doktorské studium (2013–2019). Na téže fakultě působí jako odborná asistentka, vyučuje zde malbu a kresbu. 

V posledních letech se Magdalena Turzová představila řadou výstavních projektů. V roce 2024 uvedla v pražské galerii Platforma 15 Medúzin komplex, v rámci nějž tematizovala tělesnost, zranitelnost a proměnlivost identity v současném světě. Následovala výstava Twisted v kulturním prostoru Vzlet v Praze-Vršovicích (2025), kde svou osobně laděnou tvorbu prezentovala diverzně site-specific způsobem.

Magdalena Turzová žije a pracuje v Olomouci. Její tvorba představuje osobitou syntézu malířské tradice a vnímavého pozorování světa „za okrajem“, kde se všednost proměňuje v tiché svědectví o existenci, prostoru a čase, a získává latentně politický význam.

Robert Buček

* 1979, Uherské Hradiště

Český sochař a keramik působící na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studoval v Luhačovicích (1996–2000), poté na Fakultě umění Ostravské univerzity u prof. M. Kotrby (2001–2007) a absolvoval také doktorské studium na Akademii krásných umění ve Wroclawi (2009–2012), kde roku 2022 získal titul docenta. Působí jako vedoucí Ateliéru keramiky na Univerzitě Palackého (od 2015). K jeho novějším výstavám patří 4+1/3+kk (Olomouc, 2020) či Řeky, domy, krajiny (Zlín, 2023); pravidelně se účastní mezinárodních sympozií. Jeho tvorbu charakterizuje materiálová autenticita, střídmost a cit pro prostor a čas. Pracuje především s kamenem, dřevem a keramikou, které chápe jako nositele paměti a reprezentanty času. Jeho plastiky a instalace vycházejí z krajiny, architektury či tělesnosti a spojují hmotnost materiálu s úspornou, poetickou formou.

Vystavená díla:

Z cyklu Válka | 2025 | keramika | rozměry různé
Vrstvy | 2026 | keramika | 53 × 39 × 45 cm

Robert Buček (nar. 7. prosince 1979 v Uherském Hradišti) je český sochař a keramik působící v Olomouci. Ve své tvorbě se dlouhodobě zaměřuje na práci s přírodními materiály – kamenem, dřevem a keramikou – které chápe jako nositele paměti, času a procesu proměny. Jeho plastiky, objekty a instalace se pohybují na pomezí figurace a abstrakce, často vycházejí z architektury, krajiny nebo tělesnosti a v jemné rovnováze propojují fyzickou hmotnost materiálu s poetickou lehkostí formy.

Po absolvování Střední odborné školy umění a řemesel v Luhačovicích (1996–2000) pokračoval ve studiu sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity v ateliéru prof. Mariuse Kotrby (2001–2007). Následně absolvoval doktorské studium na Akademii krásných umění ve Wroclawi (2009–2012) u prof. Janusze Kucharského, kde v roce 2022 získal titul docenta.

Pedagogicky působil v letech 2007–2012 na Fakultě umění Ostravské univerzity, od roku 2015 vede Ateliér keramiky na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci své pedagogické práce propojuje tradiční keramické technologie se současnými přístupy k sochařské tvorbě a experimentální práci s materiálem.

Ze samostatných výstav posledních let lze uvést projekty 4+1/3+kk (Galerie Caesar, Olomouc, 2020), Řeky, domy, krajiny (Galerie Optika, Zlín, 2023) či Sochy (Městská galerie Otrokovice, 2016). Vystavoval také v Polsku (Rzeźby, ASP Wroclaw, 2010) a účastnil se řady mezinárodních sochařských symposií (naposledy 1st International Ceramic Sculpture Triennale Poland ICST, 2025). Jeho díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách, některé realizace vznikly přímo pro veřejný prostor.

Bučkova tvorba se vyznačuje důrazem na materiálovou autenticitu, tvarovou střídmost a vztah člověka k prostoru. V jeho dílech se zrcadlí ticho, pomalost a procesualita, které proměňují obyčejnou hmotu v prostorový záznam času.

David Jedlička

* 1969, Brno

Malíř a pedagog působící na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studoval u prof. Daniela Balabána na Ostravské univerzitě (1992–1997) a dokončil doktorské studium na UP (2007–2011). Od roku 2018 je odborným asistentem na katedře výtvarné výchovy, externě vyučuje i design. Vystavoval v ČR i zahraničí; k novějším projektům patří Sample and Hold (Znojmo, 2024), Future with Little Error (Ostrava, 2024) či Triggers (Olomouc, 2023). Je zastoupen ve významných institucích včetně Národní galerie v Praze. Jeho tvorba tematizuje malířskou tradici a pracuje s fragmentárním, existenciálně laděným obrazem současnosti. Ve figurativních akrylových malbách propojuje introspekci, ironii i sociální komentář a tematizuje hranici mezi realitou a snem.

Vystavená díla:

Time machine | 2023 | akryl na plátně | 160 × 150 cm
Šipka | 2023 | akryl na plátně | 160 × 150 cm

David Jedlička (nar. 12.11.1969 v Brně) je český malíř a pedagog působící na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho malířská tvorba se pohybuje na pomezí introspekce a sociálního komentáře, často s ironickým odstupem a existenciálním podtextem. Pracuje převážně s akrylem na plátně, jeho figurativní kompozice zachycují střet každodenní reality a jejího imaginárního překryvu – rozmlžený svět mezi snem a bděním, mezi obrazem a jeho projekcí.

Jedlička vystudoval ateliér malby prof. Daniela Balabána na Ostravské univerzitě (1992–1997) a následně absolvoval doktorské studium výtvarné pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (2007–2011). Od roku 2018 zde působí jako odborný asistent, kde vyučuje kresbu a malbu; zároveň externě vyučuje design na Fakultě strojní VŠB v Ostravě.

Jeho výstavní činnost zahrnuje desítky samostatných i kolektivních prezentací v Česku i zahraničí. K nejnovějším patří projekty Sample and Hold (GAP, Znojmo, 2024), Future with Little Error (GAFU, Ostrava, 2024), Triggers (Galerie Caesar, Olomouc, 2023) či Noční proud (Výtah Space, Zlín, 2021). Opakovaně vystavuje s olomouckou skupinou Aktual, účastnil se i mezinárodních projektů v Polsku, Rakousku či USA.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzea umění Olomouc i v soukromých sbírkách doma i v zahraničí.

Tvorba Davida Jedličky vychází z malířské tradice a zároveň ji zpochybňuje – tematizuje pomíjivost, iluzi a ztrátu jistot v období vizuální přesycenosti. Jeho obrazy fungují jako deníky vnitřních krajin, záznamy současného světa, který se rozpadá na fragmenty vzpomínek, signálů a přeludů.

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)