Vědci z Olomouce vyvinuli přístroj pro rychlé měření vysokoteplotní odolnosti rostlin

Pátek 4. květen 2018, 9:06 – Text: OK

Olomouc (4. května 2018) – Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli zařízení pro měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám. Jedná se o přístroj PlanTherm, jenž stanovuje obecnou termostabilitu buněk a zároveň termostabilitu fotosyntetického aparátu. Tyto charakteristiky vědci museli dosud zjišťovat odděleně, měření je tak oproti dosavadním technikám rychlejší, jednodušší a komplexnější. Termostabilita rostlin se studuje nejen v základním výzkumu, ale může pomoci také například šlechtitelům při výběru odrůd odolných vůči vyšším teplotám.

Jedná se o univerzální přístroj pro měření termostability jakýchkoliv buněk, který jsme však primárně vyvíjeli pro buňky rostlinné. Je to vlastně ohřevný systém, v němž se ale teplota musí zvyšovat lineárně. Celé měření trvá zhruba 25 minut,“ uvedl vedoucí Oddělení biofyziky CRH Petr Ilík. Vědci přístroj vyvíjeli ve spolupráci s českou firmou Photon Systems Instruments a nabízejí jej ke komerčnímu využití.

Informace o termostabilitě rostlin nabývají na významu mimo jiné v souvislosti se současnými klimatickými změnami a častějším výskytem teplotních extrémů. „Rostliny na to reagují podle své odolnosti. Naše metodika by mohla pomoci při výběru odrůdy plodiny, která by si udržela výnos i v nestabilních klimatických podmínkách. Slouží také k testování toho, jak rostliny reagují na krátkodobý vysokoteplotní stres, kdy se takzvaně aklimují,“ uvedla členka výzkumného týmu Martina Špundová.

K měření vědci potřebují pouze malý vzorek části rostliny, nejlépe listu. Ten pak vloží do nevelké aparatury, v níž se nachází kádinka s deionizovanou vodou. „Segment rostliny se zahřívá z pokojové teploty zhruba na 75 stupňů Celsia. Se zvyšující se teplotou se mění chlorofylová fluorescence, která vypovídá o teplotní odolnosti fotosyntetických procesů. Současně měříme i vodivost média, a tím zjišťujeme odolnost buněčné membrány. To vše bez předchozího testovacího měření, které se dříve muselo provádět,“ popsal měření Ilík.

Vědecká komunita se může s novou metodikou seznámit ve článku, který olomoučtí badatelé publikovali v odborném časopise New Phytologist.

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum sdružuje vědecké týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Kontaktní osoby:
Petr Ilík | vedoucí Oddělení biofyziky
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
E: petr.ilik@upol.cz | T: 585 634 153

Martina Šaradínová | tisková mluvčí
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
E: martina.saradinova@upol.cz | M: 773 601 655

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)