Čeští a němečtí vědci zaznamenali úbytek druhů motýlů, který svědčí o špatné ochraně přírody

středa 5. prosinec 2018, 10:01 – Text: OK

Olomouc (5. prosinec 2018) Výrazný pokles počtu druhů motýlů na různých místech Německa zaznamenal za posledních jedenáct let společný tým vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP a německého Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ Halle. Citelný úbytek druhového bohatství motýlů podle odborníků svědčí o tom, že se stále nedaří efektivně chránit přírodu. Výsledky jejich dlouhodobého výzkumu publikoval prestižní odborný časopis Diversity and Distributions.

Čeští a němečtí vědci společně analyzovali dlouhodobě měřená data o stavu početností denních motýlů na 245 místech Německa. Cílem jejich práce bylo vyhodnotit efektivitu ochrany v chráněných územích (NATURA 2000) oproti územím volné krajiny, která chráněná nejsou. Odborníci nakonec zjistili, že za jedenáct let kleslo druhové bohatství motýlů v Německu o zhruba deset procent. „Motýli představují velmi významnou indikační skupinu hmyzu a dobře odráží celkové trendy, které probíhají v přírodním prostředí," uvedl Tomáš Kuras z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UP.

Desetiprocentní pokles počtu druhů motýlů je podle Stanislava Rady z katedry ekologie výrazný a nepříznivý trend, který svědčí o zásadní proměně přírody v posledních dekádách. Velmi překvapivé bylo zjištění, že tendence poklesu druhového bohatství motýlů je v podstatě totožná v chráněných i nechráněných územích. „Jediný rozdíl je v tom, že v chráněných územích začíná klesající trend na vyšších druhových počtech. Z toho vyplývá, že efektivní ochrana biologické rozmanitosti se nám bohužel stále nedaří," upozornil Rada.

Hlavní závěry dlouhodobého výzkumu zaměřeného na druhovou rozmanitost motýlů v Německu budou podle Kurase s největší pravděpodobností přenositelné také na situaci v České republice, kde podobná data o vývoji počtu druhů motýlů v přírodě odborníci dosud nemají k dispozici.

Podle vědců zatím není jasné, zda se o přírodní bohatství, které je součástí kulturního dědictví, nedaří náležitě pečovat kvůli neadekvátní péči o síť chráněných území, nebo zde hrají roli také globální změny životního prostředí a struktury krajiny. „Odpovědět na tyto otázky se budeme snažit najít v příštích letech," uzavřel Stanislav Rada.

Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547