Životní styl dětí z nejnižší vrstvy společnosti se zlepšuje, zdravější a spokojenější se však necítí

středa 23. listopadu 2016, 10:35 - Text: OK

Olomouc (23. listopadu 2016) České děti z nejnižší vrstvy společnosti více sportují a konzumují méně sladkostí a sladkých nápojů, než tomu bylo v roce 2002. Vyplývá to z letošní zprávy UNICEF Innocenti Report Card 13 s názvem Fairness for Children (Spravedlnost pro děti) přinášející přehled rozdílů v životní úrovni dětí ze 41 členských zemích EU a OECD včetně České republiky. Na zprávě spolupracovali odborníci z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Ve zprávě jsou prezentována data z mezinárodní výzkumné studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). „Výzkum pod záštitou Světové zdravotnické organizace v České republice zajišťuje právě olomoucká fakulta tělesné kultury. Mezi lety 2002 až 2014 se do této studie zapojilo přes 600 tisíc školáků ze 41 zemí světa,“ uvedl Michal Kalman, hlavní řešitel studie u nás.

Zpráva UNICEF porovnává rozdíl mezi životní úrovní dětí v nejnižší vrstvě společnosti s celospolečenským průměrem (tzv. relativní nerovnost) ve čtyřech klíčových oblastech: příjem, vzdělání, zdraví a životní spokojenost. Tento rozdíl naznačuje, do jaké míry může v jednotlivých zemích dítě z nejnižší vrstvy společnosti zaostávat za svým průměrným vrstevníkem. V ukazatelích zdravého životního stylu dochází v České republice mezi dětmi z různých sociálních prostředí ke snižování nerovnosti.

V období let 2002 a 2014 klesl rozdíl mezi dětmi v nejnižší společenské vrstvě a průměrem dětské populace v konzumaci sladkostí a slazených nápojů o 4,4 %. Naopak aktivní zájem o pohybovou aktivitu se o 3,1 % navýšil. „Ačkoliv mají děti stále nedostatek pohybu, světová trendová data ukazují, že úroveň pohybové aktivity adolescentů mírně roste. Snižování relativní nerovnosti pohybové aktivity mezi dětmi z různých sociálních prostředí je cestou, jak pozitivně přispět ke zvýšení úroveň pohybové aktivity celé dětské populace,“ říká Kalmanova kolegyně Jana Vokáčová.

I přes pozitivní výsledky v oblasti zdravého životního stylu se subjektivní pocit zdraví u chudších dětí zhoršuje. Výzkum HBSC v roce 2014 ukázal, že při subjektivním hodnocení zdraví až 25 % českých dětí pociťuje alespoň jednu zdravotní komplikaci denně (např. bolest hlavy, zad, břicha, závratě, podrážděnost či poruchu spánku). Navíc výsledky u dětí v nejnižší společenské vrstvě se mezi lety 2002 a 2014 zhoršily více než u průměrných vrstevníků.

Podobně jako své zdraví hodnotí české děti také svoji životní spokojenost. Na škále spokojenosti s kvalitou života (od 0–10) hodnotilo 8,6 % dětí svoji současnou spokojenost na úrovni 4 a méně. Podobně hodnotí svoji spokojenost děti v Kanadě, Francii či Německu. Nejméně spokojenou skupinou jsou dívky ve věku 13 a 15 let. Relativní nerovnost v životní spokojenosti se u dětí během let 2002 a 2014 ještě prohloubila, a to o 2,1 %. Celkově jsou české děti nejméně spokojenými dětmi v rámci EU.

Kromě životní spokojenosti si však české děti v porovnání se světem nevedou špatně. V roce 2013 byla v České republice míra dětské chudoby 6,3 %, což ji řadí na pátou příčku v rámci 41 států účastnících se studie. Podobnou měrou chudoby trpí děti na Islandu či ve Švýcarsku.

Zpráva UNICEF Fairness for Children je k dispozici zde.

 

Kontaktní osoby:

Michal Kalman | hlavní řešitel studie
Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci | Institut aktivního životního stylu
E: michal.kalman@upol.cz | T: 585 636 252 | M: 777 752 822

Jana Vokáčová
Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci | Institut aktivního životního stylu
E: jana.vokacova@upol.cz | T: 585 636 072 | M: 723 478 918