
Poplatky
- Formulář Žádosti o přezkoumání rozhodnutí o stanovení poplatku (PDF)
- Stanovení výše úhrad za činnosti a úkony realizované UP v Olomouci (PDF)
- Výše poplatků při překročení standardní doby studia a poplatky spojené se studiem na UP v akademickém roce 2013/2014 (PDF)
- Stanovení výše poplatků při překročení standardní doby studia a poplatky spojené se studiem na UP v akademickém roce 2012/2013 (PDF)
- Ceník za ubytování studentů
Odpovědi na často kladené otázky
CO JSOU TO VLASTNĚ POPLATKY SPOJENÉ SE STUDIEM?
Obecný právní režim poplatků spojených se studiem naleznete zejm. v ustanovení § 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o VŠ“). Jedná se o uzavřený výčet poplatků, které je veřejná vysoká škola oprávněna a v některých případech povinna studentovi stanovit. Jmenovitě jde o tyto poplatky:
- poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením zahájeném v akademickém roce 2012/2013 ve výši 560 Kč,
- poplatek za delší studium v bakalářském či magisterském studijním programu (tj. za studium delší než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok nebo za další studium delší než je standardní doba studia), aktuálně 30 000 Kč za započatých šest měsíců studia v nadstandardní době akademického roku 2012/2013,
- poplatek za studium v dalším bakalářském či magisterském programu, aktuálně 2 801 Kč za započatý jeden rok studia akademického roku 2012/2013.
- poplatek za studium v cizím jazyce
POPLATKY SPOJENÉ SE STUDIEM NEJSOU ŠKOLNÉ ANI POKUTA ZA STUDIUM!
Často jsou tyto poplatky se spojené se studiem zaměňovány se „školným“ – o školné se však skutečně nejedná. Také je častou představou studenta, že poplatky spojené se studiem jsou „výmyslem“ veřejné vysoké školy. Ani toto tvrzení však není zcela pravdivé – kromě poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením je zákonnou povinností veřejné vysoké školy poplatky spojené se studiem stanovit.
1. Kam putují poplatky spojené se studiem?
S výjimkou poplatku za studium v cizím jazyce jsou poplatky spojené se studiem příjmem stipendijního fondu (fond určený studentům) veřejné vysoké školy (viz. ust. § 58 odst. 7) zákona o VŠ). Poplatky nemohou tedy sloužit UP např. k uhrazení mezd zaměstnanců nebo akademických pracovníků, popř. k zaplacení energií.
2. Jaký je rozdíl mezi poplatkem za delší studium a poplatkem za další studium?
Často dochází k zaměňování těchto dvou druhů poplatků, jedná se však o dva samostatné poplatky, které při splnění zákonných podmínek mohou, resp. musí být studentovi vyměřeny. Zatímco pro vyměření poplatku za delší studium je rozhodující doba, po kterou student studuje na veřejné vysoké škole, pro poplatek za další studium je rozhodující, že aktuální studium na UP není studentovým prvním studiem, tzn. Že student je již absolventem bakalářského či magisterského studia na jiné veřejné vysoké škole (více viz. body 4. a 5.)
3. Proč mi byl vyměřen poplatek za delší studium?
Poněvadž jste přesáhli standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok nebo studujete na další vysoké škole po delší dobu, než je standardní doba studia (v případě dalšího studia již není zvýhodnění ve formě přidání 1 roku studia – k vyměření poplatku za delší studium na další veřejné vysoké dojde obecně již po odstudování standardní doby studia). Standardní doby jsou pro příslušné studijní programy uvedeny v akreditacích jednotlivých studijních programů.
4. Za jak dlouhé období poplatek za delší studium platím?
Za každých dalších započatých 6 (kalendářních!) měsíců studia. Období započatých šesti měsíců nelze ztotožňovat s obdobím zimního/letního semestru! Doba dalších započatých 6 měsíců studia se počítá ode dne, kdy jste vyčerpal standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok – do těchto 6 měsíců studia se nezapočítává doba, po níž máte případně studium přerušeno (!). Více viz. níže.
Dle ustanovení § 58 odst. 3 zákona o VŠ studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých MŠMT ČR ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Pro dalších započatých 6 měsíců studia započatých v akademickém roce 2012/2013 je to částka 30 000 Kč.
