Nový rektor UP Martin Procházka: Všichni můžeme přispět k tomu, aby se univerzita brzy cítila lépe

Profesor Martin Procházka.
Foto: Jan Andreáš, MMOL
Pondělí 3. květen 2021, 8:00 – Text: Ivana Pustějovská

Univerzitu Palackého vede od 1. května nový rektor, profesor Martin Procházka. V rozhovoru pro Žurnál Online představuje jak své plány a vize, tak také svůj prorektorský tým.

Jste lékař a ujímáte se vedení Univerzity Palackého, která má za sebou docela složité období, mnozí se cítí zraněni ať děním na škole, nebo celkovou situaci ve společnosti, kterou vyvolala pandemie. Nastane s vaším nástupem doba uzdravování univerzity?

Moc bych si to přál, budu se o to ze všech sil snažit. A myslím si, že si to přeje také celá akademická obec naší univerzity, alespoň to tak vnímám při nejrůznějších jednáních napříč fakultami, kterých jsem v průběhu kampaně i teď při přebírání rektorské agendy absolvoval desítky. Pokud se ale budu držet vašeho příměru s uzdravováním, musím určitě dodat, že o každého pacienta pečuje celý tým lékařů a ošetřovatelského personálu, tedy že na to nebudu sám. Budu se opírat o svůj tým prorektorů a také o děkany fakult, ale i o další chytré a šikovné lidi, kterých je na naší univerzitě celá řada. Nezbytnou podmínkou pro to, aby se ono uzdravování skutečně dařilo, je ale také zapojení pacienta do celého léčebného procesu. Všichni tedy můžeme přispět k tomu, aby se univerzita brzy cítila lépe.

Uzdravováním mám na mysli i podporu studentů, pro které je nynější podoba studia velmi složitá. Někteří váhají, zda studium vůbec dokončí. Co pro ně může univerzita udělat?

Máte naprostou pravdu, studenti naši pomoc opravdu potřebují a byla by velká škoda, kdyby studium nedokončili v souvislosti s pandemií, která pro ně představuje řadu překážek a komplikací. Chceme se určitě zaměřit na jejich hladký návrat na univerzitu, je to bezesporu nejdůležitější úkol, který teď před sebou máme. I z toho důvodu jsem inicioval společné prohlášení děkanů, ve kterém jsme apelovali na všechny pedagogy, ale i další zaměstnance univerzity, aby byli nyní k potřebám našich studentů opravdu maximálně vstřícní a chápaví. Nesmíme přijít o tyto mladé talentované lidi, které potřebuje nejen univerzita, ale hlavně naše společnost.

Důraz na studenty jste akcentoval i během volebních prezentací. Kam chcete vztah univerzity a studentů posunout? Máte už v hlavě nějaké konkrétní plány či projekty?

Budu více dbát na zkvalitnění výuky, na tu opravdovou studentskou agendu. Naši studenti jsou vlastně uživateli univerzity, musíme reagovat na jejich potřeby, získávat od nich zpětnou vazbu. Proto bych chtěl studenty více vtáhnout do hry, doplnit například kolegium rektora o studentské zástupce, významně posílit komunikaci se studentskými spolky a organizacemi. Studenti by měli univerzitu vnímat jako svou a měli by mít chuť a také možnosti se spolupodílet na rozhodování a jejím směřování. Máme potenciál být skutečně univerzitou orientovanou na studenty.

Co považujete za své priority v krátkodobém horizontu konce letošního a příštího akademického roku?

O návratu studentů na univerzitu už jsem mluvil, to je skutečně priorita číslo jedna. Pevně věřím, že už příští semestr bude probíhat v běžném režimu, že většina pedagogů už bude naočkována a že bude dost vakcín i pro studenty. Snad se vše brzy vrátí do starých kolejí, a tím nemyslím jenom výuku, ale také studentský život, který je pro univerzitu také extrémně důležitý.

Chci také situaci na univerzitě zklidnit, což je velký úkol, který pochopitelně úzce souvisí se situací a spory kolem vysokoškolského ústavu. Musíme jednání o CATRIN vyčlenit mimo běžnou agendu univerzity, dosud totiž neúměrně zatěžovala porady vedení a jednání děkanů. Neexistuje jednoduché řešení, obě strany mají svým způsobem pravdu a cítí křivdu. Přesto věřím, že najdeme společný průnik. Chtěl bych se opřít o Akademický senát, který mi pomůže s rozhodnutím v této věci. Pevně věřím, že žaloba bude stažena a celou věc vyřešíme na akademické půdě. Jsme přece dospělí a vzdělaní lidé a mělo by nám jít především o naši univerzitu.

