Vědecká pracoviště

Univerzita Palackého se aktivitami svých vědeckých pracovišť dále přiblížuje vizi tzv. „research university“. Nejlepší vědecká střediska UP v oblasti přírodních věd založila již v minulých letech společná pracoviště s ústavy Akademie věd ČR – Společnou laboratoř optiky UP a Fyzikálního ústavu AV ČR nebo Laboratoř růstových regulátorů, jež je společným podnikem univerzity a Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Mezi důležitá vědecká centra patří také specializované biomedicínské laboratoře, jmenujme například Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice Lékařské fakulty UP, významných výsledků dosahuje rovněž Centrum kinantropologického výzkumu Fakulty tělesné kultury UP. Právě přírodovědně a biomedicíncky orientovaný výzkum představuje klíčové oblasti vědy a výzkumu na olomoucké univerzitě. Jen díky aktivitám Přírodovědecké a Lékařské fakulty UP putovalo v roce 2009 na vědecko-výzkumné projekty přes 400 milionů Kč.

Dalším efektem jejich intenzivní (spolu)práce jsou již schválené rozvojové projekty v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V rámci výzvy 1.2 programu VaVpI jsou to projekty Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG) a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které byly zahájeny v roce 2011. Cílem prvně jmenovaného projektu je získávání nových poznatků v oblasti základní a translační biomedicíny. Primárním posláním je využití a další rozšíření již existující kvalitní vědecko-výzkumné činnosti ve jmenovaných oblastech na Univerzitě Palackého. Partnerskými institucemi univerzity jsou v tomto projektu Fakultní nemocnice Olomouc a některá pracoviště Akademie věd ČR. Centrum regionu Haná pak představuje nový rozměr spolupráce mezi univerzitou a olomouckými pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, do kterého se každý z partnerů chystá přinést své specifické know-how a přivést své odborníky a vybrané špičkové technologie. Klíčové vědecké aktivity centra zahrnují celou škálu jednotlivých oblastí intenzivního zemědělského a biotechnologického výzkumu, zejména proteinové, chemické a rostlinné biotechnologie.

V listopadu 2010 byla slavnostně zahájena činnost dalšího projektu, tentokrát ve výzvě 2.2, a to Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Primárním cílem projektu tohoto centra je intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové a podnikatelské praxi a zvýšení konkurenceschopnosti regionu i celé České republiky. Odborné zaměření RCPTM směřuje především k transferu technologií v oblasti nanomateriálového, chemického a optického výzkumu s očekávaným výstupem také v medicínských a environmentálních aplikacích. Celková výše dotace těchto tří projektů - BIOMEDREG, CRH a RCPTM - dosahuje více než dvou a čtvrt miliardy korun.

Kromě výše uvedeného byly schváleny a zahájeny dva projekty UP v rámci výzvy 1.4 Operačního programu VaVpI. Prvním z nich je projekt Rozvoj infrastruktury pro výzkum a výuku na Lékařské fakultě UP s celkovou dotací téměř 800 milionů korun, jehož realizace byla zahájena 1. února 2011. Druhým pak výstavba Výzkumně vzdělávacího areálu Pedagogické fakulty UP s téměř třísetmilionovou dotací. Realizace v historii Pedagogické fakulty UP výjimečného a v rámci obdobných projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace jedinečného projektu přispěje významnou měrou k rozvoji vzdělanosti v regionu Střední Morava. Má ovšem také dopad nadregionální: zkvalitnění a další rozvoj vědecko-výzkumného potenciálu studentů doktorských studijních programů, zkvalitnění vzdělávání mladých vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti speciální pedagogiky, pedagogiky a oborových didaktik.

Univerzita Palackého patří dlouhodobě k nejúspěšnějším žadatelům mezi českými vysokými školami o dotační podporu v rámci OP VaVpI, což dokazují i výše realizované projekty, jež svým významem dalece přesahují hranice regionu i ČR.

Svým dílem k úspěchům vědecké práce na UP však přispívají též humanitně zaměřené fakulty a jejich výzkumná centra. V roce 2009 z nich byla dle získaných prostředků na vědecko-výzkumné aktiity nejúspěšnější Filozofická fakulta UP s více než 30 miliony korun. Mezi významná střediska vědy patří již řadu let kupříkladu její Centrum pro výzkum moravské německy psané literatury (Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur) při katedře germanistiky a Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových podporovaný řadou zahraničních i domácích grantů. Pozadu není ani již řadu let etablované Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty na Cyrilometodějské teologické fakultě UP.

V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že právě u humanitních oborů lze jen těžko posuzovat vědeckou výkonnost pouze finančním hlediskem. Je nutno vést v patrnosti, že nominální výše získaných prostředků v porovnání s fakultami pěstujícími exaktní vědy nemůže být zcela vypovídající, když velká část prostředků je na těchto fakultách investována do nákupů laboratorního vybavení a techniky. Tento typ investice humanitní obory v zásadě nevyžadují.