Přednáška prof. MUDr. Milana Koláře, Ph.D. z cyklu „Medicína trochu jinak“
V současné době exponenciálního nárůstu lékařských poznatků je zřejmé, že diagnostika i terapie lidských nemocí se významně zkvalitňují a vedou ke zvyšování úspěšnosti léčby pacientů. Stoupající možnosti medicíny, především v oblasti intenzivní péče, jsou však spojeny s vyšší pravděpodobností vzniku komplikujících bakteriálních onemocnění. Zvyšující se počet invazivních výkonů výrazně ovlivňuje přímo či nepřímo lidský mikrobiom, ať už například vystavením pacientů nemocničnímu prostředí s mnoha zdroji multirezistentních bakterií, přímými zásahy do systémů s přirozeným mikrobiomem nebo souvisejícím selekčním tlakem antibiotik. Velká část těchto infekcí má endogenní charakter a etiologické agens pochází z lidské mikroflóry. Je vhodné v této souvislosti zdůraznit, že bakteriální mikroflóra je pro lidský život nezbytná, na druhé straně však představuje zdroj potenciálních patogenů, které se uplatňují v rozvoji celé řady infekcí, včetně život ohrožujících stavů.
V souvislosti s bakteriálními infekcemi je zřejmá zásadní role klinické mikrobiologie, jejímž cílem je stanovení etiologických agens, resp. potvrzení či vyloučení onemocnění vyvolaných bakteriemi. Cílem však není jen vlastní izolace a identifikace patogenní bakterie, ale současně její správná interpretace ve vztahu k nemoci u konkrétního pacienta. Jako velmi důležité se jeví posouzení mikrobiologických výsledků vzhledem k přirozené lidské mikroflóře, resp. mikrobiomu, který je přirozenou součástí lidského těla.
Přítomnost lidského mikrobiomu však představuje problém při hodnocení výsledků celé řady mikrobiologických vyšetření, protože je nutné odlišit skutečného původce onemocnění od přirozené součásti mikroflóry. Tato skutečnost se odráží v diferenciálně-diagnostické rozvaze, která musí vzít v potaz složitý vztah mezi lidským tělem a mikrobiomem a adekvátně analyzovat získaná data ve vztahu k infekčnímu onemocnění či klinickému stavu pacienta.
Je nutné poukázat na další, neméně významnou, roli klinické mikrobiologie v rámci celé lidské společnosti, a to sledování nejvýznamnějších bakteriálních původců infekčních onemocnění a jejich vlastností. Klasickým příkladem je analýza vývoje rezistence bakterií k antibiotikům s cílem zachovat účinnost antibakteriálních přípravků a tím schopnost léčit bakteriální infekce. Neméně významným cílem je vytváření podkladů pro iniciální antibiotickou léčbu závažných bakteriálních infekcí (například sepsí), kdy není možné čekat na finální výsledek mikrobiologického vyšetření.
Podpořeno projekty MZ ČR – RVO (FNOL, 00098892) a IGA_LF_2023_012.