Jaké budou dlouhodobé vize Univerzity Palackého, kam by se během čtyř let vašeho mandátu měla dostat?

Univerzita má minimálně dva nebo tři pilíře. Tím prvním je výuka, ta se týká zejména studentů, nicméně ti nejlepší studenti jsou zapojeni i do vědy. A ta je právě tím druhým pilířem, se kterým souvisí dělení prostředků na vědu a výzkum. Až nás bude za pět let hodnotit Mezinárodní evaluační panel, byl bych rád, kdybychom na tom v hodnocení vědy byli minimálně stejně dobře, ovšem můj cíl je, abychom na tom byli ještě lépe než dnes. Rád bych také dosáhl úrovně, kdy nám evaluace současných studentů budou poskytovat relevantní informace, abychom byli pro budoucí studenty atraktivní školou, která má velký převis žadatelů a která může poskytovat nejkvalitnější vzdělání v České republice.

Můžete představit svůj prorektorský tým? Proč jste si zvolil za své nejbližší spolupracovníky právě tyto akademiky?

Vybíral jsem lidi, kterým věřím a jsem přesvědčený o jejich odborných kvalitách, a samozřejmě jsem se také snažil, aby zapadli do týmu a dokázali v něm dobře fungovat. Naši soudržnost a sílu prověřila už samotná kampaň před rektorskými volbami, ale další velké výzvy jsou před námi a já věřím, že je společně zvládneme. Prorektorem pro strategii a vnější vztahy je Michal Malacka (PF), který zároveň skončil v pozici předsedy AS. Role senátu je kontrolovat naše kroky ve vedení univerzity, není tedy myslitelné, aby pokračoval. Ze stejných důvodů ukončil své působení v AS i další z členů mého prorektorského týmu Vít Procházka (LF), který se bude věnovat komunikaci a záležitostem studentů. Na doktorská studia a projektovou činnost se zaměří Dušan Lužný (FF), studijní záležitosti bude mít na starosti Vít Zouhar (PdF), legislativu a organizaci Zdenka Papoušková (PF). Internacionalizaci dostane na starost Jiří Stavovčík (FZV), oblast vědy a výzkumu Zdeněk Hradil (PřF). Informační technologie, ekologické otázky a oblast udržitelného rozvoje bude mít ve své gesci můj protikandidát Tomáš Opatrný (PřF), už během volby jsem totiž vnímal, že se naše programy nejvíce sbíhají.

Univerzita Palackého nežije ve svém vlastním světě, je součástí společnosti. Jak bude škola naplňovat pod vaším vedením onu třetí roli, tedy působení ve veřejném prostoru, ve městě, v regionu?

Právě období pandemie ukázalo, jak důležitou roli hraje univerzita ve své komunitě. Naši studenti prokázali mimořádnou loajalitu, vzali na sebe společenskou odpovědnost a pomáhali všemi možnými způsoby pandemii zvládnout. To je, myslím, velmi dobrý signál pro celou společnost. V rámci třetí role univerzity budeme určitě pokračovat v projektech celoživotního vzdělávání, podporovat zaměstnanost v regionu, věnovat se oblastem ekologie a udržitelného rozvoje. V běhu jsou také další projekty, například Euforka nebo UniON, které nám pomáhají plnit společenskou úlohu univerzity například v boji s dezinformacemi, což je nyní v souvislosti s celospolečenskou krizí velmi naléhavé. Podporovat budeme nadále například i aktivity Dobrovolnického centra univerzity. Těch oblastí je celá řada a věřím, že navážeme na vše dobré a pozitivní, co univerzita své komunitě přináší.

Co je podle vás úkolem „univerzity 21. století“?

