Psychologové UP upozorňují na nárůst delikventního chování českých adolescentů

čtvrtek 14. prosince 2017, 08:59 - Text: OK

Olomouc (14. prosince 2017) Hodnoty, postoje, úcta k životu, k lidem i věcem. Čeští žáci ve věku 11–15 let nevěří ani v dobro, ani ve spolupráci. Zvyšuje se mezi nimi agresivita, závislost na internetu, hrách i sociálních sítích. Takový je výsledek výzkumu psychologů Filozofické fakulty UP.

Martin Dolejš z Katedry psychologie FF UP je hlavním řešitelem projektu, ve kterém se společně s kolegy věnuje rizikovým aktivitám mládeže ve věku 11–15 let. Během tohoto roku podrobil dotazníkovému šetření asi 2300 náhodně vybraných žáků, kteří navštěvují víceletá gymnázia či druhý stupeň základních škol. Shodný výzkum, v rámci kterého psychologové z UP využili standardizované diagnostické nástroje VRCHA a SIDS i adekvátní metody sběru a zpracování dat, uskutečnil také v roce 2014. S odstupem tří let tým psychologů přinesl nová data. Přesto, že se míra rizikovosti u adolescentů nezměnila, změnila se skladba rizikových aktivit ve prospěch delikventního chování.

Děti a mládež dnes méně experimentují s tabákem, alkoholem i marihuanou než před třemi lety. Naopak varovně se zvýšilo jejich delikventní chování a šikana. Řada z nich má zkušenost s krádežemi, problémy s policií i agresí. Jestliže dříve mládež více chodila například do parku, tam kouřila a pila, dnes zůstává doma a svůj část tráví na internetu. Více bychom se tedy měli zaměřit na vztahy než na užívání,“ řekl Martin Dolejš. Obecně ve společnosti podle něj roste míra agresivity.

Vychází mimo jiné i z impulzivního chování, na jehož redukci školy i rodiče málo pracují.  Naopak málo podporují protektivní rysy. A není to jen věc škol a rodin. Jedná se o komplexní problém a odpovědnost za současný stav nese i stát,“ dodal psycholog z UP. Podle něj je pozdě nastavovat preventivní programy ve chvíli, kdy se problém zjistí. „Prevence by měla přijít vždy zhruba dva roky před tím, než mládež začne realizovat danou rizikovou aktivitu. Je jedno jestli s alkoholem, tabákem či záškoláctvím,“ doplnil.

Právě impulzivita se podle Martina Dolejše objevuje ve všech rizikových aktivitách. Když se například zjistí, že jedenáctiletý žák vykazuje velkou míru impulzivity, lze podle něj očekávat, že zhruba za tři roky – až dotyčného nebudou rodiče příliš hlídat – vystoupí žákovo rizikové chování na povrch. Takový žák může mít problém jak se záškoláctvím, tak s omamnými látkami.

Samozřejmě to neplatí všeobecně. Impulzivitu lze například vybít ve sportu. Proto je důležitá prevence, práce s mládeží. Je důležité zavčas zjistit, k čemu žáci inklinují a impulzivitu redukovat,“ zdůraznil. Prevence je podle něho dnes podceňovaná více na gymnáziích než na základních školách, které uskutečňují preventivní programy soustředěné na posilování hodnot, spolupráci, rozvážnost i klima ve třídě častěji.

Kontaktní osoba:
Martin Dolejš
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci | Katedra psychologie
E: martin.dolejs@upol.cz | M: 777233098