Velké úhyny včelstev jsou v Česku stále častější, vědci z přírodovědecké fakulty pátrají po příčinách

čtvrtek 12. březen 2020, 9:23

Olomouc (12. března 2020) Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru dat od včelařů budou snažit zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Pomocí dosavadních šesti průzkumů, do kterých se v posledních letech zapojilo zhruba 1200 respondentů, odborníci z PřF UP zjistili, že poslední velké úhyny tuzemští včelaři zaznamenali v letech 2014 až 2018. Například v roce 2015 zimu nepřežila pětina včelstev, které decimuje hlavně onemocnění varroáza. „Podle zpráv z terénu lze značné ztráty včelstvem očekávat i za uplynulý rok. Je proto třeba zmapovat, v jakých periodách se ztráty opakují. Dříve to bylo pět až sedm let, v současné době se ukazuje, že perioda je už výrazně kratší a činí dva až tři roky," upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie, který se věnuje včelařskému výzkumu a zároveň je i včelařem.

Tuzemští včelaři letos opět dostanou dotazník s otázkami, které se týkají například přezimování včelstev, úrovně ztrát nebo činnosti včelařů v uplynulé sezóně. „Snažíme se zmonitorovat všechny různé významné faktory, které by mohly mít vliv na přezimování včelstev. Chceme zjistit nejen aktuální situaci, ale vytvořit i archiv dat, abychom se za 5, 10 či 15 let mohli k získaným údajům vrátit a podívat se, jak se včelařilo v minulosti," řekl Danihlík.

Vědci by pomocí průzkumu mohli sledovat příčiny masivních úhynů včelstev, které podle Danihlíka mohou mít na svědomí nejen nemoci včel, ale také změny klimatu či charakter krajiny v okolí včelích úlů. „Chceme zároveň zjistit, zda se tyto velké úhyny vyskytují v nížinách, na horách či v oblastech s intenzivním zemědělstvím a jaké je v postižených oblastech zavčelení, protože to všechno má na zdraví včelstev vliv," podotkl. Díky průzkumu by odborníci měli dostat odpověď i na otázky, zda v Česku existují oblasti, kde k výrazným úhynům včelstev nedochází.

Odborníci z PřF UP pro včelaře zároveň zprovoznili interaktivní mapy České republiky s údaji o ztrátách včelstev v jednotlivých regionech, hustotě zavčelení či důležitých zdrojích snůšek. „Mapy dovolují unikátním způsobem nahlížet do výsledků dotazníků, a především pochopit jinak skryté prostorové souvislosti,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

V Česku je evidováno zhruba 779 000 včelstev a bezmála 63 000 včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z PřF UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. Rozsáhlé úhyny včel podle Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou," dodal.

Projekt „COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev“ je mezinárodní projekt, který zaštiťuje asociace COLOSS se sídlem ve Švýcarsku. Česká republika je do projektu zapojena od roku 2014, kdy proběhl první ročník monitoringu. Dotazník a mapové aplikace jsou dostupné na www.coloss.cz.

 

Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547

Zpět