Žijeme v době, pro kterou je typické, že se na nás ze všech stran nepřetržitě valí spousta informací a není vůbec snadné se v nich orientovat. Pro zdravý vývoj a směřování celé společnosti, ale i pro každého z nás jednotlivě je velmi důležité umět rozlišit, které informace z té neskutečné záplavy jsou opravdu důležité a především pravdivé. Umění rozlišovat je podle zdroje, rozpoznat dezinformaci, a nestát se tak obětí manipulace, to je zvláště v současné době, kdy se velká část našich sociálních kontaktů odehrává v online prostředí, velmi praktická dovednost. Univerzita a vysokoškolské vzdělávání může v tomto směru sehrát velmi pozitivní roli, pokud se nám bude dařit vštěpovat našim studentům jednu z klíčových dovedností 21. století, kterou je bezesporu umění kriticky myslet.

Úkolem univerzity je vzdělávat naše studenty a vychovávat z nich svobodně uvažující osobnosti, které budou pozitivně ovlivňovat vývoj naší společnosti. Musíme se snažit ze všech sil bránit akademické svobody a svobodu bádání a usilovat o zachování vysoké úrovně kvality vědy a výzkumu. Důležité je také podporovat u našich studentů samostatné a svobodné myšlení a konání v duchu tradičních evropských hodnot, tím můžeme nejúčinněji bojovat proti společenské skepsi a populismu, ale i řadě dalších nebezpečných jevů v naší společnosti.

Univerzita Palackého v posledních letech dávala důraz na internacionalizaci. Navázala spolupráci s evropskými univerzitami v rámci aliance Aurora, působí v iráckém Kurdistánu, počet zahraničních studentů na UP roste. Jak se k otevírání univerzity světu stavíte? V čem je důležité?

Vzájemné ovlivňování a mísení různých kulturních vlivů nás formuje, rozšiřuje naše obzory, učí nás toleranci vůči odlišnostem, porozumění, solidaritě. To vše jsou vlastnosti důležité pro zdravý vývoj společnosti a my se musíme snažit je v mladých lidech pěstovat a podporovat. Evropa byla vždy místem, kde se setkávaly a vzájemně ovlivňovaly nejrůznější kultury, což mělo na její vývoj pozitivní vliv, a vždy na tom měly svůj podíl právě univerzity.

V rámci internacionalizace se budeme určitě i nadále orientovat především na naše partnery v Evropské unii, v alianci Aurora. Větší důraz než doposud bych ale chtěl klást zejména na spolupráci s univerzitami v Rakousku či Německu, které jsou nám díky společné historii a několikasetletému soužití našich národů ve středoevropském prostoru kulturně nejbližší. Pro dobu, kdy jsme se po čtyřech desítkách let nesvobody a totality potřebovali rychle přihlásit k západním hodnotám a otevřít svobodnému světu, byl typický a jistě i srozumitelný příklon k angličtině coby jazyku dominujícímu snad ve všech oborech lidské činnosti. Myslím si ale, že nastal čas, abychom vedle angličtiny znovu začali dávat prostor i německému jazyku. Bez němčiny není možné se orientovat v historických pramenech, pochopit staré filozofické texty a lépe porozumět našim vlastním kořenům a minulosti. Je to velmi důležité pro zachování naší kolektivní paměti.

Kdybyste měl Univerzitu Palackého představit někomu, kdo o ní nikdy neslyšel. Jak byste ji představil a co byste o ní řekl?

Olomouc samotná se svými památkami, parky a bohatou historií patří k nejkrásnějším městům v České republice a Univerzita Palackého spoluutváří jeho nezaměnitelnou atmosféru. Už za dva roky budeme slavit výročí 450 let od jejího založení, po Praze je druhou nejstarší univerzitou v zemi, a přestože si od roku 1573 prošla řadou úskalí a kotrmelců, vždy se dokázala zvednout a jít dál. Podíl přírodovědných, humanitních a společenskovědních oborů je na naší univerzitě poměrně vyrovnaný, v současnosti na osmi fakultách studuje více než 22 tisíc studentů, z nichž je 4,5 tisíce zahraničních z více než stovky zemí světa. Univerzita je důležitou součástí Olomouce. Sídlí v krásných historických, ale i moderních budovách a Olomouc je díky symbióze s naší univerzitou v pravém slova smyslu městem studentů. Připomíná tak podobná univerzitní města v zahraničí, jako je například německý Heidelberg nebo švédský Lund. Město před časem začalo používat jako své motto latinský termín Genius loci, velký podíl na onom „duchu místa“ má v případě Olomouce právě Univerzita Palackého.

Zpět