Olomouc (10. října 2023) – Mezinárodní vědecký tým vedený Univerzitou Palackého v Olomouci (UP) ukončil výzkum globálních dopadů Číny z úhlu pohledu kultur Taiwanu, Ruska, Mongolska, Uzbekistánu, Vietnamu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a dalších. Výsledky prestižního pětiletého výzkumu v projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji mají velký význam jak pro českou, tak evropskou politickou reprezentaci.
Politické dění, čínská občanská společnost, čínská umělecká tvorba i vliv čínské kultury a politiky v zahraničí byla témata, kterými se zabýval mezinárodní vědecký tým v pětiletém projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji. Pro podporu jejich výzkumu vznikla i na Univerzitě Palackého v Olomouci specializovaná laboratoř, v níž se vědci věnovali jak výzkumu jazyka či materiální kultury, tak počítačovým analýzám minoritních jazyků a vlivu čínštiny na ně. Dále se zabývali transformací uměleckých tradic, zemědělskou produkcí nebo kulturně-politickým vlivem Číny ve Střední Asii. Mezinárodní tým, jehož součástí byli i vědci z Filozofické fakulty UP, se věnoval také analýze napětí mezi procesy hospodářské soutěže a spolupráce či trendům migrační aktivity mezi Čínou a okolním světem.
„V našem výzkumném centru působí vědci z celého světa. Protože přímé zkoumání Číny je z mnoha důvodů stále složitější, uplatňujeme zcela nový koncept zkoumání Číny zvenčí. Zaměřujeme se v něm na interakci v hraničních oblastech sinofonního světa – jak v okrajových oblastech Číny, tak v čínských diasporách ve světě. Tyto interakce poskytují unikátní a zároveň nový pohled na Čínu a její kulturní, politický či sociálně-ekonomický systém,“ uvedl za vědecký tým projektu Univerzity Palackého v Olomouci jeho projektový manažer Jiří Luňáček z katedry asijských studií FF UP.
Výstupy z výzkumu, které vědci aktuálně nabídli, poukazují podle něj na to, jak Čínská lidová republika rozšiřuje svůj vliv prostřednictvím mezinárodních institucí, rozvojových projektů a investic, například prostřednictvím iniciativy Pás a stezka, zároveň i na to, jakým způsobem je vnímán a přijímán i její kulturní, politický a ekonomický vliv.
„Čína má jasné regionální priority, které jsou logicky prospěšné právě pro Čínu samotnou. Pokud jsou některé čínské priority prospěšné i pro partnery, může se zdát, že je úzká spolupráce výhodná. Tento stav je však dočasný, dokud se čínské priority nezmění,“ zdůraznil Jiří Luňáček.
Průzkum globálního veřejného mínění podle vědců také ukázal, že popularita Číny většinou zaostává za Spojenými státy a dalšími západními zeměmi.
„Z šestapadesáti zkoumaných zemí je Čína preferovaná pouze v Pákistánu, Rusku, Srbsku, Kazachstánu a Bangladéši. Existuje však velké množství států, které si mezi Čínou a USA vybrat nechtějí a vnímají obě země podobně. To platí o velké části jihovýchodní Asie, například o státech jako je Singapur, Malajsie, Indonésie nebo Thajsko. Nedá se tedy říct, že by Čína měla svět na své straně, ale zároveň ani neplatí, že by svět vnímal Čínu výrazně negativně. Negativní vnímání je téměř výlučně charakteristické pro západní země a jejich spojence, jako je Jižní Korea a Japonsko. Jižní Korea je navíc zemí, která má k Číně nejvíce negativní postoj, protože vnímá Čínu jako zdroj znečištění. Paradoxní je to, že Čína jistě za část znečištění nese odpovědnost, ale jihokorejská společnost Číně pravděpodobně přičítá vinu větší než odborníci. Tyto informace jsou zásadní pro Evropskou unii a Českou republiku, které ve svém vztahu k Číně nemají jasně definovanou dlouhodobou strategii a kolísají mezi přehnaným optimismem a skepsí. Navíc jejich veřejné mínění je v globálním kontextu vůči Číně velmi negativní,“ řekl klíčový výzkumný pracovník projektu Richard Turcsányi.
Výsledky výzkumu, které vědci doplnili daty získanými přímo v prostředí zkoumaných zemí, jsou podloženy rozsáhlými průzkumy veřejného mínění. Spolupracovali na nich se Středoevropským institutem asijských studií v mnoha částech Asie, Afriky, Evropy, Oceánie nebo Ameriky.
„Ačkoliv Čína samotná je mnohým způsobům bádání uzavřena, pečlivé zkoumání jejího okolí ukazuje, že tamní autoritářský režim kombinovaný s kapitalismem je efektivní silou, která proměňuje své okolí ekonomicky i společensky, například významnými investicemi ve střední Asii, výstavbou infrastruktury v jihovýchodní a jižní Asii nebo spory o Jihočínské moře, jež je klíčovou obchodní trasou, na které závisí ekonomika Číny, Japonska, Koreje, Taiwanu a dalších zemí. Čína se stává stále asertivnějším globálním hráčem, jenž společně s Ruskem usiluje o úpravu mezinárodního řádu,“ doplnil Richard Turcsányi.
Odborníci z Filozofické fakulty UP navázali výzkumnou spolupráci s předními světovými vědeckými pracovišti, které se na výzkum Číny a jejího okolí specializují. Data, která z prestižního pětiletého výzkumu vzešla, předali jak zástupcům Ministerstva zahraničí ČR, tak o nich informovali na půdě Evropského parlamentu či v rámci Evropského centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám, jež působí pod záštitou EU a NATO. V rámci průzkumu uskutečnili více než 240 zahraničních cest do asi 40 zemí celého světa, publikovali přes sto odborných článků, textů i kapitol v několika knihách. Uspořádali řadu workshopů, přednášek a školení, v jejichž rámci vystoupilo přes 385 odborníků z celého světa. Svá zjištění prezentovali na řadě mezinárodních konferencí.
Výzkumný projekt Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání výzvy Excelentní výzkum, nazvaný Sinofonní příhraničí – interakce na okraji, podpořený Evropským fondem pro regionální rozvoj, se uskutečnil na katedře asijských studií FF UP v letech 2018–2023. Jeho cílem bylo představit unikátní koncepci sinofonního světa založenou na meziregionálním dialogu a poskytnout tak nový úhel pohledu na globální dopady vzestupu Číny.
Na tento unikátní projekt patrně navážou další, k nimž Jiří Luňáček říká: „Získali jsme víc než deset navazujících projektů, z nichž sedm bylo podpořeno z evropského grantového programu Horizon Europe. V nich se budeme věnovat například obchodu s léčivými substancemi v Mongolsku, rezonovat bude i téma lidských práv v Myanmaru, politický a ekonomický vliv Čínské lidové republiky v Evropě či percepce života v prostředí různých druhů virů podobných covidu-19. Ve všech případech se náš výzkum opět uskuteční prostřednictvím nepřímé metody, tedy vlivu Číny na okolí.“
Kontaktní osoba:
Filip Kraus | vedoucí projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci | katedra asijských studií
E: filip.kraus@upol.cz | M: 775 376 782