Co obnáší podání podnětu

Obrátit se na ombudsmana Univerzity Palackého znamená vstoupit do procesu, jehož cílem je ochrana práv, podpora bezpečného akademického prostředí a hledání férového řešení. Níže popisujeme jednotlivé kroky, kterými podnět obvykle prochází, aby bylo předem jasné, co lze očekávat.

Jak probíhá řešení podnětu u ombudsmana UP

Podnět může podat každý studující a pracující na Univerzitě Palackého nebo další osoba v obdobném postavení (např. účastník celoživotního vzdělávání či U3V). Podnět se podává přímo ombudsmanovi, a to prostřednictvím aplikace FaceUp (v přípravě), e-mailem nebo osobně během konzultačních hodin či po předchozí domluvě. Podnět by měl obsahovat stručný popis situace a informaci o tom, čeho se týká.

Nikdo nesmí být jakýmkoliv způsobem sankcionován za to, že konzultoval svou situaci s ombudsmanem, podal podnět nebo svědectví. Práva osob, které upozorní na neetické jednání nebo porušení předpisů jsou univerzitou brána velmi vážně a budou chráněna.

Po obdržení podnětu ombudsman nejprve neprodleně potvrdí příjem podavatelce či podavateli. Následně posoudí, zda se jedná o záležitost, která spadá do jeho působnosti. Ombudsman se zabývá zejména podněty týkajícími se šikany, diskriminace, sexuálního obtěžování, zneužití mocenského postavení a dalšího obdobného nevhodného chování. Pokud podnět tyto náležitosti nesplňuje, ombudsman jej do sedmi dnů postoupí příslušnému orgánu nebo zaměstnanci univerzity a oznamující osobu o tom informuje.

Ombudsman také ověří, zda podnět nespadá do kompetence ombudsosob na fakultách a není šetřen tam, aby nedocházelo ke zbytečné duplicitě činností.

Současně ombudsman posuzuje, zda v dané věci nemůže být ve střetu zájmů nebo v postavení, které by vzbuzovalo pochybnosti o jeho nepodjatosti. Pokud by taková situace nastala, informuje o tom rektora a další postup je řešen v souladu s vnitřními předpisy univerzity.

Jakmile ombudsman vyhodnotí, že podnět spadá do jeho působnosti a je dostatečně konkrétní, zahájí šetření. O tom, že podnět obdržel a že bude ve věci postupovat, informuje představitele fakulty či pracoviště UP, tedy děkana či děkanku, ředitele nebo ředitelku (osobu oprávněnou k přijetí opatření). Pokud by však takové vyrozumění mohlo ohrozit průběh šetření, informuje ombudsman místo toho přímo rektora.

Preferovaným způsobem zahájení šetření je osobní setkání, které nejlépe umožňuje porozumění situace a perspektivy oznamující osoby (či podávajících, pokud se jedná o podnět skupinový). Ombudsman také ve věci nepostupuje bez explicitního souhlasu ze strany podavatelky či podavatele (výjimkou je nahlášení trestného činu). Ve své práci vychází z principů práce pomáhajících profesí – aplikuje tedy naslouchání a nehodnotící postoj, trauma-informovaný přístup a podporuje zmocnění. Zajímá se o formulování zakázky a s oznamující osobou modeluje různé varianty postupu v daném případě. Ve své práci uplatňuje ombudsman reflexivitu a pracuje pod případovou supervizí.

Samotná podoba šetření závisí na druhu podnětu a rozsahu adresovaného jevu. Ombudsman oslovuje zapojené zaměstnané osoby či studující a pracuje s relevantní dokumentací a informacemi. V průběhu šetření ombudsman postupuje nezávisle, nestranně a respektujícím způsobem. Chrání práva všech zúčastněných osob a dává jim možnost se k projednávané věci vyjádřit.

Šetření oznámení v rámci instituce nenahrazuje a zároveň nebrání řízení přestupkovému, trestnímu nebo občanskoprávní žalobě na původce jednání. Šetření v rámci UP bude pokračovat bez přerušení i v případě, že je případ nahlášen státním orgánům / policii, neboť cílem šetření oznámení v rámci instituce je dodržování vnitřních pravidel UP a splnění její povinností v oblasti pracovního a antidiskriminačního práva.

Povaha některých situací umožňuje hledat smírné řešení. Pokud to okolnosti dovolují a  strany s tím souhlasí, usiluje ombudsman o dialog, mediaci nebo jinou formu transformace konfliktu. Ombudsman přitom nerozhoduje o vině ani neukládá sankce; jeho role je podpůrná, zprostředkující a poradní.

Déla šetření závisí na závažnosti podnětu a nutnosti získat informace od více zapojených osob. Ombudsman má lhůtu 60 dní na vyřízení podnětu, nicméně pokud je šetření komplexnější, informuje oznamující osobu 14 dní před uplynutím lhůty o nutnosti jejího prodloužení.

Po ukončení šetření ombudsman sepíše zprávu, která obsahuje popis postupu, zjištěné skutečnosti a případná doporučení k nápravě. Tuto zprávu předává osobě oprávněné k přijetí opatření (děkan, ředitel), případně rektorovi. O předání zprávy jsou informováni jak oznamující osoba, tak osoba, vůči níž podnět směřoval, a jsou jim sděleny základní závěry šetření.

Osoba oprávněná k přijetí opatření následně informuje zúčastněné osoby o výsledku šetření a o případných krocích, které byly nebo budou přijaty. Ombudsman sleduje, zda bylo s jeho doporučeními naloženo, ale sám opatření neukládá.

Pokud se oznamující osoba domnívá, že ombudsman v její věci nepostupoval řádně nebo včas, může se ve lhůtě 30 dní od obdržení informace obrátit na rektora s žádostí o přezkoumání postupu ombudsmana.