Vědci se podělí o novinky ze studia dědičné informace pšenice a banánovníků

Květ banánovníku.
Foto: archiv ÚEB
čtvrtek 12. červenec 2018, 8:00 – Text: Radka Kvasničková, Martina Šaradínová

O nejnovějších poznatcích ve výzkumu pšenice a banánovníku budou mluvit přední odborníci  na sympoziu Advances in Plant Genomics for Crop Improvenment. V rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 ho v pátek pořádá olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd, jež je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Cílem akce je výměna poznatků potřebných pro rychlejší vývoj metod, které mohou pomoci v řešení hrozící potravinové krize.  

Historicky poprvé budou společně přednášet a diskutovat vědci, kteří zkoumají dědičnou informaci u dvou naprosto odlišných rostlin – pšenice a banánovníku. Metody molekulární genomiky se ale využívají ve výzkumu obou plodin, proto bude výměna poznatků přínosná pro všechny.  

 „Naše centrum patří k zakládajícím členům světových konsorcií na čtení genomu pšenice i banánovníku a významně se podílí na těchto důležitých projektech. Proto víme, že je možné metody, které se vyvíjí u pšenice, s výhodou aplikovat i u banánovníku a tím urychlit jeho šlechtění. Věřím, že výměna zkušeností celosvětově uznávaných odborníků posune celý výzkum dopředu,“ uvedl vedoucí olomouckého pracoviště ÚEB Jaroslav Doležel.

Na sympoziu vystoupí řečníci z Belgie, Německa, Francie, Tanzanie, Ugandy a USA. Jedním z nejvýznamnějších hostů bude odborník na výzkum DNA banánovníku Rony Swennen z belgické Lovaně. Ten řídí rozsáhlý mezinárodní program zaměřený na šlechtění banánovníku v Africe, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových a na kterém se podílí i olomoucké pracoviště ÚEB.  

Dopoledne bude v centru zájmu pšenice

Dopolední program sympozia bude věnován výzkumu jedné z nejdůležitějších plodin na světě, pšenici. Její dědičnou informaci tvoří více než šestnáct miliard písmen dědičného kódu a je tak šestkrát větší než u člověka. Vědcům se ji podařilo už kompletně přečíst a letos bude publikována konečná verze její sekvence. Na sympoziu se bude mimo jiné mluvit o tom, že nyní vědci zkoumají rozmanitost dědičné informace této plodiny. Zajímá je genové bohatství různých odrůd, které chtějí využít ve šlechtění jako zdroj důležitých genů. Současně se snaží lépe poznat samotnou funkci dědičné informace a mimo jiné i to, jak ovlivňuje kvalitu zrna, výnos a odolnost vůči chorobám a škůdcům.

Na záchraně genového bohatství banánovníku se podílí i olomoučtí vědci

Banánovník je v mnoha ohledech protipólem pšenice. To se týká i dědičné informace, která je ve srovnání s pšenicí třicetkrát menší.

„Na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, avšak banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ upozornil profesor Doležel.

Zatímco pšenice se množí semeny, pěstované odrůdy banánovníků se množí klonováním. Na plantážích proto mají všechny rostliny stejnou dědičnou informaci, což umožňuje rychlé šíření chorob a množení škůdců. Chemická ošetření ničí životní prostředí a pěstitelé v rozvojových zemích si je často ani nemohou dovolit. Jediným řešením je proto šlechtění odolných odrůd. Olomoucké pracoviště ÚEB k tomuto úsilí přispívá luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.