Druhý ročník Školy archeometrie, který se uskutečnil 2. a 3. února 2023 v Pevnosti poznání v Olomouci, potvrdil, že propojení přírodovědných a humanitních oborů přináší nové poznatky i inspiraci pro výzkum kulturního dědictví. Mezioborové setkání vědeckých pracovníků uspořádaly katedry analytické chemie a geologie, Archeologické centrum Olomouc, Národní památkový ústav a Pevnost poznání.
„V současné době archeologové, historici umění a podobně orientovaní odborníci zjišťují, že spolupráce s přírodovědnými obory je velmi přínosná a může jejich poznání posunout zase o kus dál. Na druhou stranu si i zástupci přírodovědných oborů uvědomují, že mít možnost analyzovat různé unikátní předměty je také výhodné, ať už kvůli vývoji nových metod či z důvodu publikačních možností,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.
O tom, že zájem o téma roste, svědčil i počet účastníků. Do Pevnosti poznání dorazilo přes osmdesát odborníků a studentů z různých institucí. První den programu byl rozdělen do čtyř tematických sekcí: Technologický průzkum 1, Technologický průzkum 2, Antropologie a Analýza izotopů. Účastníci se zde mohli seznámit s přednáškami o moderních metodách radiokarbonového datování, o možnostech archaeometrické analýzy, parazitologii, technologii smaltů, o analýze historických strusek či o novinkách v molekulové spektroskopii a mikroskopii.
„Katedra geologie se velmi ráda spolupodílí na organizaci této akce. Škola je ukázkovým příkladem společného hledání zajímavých výzkumných témat, metod a interpretací mezi chemiky, geology a archeology. Společných hřišť k tomu máme spoustu. Jedná se například o studium materiálů, rekonstrukci starých výrobních technik, uložení archeologických objektů pod zemí a techniky jejich vyhledávání. Na geologii se snažíme nezahálet, takže investujeme třeba do geofyzikálního vybavení, vypisujeme geoarcheologická témata závěrečných prací studentů, spolupracujeme s firmami a řešíme projekty. Nejnověji třeba projekt GA ČR Rekonstrukce mobility v mladém paleolitu na základě provenience radiolaritových artefaktů pod taktovkou Martina Moníka. Existuje určitě spousta důvodů, proč se na setkání těšit,“ uvedl Ondřej Bábek, vedoucí katedry geologie.
Druhý den Školy archeometrie nabídl přednášky zaměřené na konkrétní výzkumné směry. „Odborníci pohovoří například o lehkých izotopech v kosterním materiálu, o absolutně datovaných archeologických kontextech na Moravě nebo o petrografické analýze stavebních kamenů a pojiv z kostela sv. Mořice v Olomouci. Na závěr se návštěvníci mohou zúčastnit workshopu štípání kamene,“ dodal Lukáš Kučera.
Atmosféra celé akce ukázala, že mezioborová spolupráce v oblasti poznávání a ochrany kulturního dědictví má pevné místo. II. Škola archeometrie se tak stala nejen prostorem pro výměnu zkušeností, ale i inspirací pro další společné projekty a výzkumy.
