• doc. PhDr. Zbyněk Svozil, Ph.D., děkan FTK Univerzity Palackého v Olomouci: úvod
• Mgr. Zdeněk Hamřík: Pohybová aktivita a životní styl českých školáků: výsledky mezinárodního výzkumu Health Behaviour in School-aged Children
• Mgr. Michal Kalman: Pohybová aktivita dospělé populace, přístupy a strategie podpory pohybové aktivity v zahraničí
• Martin Paur, předseda Českého svazu Kin-ballu: pohyb a zdraví, zkušenosti z Kanady
• Mgr. Jitka Boušková, Národní síť Zdravých měst ČR: podpora pohybové aktivity ve Zdravých městech
• prof. Ing. Václav Bunc, CSc., FTVS UK: Hypokinéza (nedostatek pohybu) a její důsledky v dětském a dospělém věku
• Jana Havrdová, vedoucí iniciativy Česko se hýbe: příklady kampaní podpory pohybové aktivity pro širokou veřejnost
• Ladislav Petera, generální sekretář Asociace Školních Sportovních klubů: podpora zdraví a role sportu na úrovni škol a školských zařízení
• doc. Mgr. Jiří Nykodým, Ph.D., děkan FSPS MUNI: podpora pohybové aktivity a sportu na úrovni vysokých škol v České republice
• Mgr. Petr Sochor, externí poradce CASPV: Nový model zapojení dětí do sportu s využitím týmové práce
• Ing. Jaroslav Martínek, koordinátor rozvoje cyklistické dopravy ČR: role a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy
• Jiří Šlégr, poslanec PČR: „Sport do škol“  

Přehled studijních programů a oborů pro 2. kolo přijímacího řízení

Bakalářské studijní programy 

Navazující magisterské studijní programy

„Název mé přednášky s podtitulem Všechno zlé je k něčemu dobré vychází ze situace roku 1945. V době, kdy došlo k výbuchu atomových bomb, bylo zjištěno, že existuje nemoc z ozáření, o níž nikdo nic nevěděl. Na tuto nemoc zemřelo asi dvacet procent všech obyvatel, jež skonali v důsledku výbuchu atomové bomby. Politici i vojáci, kteří tehdy disponovali mocí, se začali obávat, že by tuto zbraň mohly mít i jiné země. V této souvislosti začali investovat finance do výzkumu, jenž měl léky na nemoc z ozáření přinést. Právě v tomto světle se začala věnovat pozornost hematologii, předpokládalo se totiž, že metodou, která může zvládnout nemoc z ozáření, bude transplantace kostní dřeně. Tenkrát se problematika pojímala takto obecně,“ sdělil Žurnálu UP jeden z nejvýznamnějších hematologů prof. Karel Indrák.

Absolvent Lékařské fakulty UP, dnes přednosta Kliniky Hemato-onkologie prof. Karel Indrák působí ve FNOL od roku 1972. V roce 1985 převzal vedení tehdejšího Oddělení klinické hematologie, sama Klinika Hemato-onkologie pak vznikla až v roce 1992. Ve FNOL stál u zrodu programu transplantace kostní dřeně.

V roce 1987 se začal věnoval problematice červených krvinek a podařilo se mu identifikovat některé choroby, o nichž se tvrdilo, že u nás neexistují – např. poruchy hemoglobinu. Prof. Indrák později identifikoval tzv. Hemoglobin Olomouc a popsal některé abnormality, které vedou k tomu, že pacienti mají červených krvinek příliš. Prof. K. Indrák dále publikoval soubor prací věnovaných molekulární genetice thalasémií (onemocnění způsobující těžkou poruchu krvetvorby) a polycytémií (onemocnění zhoršující krevní oběh), díky nimž mohly být stanoveny správné diagnózy u řady českých a slovenských pacientů. Jeho práce přispěly k pochopení nových molekulárně genetických regulačních mechanismů těchto chorob.

Ve světle těchto výjimečných výsledků práce je podstatné zmínit, že transplantace je i v dnešní době stále vysoce rizikový výkon. Nezanedbatelná je i souvislost mezi léčbou a finanční náročností, neboť naděje, které výzkumy přinášejí nemocným lidem, přinášejí zároveň ekonomické problémy. „Ani dnes totiž neumíme všechny pacienty zcela vyléčit. Tito lidé musejí užívat léky, přičemž léčba je velmi drahá. Pro představu: jeden rok léčby stojí asi šest set tisíc korun. Je vynikající na jedné straně, že pacienti dnes v řadě případů neumírají, na straně druhé však každým rokem asi dalších sedmdesát lidí onemocní a částky investované do léčby se tím každoročně zhruba o padesát milionů korun navyšují. Je to dnes velký problém, neboť není možné, aby si tak obrovské sumy hradil sám pacient,“ upozornil prof. Karel Indrák.

Prof. Karel Indrák je uznávanou kapacitou v oboru, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Je mj. spoluzakladatelem Olomouckých hematologických dnů. Ty se z původně jednodenního pracovního odpoledne konaného v roce 1987 rozrostly v nejvýznamnější a největší každoroční hematologickou akci v ČR a největší pravidelný lékařský kongres pořádaný v Olomouci. V roce 1991 zřídil prof. Indrák na svém pracovišti první molekulárně genetickou laboratoř v rámci Univerzity Palackého a v roce 1997 zahájil na Hemato-onkologické klinice FNO program transplantace kostní dřeně, pro něž pracoviště brzy získalo i evropskou akreditaci.

Skutečným cestovatelem je univerzitní řidič Jan Kratochvíl, který s desítkami aut najezdil téměř tři miliony kilometrů. O něco méně si pak za volantem „embéčka“ odsloužil student Michal Vičar, který v loňském roce absolvoval cestu kolem světa právě s tímto automobilem. V aktuálním čísle magazínu naleznou čtenáři také zamyšlení se nad cestami českého komiksu s kreslířem a odborným pracovníkem FF UP Tomášem Prokůpkem či přehled největších úspěchů univerzity na poli vědy a výzkumu v posledním půl roce. Odlehčenější téma přináší nová rubrika Škola hrou, jejímž cílem je přibližovat studijní obory zábavnou formou. Hned v prvním díle seriálu se tak mohou čtenáři naučit skládat japonské origami.