Na důsledky evropské legislativy ohledně GMO upozorňuje článek v novém časopise

Ilustrační foto: 123rf.com
Čtvrtek 22. duben 2021, 13:00 – Text: Martina Šaradínová

Proč je potřebná změna evropské legislativy ohledně GMO? Jak přísná omezení editování genomu hospodářsky významných plodin dopadají na evropskou ekonomiku? I na tyto otázky odpovídá první článek nového časopisu EFB Bioeconomy Journal, který ve spolupráci s vydavatelstvím Elsevier založila Evropská biotechnologická federace (EFB).

„Hlavním posláním článku bylo znovu upozornit na zastaralost evropské legislativy z roku 2001 v oblasti nových šlechtitelských technologií, která omezuje rozvoj aplikovaného výzkumu za využití těchto technologií a jejich uplatnění v praxi v EU. Nové techniky, zejména editování genomu, umožňují cíleně a šetrně provádět drobné změny v sekvenci DNA, které v přírodě vznikají spontánně, a tím vytvářet nové odrůdy plodin s lepšími vlastnostmi, například vyšším výnosem, odolností vůči škůdcům a klimatickým změnám a vyšším obsahem zdraví prospěšných látek,“ uvedl Ivo Frébort z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, který je viceprezidentem EFB. Spolu s ním se na článku podíleli také prezident EFB Jeff Cole a další z představitelů EFB Carsten Hjort ze společnosti Novozymes.

Důležitý je výrobek, ne postup

Podle autorů rozhodnutí Evropského soudního dvora z 25. července 2018 vykládá platnou legislativu tak, že všechny organismy připravené moderními postupy editování genomu spadají do kategorie GMO, a tudíž podléhají velmi přísné regulaci. „Evropský soudní dvůr ale současně konstatuje, že agresivní techniky chemické a radiační mutageneze, které v organismu vytvářejí zcela náhodné a nekontrolovatelné změny genetické informace, jsou bezpečné díky dlouhé historii jejich používání. Legislativa EU tedy reguluje produkty na základě postupu, kterým vznikly, nikoliv produkty samotné,“ objasnil Frébort.

Naopak v řadě jiných zemí, které byly schopny svoji legislativu operativně adaptovat (USA, Kanada, Argentina, Brazílie, Chile, Japonsko, Izrael, Austrálie a po odchodu z EU se změny chystají i ve Velké Británii), jsou omezení pro editování genomu cíleně nastavena pro konkrétní typ genetické změny v organismu. Je tedy uplatňována regulace produktu, jenž je uváděn do životního prostředí a přichází na trh, nikoliv postupu, kterým vznikl.

Z evropských omezení těží velké firmy mimo EU

Současná situace vede ke ztrátě konkurenceschopnosti států EU při šlechtění nových plodin. S dopady je třeba počítat nejen v zemědělství, ale i dalších oblastech ekonomiky. V neposlední řadě se vědci obávají „odlivu mozků“ v souvisejících vědních oborech.

„Evropská unie bude více závislá na dovozu produktů vyvinutých a vyrobených mimo EU, což bude mít negativní dopad na ekonomiku a životní prostředí,“ apelují autoři článku. Podle nich dopady pocítí například menší a místní producenti, kteří nebudou schopni čelit konkurenci velkých firem. Evropské zemědělství bez možnosti pěstovat plodiny s využitím moderních metod šlechtění nebude schopné snížit spotřebu vody, hnojiv či pesticidů a herbicidů. Neschopnost vyvinout odrůdy rezistentní vůči patogenům může vést ke snížení biodiverzity.

Nový časopis pro bioekonomiku

Stávající stav je rozporu s principy bioekonomiky neboli cirkulární ekonomiky, která je založena na využívání obnovitelných biologických zdrojů a přeměně těchto zdrojů včetně vznikajícího odpadu na produkty s přidanou hodnotou, jako jsou potraviny, krmiva, biologické produkty a energie. To vše za použití metod šetrných k přírodě, bez dalšího zatěžování životního prostředí a narušování biodiverzity. V rámci programu Horizon Europe patří bioekonomika do jednoho z podporovaných klastrů.

Vzhledem k využívání celé šíře biotechnologických procesů v bioekonomice EFB založila nový časopis, jenž na tuto oblast zaměří svoji pozornost.

Zpět