Historie univerzity

Od jezuitské koleje k univerzitě

Univerzita Palackého v Olomouci je druhá nejstarší univerzita v České republice. Její tradice sahá až do roku 1573, kdy původně jezuitská kolej získává všechna práva jako jiné evropské univerzity. Tato práva jí udělil císař Maxmilián II. Univerzita měla na počátku své historie dvě fakulty, jež se věnovaly výuce svobodných umění a teologických disciplín. Vysokoškolská výuka byla zahájena až tři roky po založení univerzity v roce 1576, kdy Angličan George Warr začal přednášet filozofii. V témže roce se konal i první zápis do univerzitní matriky. Univerzita získala zvuk i v Evropě a její vliv sahal od Moravy a Slezska, přes Polsko, Uhry a rakouské země až do Německa, skandinávských zemí a východní Evropy. V době stavovského povstání byl ovšem jezuitský řád z Moravy vykázán a olomoucká univerzita na čas zanikla. Znovu byla obnovena roku 1621 po potlačení stavovského povstání.

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka přinesla jedno z nejtemnějších období v dějinách města Olomouce. Město bylo na osm let okupováno švédskými vojsky generála Torstenssona. Město bylo za dobu okupace vypleněno a padly dokonce návrhy, aby bylo zcela srovnáno se zemí. Olomouckou univerzitu připravila švédská okupace o její bohatou knihovnu. V Královské knihovně ve Stockholmu se tak ocitl olomoucký kolektář - kodex vzniklý v roce 1142 ve skriptoriu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka opatřený dedikační iluminací. Za zmínku stojí, že studentem olomoucké univerzity byl také věhlasný generál třicetileté války vévoda Albrecht z Valdštejna.

Rozkvět univerzity

Po odchodu švédských vojsk se univerzita dočkala svého největšího rozkvětu. Jezuité zahájili rozsáhlou stavební činnost a postupně vybudovali velkolepé barokní objekty pro účely řádu (novou budovu koleje), ale také univerzity (dva konvikty, školní budovu, chrám P. Marie Sněžné, seminář sv. Františka). Na olomoucké univerzitě se úspěšně pěstovala řada vědeckých disciplín, především matematika, fyzika a kartografie i hebrejistika. S univerzitou jsou spjata slavná jména vynikajících vědců např. jezuitského matematika Jakuba Kresy („Euklides Západu"), zakladatele genetiky Gregora Mendela a astronoma Karla Slavíčka, jenž působil ve službách čínského císaře. Astronomii přednášeli jezuité Valentin Stansel a Jan Zimmermann.

Rušení a obnovování univerzity

Další peripetie vývoje nastaly po zrušení řádu jezuitů na konci 18. století. Zrušením řádu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 přešlo olomoucké vysoké učení pod státní správu. Postavení Brna jako faktického hlavního města Markrabství moravského, ale i nedostatky v řízení olomoucké univerzity, vedly 24. května 1778 k přemístění moravské univerzity do Brna. Ale již 12. září 1782 byla univerzita dekretem římskoněmeckého císaře Josefa II. přeložena zpět do Olomouce. Zde však byla degradována na tříleté lyceum, neboť císař Josef II. se rozhodl ponechat univerzity pouze ve Vídni, Praze a Lvově. Samostatnou složkou studia se stalo lékařsko-chirurgické studium připravující ranhojiče a porodní asistentky.

Úsilí navrátit do Olomouce plnohodnotnou univerzitu bylo korunováno úspěchem v roce 1827, kdy olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan, bratr panujícího rakouského císaře Františka I., prosadil povýšení olomouckého lycea na Františkovu univerzitu s fakultami filozofickou, teologickou, právnickou a medicinsko-chirurgickým studiem.

Nástup neoabsolutismu i značný úbytek studentů vedly roku 1851 k uzavření filozofické fakulty, začátkem studijního roku 1855–1856 byla zrušena právnická fakulta, načež rakouský císař František Josef I. zrušil svým dekretem ze dne 17. května 1860 Františkovu univerzitu jako celek. V Olomouci zůstala pouze samostatná teologická fakulta (až do uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939) a dočasně (do studijního roku 1873–1874) medicinsko-chirurgické studium. Historická žezla Františkovy univerzity byla předána k užívání Leopoldově a Františkově univerzitě v Innsbrucku, jež roku 1998 věnovala Univerzitě Palackého kopii rektorského žezla staré olomoucké univerzity.

Poválečné období a definitivní obnovení univerzity

21. února 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého. Zákonem byly ustaveny čtyři fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská a filozofická. Po čtyřicet let však nebyl zákon zcela naplněn, neboť Právnická fakulta přijala své první studenty až po sametové revoluci. Naopak již v roce 1946 byla do svazku univerzity přijata také Pedagogická fakulta.

Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer. Ten vstoupil do své funkce s velmi pokrokovou vizí, když chtěl v Olomouci vybudovat elitní, světu otevřenou univerzitu. Jeho představy nedošly naplnění díky událostem z února 1948, kdy se v tehdejším Československu uskutečnil komunistický převrat. Následovaly perzekuce vůči akademické obci a byla ohrožena sama existence univerzity. Pro bohosloveckou fakultu měly tyto události fatální následky. Podobně dopadly i reformní snahy, které přinesla 60. léta a hlavně Pražské jaro. Stabilitu a rozvoj univerzity, které se zrodily právě v šedesátých letech, ukončila normalizace, která proti vysokým školám zasáhla velmi tvrdě. Opět došlo k deformaci původních konceptů a obsahu vysokoškolského studia především v humanitních oborech. Toto nešťastné období ukončila až sametová revoluce.

Moderní univerzita

Novodobé dějiny Univerzity Palackého se nesou ve znamení dynamického rozvoje. Univerzita má nyní osm fakult, což je nejvyšší počet v její historii: Cyrilometodějskou teologickou fakultu, Lékařskou fakultu, Filozofickou fakultu, Přírodovědeckou fakultu, Pedagogickou fakultu, Fakultu tělesné kultury, Právnickou fakultu a Fakultu zdravotnických věd. 

V Olomouci najdete mnoho krásných historických budov, ve kterých sídlí jednotlivé součásti Univerzity Palackého. To dává studiu na olomoucké univerzitě nezaměnitelný charakter, vždyť kdo může říct, že studuje v srdci památkové rezervace. Univerzita se v současnosti nachází v přelomovém období svého vývoje, přičemž kapacita historických budov přestává stačit. Probíhá intenzivní výstavba nových budov, které slouží jak výuce, tak vědeckému bádání a výzkumným aktivitám. V uplynulých letech proto došlo k rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci historických budov a byla postavena nová prestižní výzkumná centra, která propojují vědecký výzkum s praxí.

Jako první vyrostla v roce 2009 na Envelopě moderní budova Přírodovědecké fakulty UP za více než jednu miliardu korun. Díky finanční podpoře z Evropské unie vybudovala univerzita od roku 2011 pět vědeckovýzkumných areálů: Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, Výzkumně vzdělávací areál Pedagogické fakulty v Olomouci, Ústav molekulární a translační medicíny a moderní dostavba Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP. Za evropské podpory vznikla také Pevnost poznání jako interaktivní návštěvnické centrum, které slouží k popularizaci vědy pro děti a mládež. V roce 2014 byla otevřena nová budova pedagogické fakulty. Fakulta získala moderně vybavenou aulu, laboratoře, učebny i datacentrum nové generace. V nové budově je např. laboratoř tyflopedie a v tuzemsku ojedinělá logopedická laboratoř. 

Fakulta tělesné kultury otevřela v roce 2016 v neředínském areálu Aplikační centrum Baluo - unikátní vědecké centrum zaměřené na podporu zdravého životního stylu a prevenci civilizačních onemocnění. Srdcem komplexu je diagnostické studio s nejmodernějšími přístroji pro zjištění tělesných dispozic a bazény vybavené záznamovým zařízením umožňující analýzu pohybu plavce. K dispozici je zde i unikátní indoorová lyžařská sjezdovka.

V roce 2018 dokončila rekonstrukci svých budov Filozofická fakulta a rozsáhlou modernizací prošla v roce 2019 i hlavní menza UP. Nejrozsáhlejší přestavbu ve své historii dokončila také Právnická fakulta. 

V lednu 2021 zahájil provoz nový vysokoškolský ústav Český institut výzkumu a pokročilých technologií (Czech Advanced Technology and Research Institute – CATRIN), který vznikl integrací vědeckých týmů vědeckých center CRH, RCPTM a ÚMTM. Ústav propojuje vědecko-výzkumné kapacity v oblasti biomedicínského výzkumu, nanotechnologií a nových materiálů a výzkumu rostlin.

V září roku 2023 otevřela Univerzita Palackého novou budovu Envelopa HUB. Centrum pro inovací a transfer technologií podporuje vznik a růst inovačních společností, u nichž je předpoklad, že s univerzitou a jejími studenty navážou vědeckovýzkumnou spolupráci. Díky novým prostorám může univerzita nabídnout odborné zázemí a vybavení potřebné pro spolupráci mezi výzkumnými institucemi a průmyslovými výrobními subjekty. Projekt nových prostor pro inovace a transfer technologií UP zvítězil v soutěži Podnikatelský projekt roku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)