Studijní obory

Charakteristika oboru

Studium probíhá paralelně v oblasti jazykovědné a literárněvědné.

V jazykovědné oblasti je studium českého jazyka začleněno do širšího kontextu poznávání slovanských jazyků (viz disciplíny Úvod do diachronní slavistiky a Staroslověnština), na které organicky navazuje studium historické mluvnice  češtiny. Největší pozornost je však věnována od počátku studia všem aspektům poznávání současného spisovného  jazyka (zvláště jeho fonetické, fonologické, tvaroslovné, lexikální a syntaktické stránky). Postupně tak posluchači získávají všestranný  přehled o současné podobě češtiny a o vývojových tendencích. Studium je zaměřeno i na praktickou schopnost produkce jazykových projevů a orientace v nich, na program rozvoje čtenářské gramotnosti a způsoby analýzy a interpretace věcného i uměleckého textu.

V literárněvědné oblasti studia se posluchači seznámí s vývojem české literatury od nejstarších dob do současnosti, a

to v pěti kurzech: česká literatura I. - (tj. literatura vymezená přibližně obdobím 19. století), česká literatura II. (od přelomu 19. a 20. století do čtyřicátých let 20. století), česká literatura III. (zahrnuje období od 40. let 20. století do počátku 90. let 20. století), česká literatura IV. (současná česká literatura) a starší česká literatura. Výklad sleduje vztahy české literatury k ostatním evropským literaturám, studenti získají i základní informace o literatuře světové. Součástí literárněvědné výuky jsou přednášky a semináře z teorie literatury a literárněvědné metodologie. Ty poskytují studentům základní instrumentář pro analýzu a interpretaci literárního textu a pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Semináře rozvíjejí schopnost studentů kriticky přistupovat k jednotlivým problémům z oblasti literární historie i literární teorie a jsou koncipovány tak, aby poskytly vhled do aktuálních metodologických i teoretických diskuzí oboru. Kurzy se zaměřují na poskytnutí základních vědomostí o sledovaném období či metodě a rozvíjejí schopnost analýzy, interpretace a kritického uvažování.

Celý bakalářský program je postaven a strukturován tak, že představuje uzavřenou podobu studia a studentovi tak poskytuje komplexní, navzájem provázanou (na rovině jazyka i literatury i v jejich vzájemné kombinaci) bázi vědomostí a dovedností. Kurzy jsou založeny problémově, tak aby student získal nejenom sumu vědomostí, ale přesvědčil se, že obor, který se rozhodl studovat, je živou součástí humanitních věd a nezbytným zdrojem společenského vědomí, jeho axiologického systému.

Profil a uplatnění absolventa

Absolvent dvouoborového studia české filologie je všestranně orientovaným bohemistou se slavistickým rozhledem, s dobrou jazykovědnou a literárněvědnou průpravou. U absolventů oboru se počítá s možností dalšího navazujícího magisterského studia, resp. (po ukončení magisterského studia) postgraduálního vzdělávání, čímž splní předpoklady k přijetí na různá badatelská, vědeckopedagogická a jiná místa, která vyžadují oborovou specializaci a vysokou míru prakticky ovládnutých znalostí.

Absolvent bakalářského dvouoborového studia Česká filologie se na velmi dobré úrovni orientuje v základních disciplínách studovaného oboru. Je schopen:

a) prokázat teoretickou i praktickou orientaci jak v diachronním, tak synchronním pohledu na jazyk,

b) orientovat se v základní historických tendencích literárního vývoje a aplikovat získané literárněteoretické poznatky při interpretaci uměleckých děl,

c) v praxi zvládnout základy ediční přípravy textů.

Absolvent bakalářského dvouoborového tříletého studia české filologie se může uplatnit v mediální sféře (v televizi, v rozhlase, v redakcích periodik), knihovnách, kulturních zařízeních různého typu a ve státní správě, a to zejména jako specialista pro editaci česky psaných textů všeho druhu. Na základě složení přijímací zkoušky může absolvent uvedeného studijního oboru zahájit navazující magisterské studium téhož oboru. Profil studia je současně založen tak, aby absolvent bakalářského studia mohl pokračovat v navazujícím magisterském studiu i jiného filologického či uměnovědného směru.

Požadavky přijímací zkoušky

SPF – Test předpokladů ke studiu na FF UP s důrazem na orientaci v kulturní oblasti a humanitních a sociálněvědných disciplínách.

Zpět