L'Arianna

Z Monteverdiho Ariadny se do dnešních dnů dochovalo pouze libreto a část partitury 4. dějství obsahující slavné lamento opuštěné titulní postavy. Volná rekonstrukce dala vzniknout novému divadelnímu tvaru, který obklopuje a novými vizuálně hudebními vztahy osvětluje vzácně zachovaný hudební fragment.

Původní libreto Ottavia Rinucciniho je vodítkem k vyprávění příběhu o ženě, která pro lásku přestoupí všechny zákazy, pokoří se a je následně svým milencem opuštěna na nehostinném ostrově. Ve chvíli nejtěžší osobní krize, kdy se již loučí se životem, potkává boha vína, který z ní učiní svou manželku. Opera je rekonstruována na základě dobových pramenů roztroušených po archivech celé Evropy. Světová premiéra volné rekonstrukce ztracené opery se uskutečnila v Lipníku nad Bečvou 24. května 2018. V únoru 2020 získala cenu diváků na festivalu Opera v Praze.

Ariadna – Hana Holodňáková (soprán)
Venuše, Dorilla – Juliána Synková (soprán)
Amor, 1. rybář (původně posel), Bakchus – Martin Ptáček (kontratenor)
Apollon, Theseus – Ondřej Benek (tenor)
Rádce, 2. rybář (posel), Jupiter – Jiří Poláček (bas)

Orchestr: Martin Smutný – pozitiv, Marek Kubát – arciloutna, barokní kytara, Jakub Michl – viola da gamba

Umělecké vedení, režie, kostýmy a projekce – Tomáš Hanzlík

Prolog
Bůh slunce Apollon zdraví diváky, připomíná jim stručně své zásluhy o rozkvět umění a nabádá vladaře k následování. Je to přínosnější než válčení. Informuje, že tento večer uslyší nové zpracování starého známého příběhu o opuštěné dceři krétského krále Mínoa – Ariadně.

První dějství
1. Na pořeží ostrova Naxos přivádí bohyně lásky a plodnosti Venuše svého syna Amora. Dává mu za úkol, aby poté, co zde Ariadnu opustí athénský hrdina Théseus, způsobil, že se do ní zamiluje bůh vína Bakchus (Dionýsos). Má rovněž zařídit, aby Ariadna jeho lásku opětovala. Amor si nachystá šípy a stává se pro smrtelníky neviditelným, protože k pobřeží právě připlouvá flotila.
2. Théseus s Ariadnou vystoupí na břeh a posílá lodě dál do města doplnit zásoby.
3. Snaží se zahnat Ariadniny stesky po vlasti příslibem, že z ní učiní v Athénách opět královnu. Stmívá se a tak se rozhodnou přenocovat v chatrči na pobřeží.
4. Rybáři přirovnávají oči Ariadny ke hvězdám na noční obloze, popisují noc rozprostírající se po nábřeží. Část rybářů odjíždí do přístavu. Sbor navazuje na přirovnání rybářů a prohlašují Ariadniny oči za stálejší a laskavější nežli ty nebeské hvězdy.

Druhé dějství
1. Theseus rozmlouvá s rádcem, který jej přesvědčí k tomu, aby Ariadnu opustil.
2. Posel hlásí, že posádky jsou připraveny a pozvednuvší se vítr láká k vyplutí. Théseus vydává rozkaz k nalodění a s rádcem se ujišťují o správnosti rozhodnutí odplout bez Ariadny.
3. Sbory rybářů litují námořníky, že si neodpočinou a ještě před svítáním vyplouvají na moře. Sbor popisuje svítání, vycházející jitřenku jasnou a radostnou, nic netušící o nadcházející zradě.

Třetí dějství
1. Ariadna však v duši při probuzení pochybnosti cítí, ještě v polospánku její ruka marně Thesea hledá. Vyděšenou ji Dorilla marně utěšuje. Dotázaní rybáři popisují Ariadně setkání obou mužů a následný tichý odjezd bez obvyklých fanfár. Ariadna s Dorillou spěchají do přístavu a loučí se s rybáři.
2. Rybáři si sdělují pocity soucitu a obav, a pohoršují se nad uspíšeným odjezdem ambiciózního Thésea. Sbor uzavírá vyjádřením soucitu s Ariadnou, zpochybněním Théseových zdůvodnění a proroctvím, že svého činu bude ještě litovat.

Čtvrté dějství
1. Posel/rybář popisuje ostatním vesničanům, kterak byl svědkem, jak Théseovy lodě bez troubení v tichosti opustily záliv, kde zanechaly spící krétskou princeznu. Ta se po probuzení vrhla do vln, ale moře ji polomrtvou vyvrhlo zpět na břeh.
2. Přichází zdrcená Ariadna, volá Thésea, naříká a hodlá spáchat sebevraždu. Přibíhá Dorilla, která se jí v tom snaží zabránit s poukazem na hluk, který podle ní signalizuje Théseův návrat. Sbor připomíná příběh Orfea a Eurydiky a uzavírá prosbou k Amorovi, aby přiměl Thésea se vrátit.

Páté dějství
1. Posel/rybář pěje chválu Amorovi, jaké že to spojil milence, když stejně velkým plamenem zažehl srdce Ariadny a Bakcha. Popisuje jejich setkání a vzplanutí, a následné veselí, doprovázející jejich svatbu.
2. Bakchovi zbrojnoši tančí balet, oslavují Amora a ten slavný den, kdy i Slunce září víc než jindy. Amor poukazuje na svůj úspěch, Ariadna sdílí svou radost a štěstí.
3. Z moře vystupující Venuše vyzývá Ariadnu, aby si vychutnávala novou lásku, jež slouží za důkaz moci Bohů, která i zlomené srdce dokáže opět rozradostnit.
4. Zeus na nebesích zve k odpočinku po všech těch nářcích a triumfech. Bakchus uvádí Ariadnu mezi božstva a prohlašuje ji za nesmrtelnou. 

Festival pořádá Tvůrčí centrum Olomouc, z. s., ve spolupráci s Ensemble Damian, z. s., a Katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za finanční podpory Statutárního města Olomouc, Olomouckého kraje a Ministerstva kultury ČR.

Vstup na všechny produkce festivalu je volný.