5. Jaký je rozdíl mezi dalšími šesti započatými měsíci studia a semestrem?
Každých dalších započatých šest měsíců není to stejné, co semestr. Počátek běhu dalších šesti měsíců studia po vyčerpání standardní doby studia zvětšené o jeden rok se odvíjí od data Vašeho zápisu do studia a případných přerušení studia, je individuální, tedy může u každého studenta započít v jiný den. Pojem „dalších šest měsíců“ studia používá zákon o VŠ, a to právě za účelem povinnosti veřejné vysoké školy vyměřit studentovi poplatek za delší studium. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a dělí se na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin. Časové rozvržení akademického roku je určeno harmonogramem UP. Začátek akademického roku stanoví rektor. [1] Doba akademického roku je tedy pevně stanovena a je závazná pro všechny studenty UP. Začátek a konec výuky v zimním i letním semestru, zkouškové období, případně další členění akademického roku, stanoví rektor UP, popř. s jeho souhlasem pro určitou fakultu její děkan. [2]
6. Můžu si studium předplatit na dobu delší, než je právě těch dalších započatých 6 měsíců, které uvádí rozhodnutí o stanovení poplatku?
Nikoli! Prosím, plaťte vždy jen tu částku, která je uvedena v rozhodnutí o stanovení poplatku!
7. Proč mi byl vyměřen poplatek za další studium?
Poněvadž jste již absolventem bakalářského či magisterského studijního programu a započal jste studium v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, přičemž Vaše aktuální studium není navazujícím magisterským studijním programem, které studujete po absolvování bakalářského studijního programu, ani nejde o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho.
8. Za jak dlouhé období poplatek za další studium platím?
Za každý další započatý jeden (kalendářní!) rok studia (počítáno ode dne Vašeho zápisu do studia).
Dle ust. § 58 odst. 4 zákona o VŠ studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle ust. 58 odst. 2 zákona o VŠ (pro další rok studia započatý v akademickém roce 2012/2013 je to částka 2 801,-Kč). Výše uvedené neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle ust. 58odst. 3 zákona o VŠ.
9. V IS STAG vidím, že mám platit poplatek za další/delší studium - musím ihned zaplatit?
Nikoli. Informace v IS STAG o splatnosti, příp. o prodlení se zaplacením poplatku spojeného se studiem je pouze informativní. Vyčkejte, prosím, na doručení rozhodnutí rektora, kterým teprve je Vám poplatek vyměřen. Rovněž nepodávejte „dopředu“ žádost o přezkum rozhodnutí, kterým byl poplatek vyměřen – bylo by to zbytečné, když rozhodnutí samo Vám ještě nebylo doručeno. Žádost o přezkum lze podat nejdříve poté, co je Vám rozhodnutí o poplatku doručeno, a to ve lhůtě 30 dní od doručení rozhodnutí.
10. Dokdy zaplatit poplatek spojený se studiem?
Do 90 kalendářních dnů od právní moci rozhodnutí. V případě, že jste podali žádost o přezkum rozhodnutí o stanovení poplatku, začne lhůta 90 dní běžet až poté, co je o Vaší žádosti o přezkum rozhodnuto a toto rozhodnutí je Vám doručeno.
11. Jak zaplatit poplatek spojený se studiem?
Číslo účtu UP a variabilní symbol jsou uvedeny v rozhodnutí o poplatku. Číslo účtu i variabilní symbol se nemění ani po vydání rozhodnutí o žádosti o přezkum rozhodnutí o poplatku (v případě, že jste podávali žádost o přezkum). Částku vyměřeného poplatku, prosím, zasílejte na tento účet a variabilní symbol. Vždy, prosím, pečlivě zkontrolujte variabilní symbol – zajišťuje správné spárování platby v účetnictví UP!
12. Mám za to, že mi byl poplatek stanoven „nesprávně“ nebo se mi zdá příliš vysoký.
Proti rozhodnutí prvního stupně máte vždy právo podat po doručení rozhodnutí o stanovení poplatku žádost o přezkum rozhodnutí o stanovení poplatku, a to ve lhůtě 30 dnů, jak vypývá ze zákona o VŠ i poučení v samotném rozhodnutí. Doporučený formulář ke stažení.
K žádosti je potřeba doložit listiny potvrzující skutečnosti, které v žádosti uvádíte a domníváte se o nich, že jsou důležité pro rozhodování o Vaší žádosti (typicky listiny dokládající Vaši sociální situaci, dlouhodobě špatný zdravotní stav). Vynikající studijní výsledky je UP schopna ověřit sama v IS STAG – tyto není potřeba dokládat, ale je třeba na ně upozornit.
