Studijní obory

Charakteristika oboru

Magisterské jednooborové studium filologického oboru Polská filologie si klade za cíl prohloubit teoretické znalosti oboru, klade důraz na pochopení zákonitostí jazykového a literárního vývoje, zaměřuje se na studium jazyka i literatury v diachronních souvislostech. V takto koncipovaném studiu se vyžaduje znalost polského jazyka a literatury od nejstaršího období, tj. od 10. století do současnosti, a to v rámci srovnávacího literárněhistorického a jazykovědného studia česko-polského. Předmětem studia jsou literární, publicistické i odborné texty (četba v staropolském originálu) s komentářem, jež se týká překladatelských postupů v době vzniku i v současnosti. Překladatelství jsou věnovány překladatelské kurzy, jež konkretizují získané teoretické znalosti. Profilové přednášky zahrnují širokou jazykovědnou a literárněvědnou problematiku, kladou důraz na teoretické znalosti v diachronním plánu. Studijní plán jednooborového magisterského studia nabízí další prohloubení znalostí v diachronním a srovnávacím plánu: povinně volitelné přednášky završují úsilí vytvořit optimální předpoklad k  rozšíření znalostí z teorie a historie polského jazyka a literatury, umožňují nadto prohloubení znalostí z ruského jazyka, literatury a kultury, dále vycházejí vstříc požadavku ekonomické gramotnosti studenta a schopnosti samostatně zpracovat diplomové úkoly. Další kredity povinně volitelných předmětů student získá z nabídky dalších filologických i nefilologických oborů filozofické fakulty.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent oboru je schopen bezchybného písemného i ústního projevu v polském jazyce, velmi dobře zná lingvistickou, literární, kulturní, historickou a společensko-politickou problematiku Polska. Absolvent získal jazykovědné, literárněvědné a kulturní znalosti a vědomosti, jež uplatní v profesích, které vyžadují samostatné kritické myšlení, velmi dobrou vyjadřovací schopnost v polském jazyce a v oblasti překladatelství také výbornou znalost mateřského jazyka. Absolventi jsou velmi dobře připraveni k vědeckovýzkumné i pragmatické činnosti v rámci oboru a v mezioborových disciplinách humanitních věd. Jsou schopni samostatně aplikovat získané teoretické jazykovědné, literárněvědné a kulturní znalosti v praxi při výkonu povolání, jež vyžadují jazykovou pohotovost a kultivovanost projevu a velmi dobrou kulturní orientaci; jsou také schopni získané vědomosti samostatně dále rozvíjet. Nejlepší absolventi tohoto studia mohou pokračovat v doktorském studiu v oboru Srovnávací slovanská filologie, specializace Srovnávací slovanská jazykověda a Srovnávací slovanská literární věda.

Absolventi se uplatní v  profesích, které vyžadují magisterské vysokoškolské vzdělání, ve vedoucích funkcích, regionálních a celorepublikových kulturních institucích, v česko-polských firmách, institucích celoživotního vzdělávání, v knihovnách, archivech a institucích pro volný čas a také v mediální sféře (noviny, časopisy, televize, rozhlas, film na regionální, celostátní a nadnárodní úrovni).

Vstupní jazyková kompetence: B2

Výstupní jazyková kompetence: C2

Požadavky přijímací zkoušky

Ústní pohovor – otázky z oboru, na který se uchazeč hlásí, rozprava o dosavadním a budoucím odborném zaměření uchazeče. Rozprava proběhne na základě písemného projektu budoucí diplomové práce (lze využít text bakalářské práce, resp. jiné odborné práce). Písemný projekt v rozsahu 3 stran předloží uchazeč u zkoušky. V případě, že se uchazeč hlásí na FF UP z jiné fakulty či vysoké školy, doloží u pohovoru kromě projektu i diploma supplement svého bakalářského studia (diploma supplement může být nahrazen seznamem atestací z průběhu bakalářského studia; požaduje se vždy potvrzení studijním oddělením příslušné VŠ).

Úroveň znalosti polského jazyka by měla odpovídat stupni B2 globální stupnice Evropského referenčního rámce pro jazyky.

U cizích státních příslušníků je požadována velmi dobrá znalost češtiny.  

Zpět