Vědec, jenž zkoumá vliv změn klimatu na rostliny, zaujal ve světě

Vědec Pranav Sahu zkoumá vliv klimatických změn na rostliny.
Zdroj: ÚEB
pátek 29. červen 2018, 8:00 – Text: Radoslava Kvasničková, Martina Šaradínová

Prestižní ocenění dosáhl vědec z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR Pranav Sahu. Svým výzkumem vlivu změn podnebí na rostliny zaujal odborníky z The Society of Experimental Biology (SEB) se sídlem v Londýně. V početné mezinárodní konkurenci ho vybrali mezi tři finalisty ceny YSAS (Young Scientists Award Session) v sekci výzkumu rostlinných buněk na konferenci SEB ve Florencii.

„Nejprve jsem byl trochu zaskočený, nechtěl jsem věřit tomu, že právě můj výzkum byl vybrán mezi nejlepší. Je to mé první ocenění. Nejvíc ze všeho mě ale těší, že má práce pomůže lidem a společnosti a že ji budu moci prezentovat před odborníky,komentoval úspěch mladý indický vědec z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. O svém výzkumu bude přednášet 3. července v italské Florencii. Pokud jeho vystoupení zaujme, může se stát vítězem celé soutěže.

Pro svůj výzkum si vědec vybral tři rostliny: huseníček, rajče a ječmen. Pěstuje je ve speciálních komorách brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kde je vystavuje simulovaným podmínkám let 2020 a 2050. Vědce zajímá, jak změna klimatu ovlivní vývoj rostlin, jejich růst a jaké v nich nastanou molekulární a metabolické změny.

„Rostliny pečlivě analyzuji od klíčení až po sklizeň. Počítám jejich listy, semena, měřím jejich výšku, fotografuji je. Už teď mám několik zajímavých výsledků, například změny v biomase a ve výnosu,“ prozradil Pranav Sahu.

Podle vedoucího výzkumné skupiny Aleše Pečinky je tento projekt velmi důležitý. Do budoucna je totiž klíčové vědět, jaké změny v rostlinách v souvislosti s proměnami nastanou, a v reakci na to začít se šlechtěním rostlin s požadovanými vlastnostmi. „Ve výzkumu zatím nemáme žádná podobná relevantní data, která by ukazovala, jak rostliny reagují na změny klimatu. I proto byla naše práce podpořena prestižním Marie Skłodowska-Curie Fellowshipem Evropské komise. Zatím existují pouze různé klimatické modely, které řeší například úhrn srážek, nezabývají se ale přímo rostlinami,“ vysvětlil Pečinka.

Dosavadní bádání olomouckého vědce naznačuje, že se v budoucnu bude kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého zvětšovat u rostlin plocha listů. Když ale udeří sucho, bude to pro ně devastující.

Vedoucí laboratoře Jaroslav Doležel považuje toto výzkumné téma za zásadní, protože pomůže už nyní řešit problémy, s nimiž se budou potýkat další generace.

 „Právě tento projekt je ukázkou propojení vědecké práce s praxí. Je nesmírně důležité začít včas řešit otázky týkající se zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Přibývá totiž obyvatel planety a už teď je jasné, že bude stále obtížnější všechny nasytit. Bude nezbytné zvýšit zemědělskou produkci, a protože ubývá půdy a mění se klima, je řešením šlechtění odolnějších a výnosnějších plodin. Jsem rád, že k tomu přispívá i výzkum v našem centru,“ doplnil Doležel.