13. Podal jsem žádost o přezkum rozhodnutí o poplatku – musím i přesto ihned zaplatit?
Nikoli. Dle ustanovení § 68 odst. 4 zákona o VŠ má podaná žádost o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku vždy odkladný účinek. To znamená, že lhůta pro zaplacení poplatku neběží, a to až do doby, kdy je Vám doručeno rozhodnutí o Vaší žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení poplatku.
14. Mám nárok na snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku?
Nikoli. Dle § 58 odst. 8) zákona o VŠ rektor může (avšak nemusí!) v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o stanovení poplatku poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. Dle čl. 22 odst. 6 Statutu Univerzity Palackého v Olomouci jsou důvodem pro případné snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti poplatku vynikající studijní výsledky, absolvování studia v délce nejméně jeden měsíc na jiné vysoké škole v zahraničí, tíživá sociální situace nebo jiný vážný důvod, který neumožňoval přerušení studia. Vaše tvrzení o důvodech pro snížení, prominutí či odložení termínu splatnosti však musíte doložit (tj. příslušné listiny připojit k žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení poplatku).
15. Dostal jsem rozhodnutí o mé žádosti o přezkum rozhodnutí o poplatku – kolik času mám na zaplacení?
Obecně 90 kalendářních dnů od doručení tohoto rozhodnutí nebo déle, to však pouze v případě, že jste v žádosti o přezkum rozhodnutí o stanovení poplatku zažádal o odložení termínu splatnosti poplatku a žádosti bylo vyhověno.
16. Propásl jsem lhůtu k podání žádosti o přezkum rozhodnutí o vyměření poplatku, mohu přesto žádost o přezkum podat?
Za určitých okolností ano. Dle ustanovení § 68 odst. 4) zákona o VŠ lze zmeškání lhůty k podání žádosti o přezkoumání rozhodnutí o stanovení poplatku ze závažných důvodů prominout. Závažné důvody však musíte prokázat. Na prominutí zmeškání lhůty není ze zákona nárok – to znamená, že Vám zmeškaná lhůta může, ale nemusí být prominuta.
17. Jak se pro účely vyměření poplatku za další studium posuzuje dřívější přestup z jiné vysoké školy?
Přestup z jiné vysoké školy se pro účely vyměření poplatku za další studium nepovažuje za řádné ukončení studia. Doba, po kterou jste studovali na vysoké škole, z níž na UP přestupujete, se Vám pro účely stanovení poplatku započítává (!) do standardní doby studia zvětšené o jeden rok. Podle nového Studijní a zkušebního řádu UP již přestupy z jiných vysokých škol na UP nebudou možné.
18. Studium jsem ukončil v minulém akademickém roce tím, že jsem nevykonal v posledním přípustném pokusu zkoušku a nyní mi přišlo rozhodnutí o poplatku, ale já již nejsem studentem. Je má úvaha správná?
Nikoli. Studium na vysoké škole dle zákona o vysokých školách začíná zápisem (viz. ust § 61 odst. 1 zákona o VŠ) a končí řádným ukončením studia (viz. ust. § 55 zákona o VŠ) nebo ukončením jinak než řádně (dle § 56 zákona o VŠ). Pouhý fakt, že student již pouze čeká na ukončení svého studia není rozhodným, protože dle ust. § 56 odst. 2 zákona o VŠ platí, že dnem ukončení studia pro nesplnění požadavku/ů vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Čl. 28 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu UP pak konstatuje – Dnem ukončení studia je den, kdy příslušné rozhodnutí nabude právní moci.
19. Jsem na rodičovské dovolené a zjistila jsem, že došlo k úpravě zákona o vysokých školách, co to pro mě znamená?
Ust. § 58 odst. 3 zákona o VŠ (zmíněno už v odpovědi na otázku č. 4) bylo doplněno o větu: Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství (dále jen „UDR“).
Pokud student – rodič chce právo na odečtení UDR uplatnit, musí Univerzitě Palackého v Olomouci svoji UDR oznámit a doložit ji relevantními doklady (viz odpověď na otázku č. 20). UDR se oznamuje na studijním oddělení příslušné fakulty písemnou formou. UDR je poté zanesena do IS STAG a může se promítnout do algoritmu pro výpočet poplatků spojených se studiem.
20. Jaké doklady mám doložit pro uznání doby mateřské a rodičovské dovolené?
Např. těhotenský průkaz, rodný list dítěte, rozhodnutí o přiznání příslušných dávek či přehled o vyplacených dávkách.
[1] Dle čl. 8 odst. 1) Studijního a zkušebního řádu UP, účinného od 1. 9. 2011.
[2] Dle čl. 8 odst. 2) Studijního a zkušebního řádu UP, účinného od 1. 9. 2011.


