Olomouc (11. května 2020) – Další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích bude letos v Česku způsoben suchem, které na jaře kvůli slabé sněhové pokrývce i nedostatku dešťových srážek udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Zmírnění sucha nelze očekávat ani v příštích měsících, kdy se naopak bude dál prohlubovat srážkový deficit. Upozornil na to Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
„Meteorologické předpovědi pro příští měsíce nepočítají s četnějšími dešti, takže dopad sucha na povrchové i podzemní vody bude letos enormní. Ve vodních tocích budou výrazně podprůměrné průtoky," upozornil Martin Rulík.
Letošní jaro je ve srovnání s předchozími dvěma roky z pohledu nedostatku vláhy v půdě i průtoků v řekách a potocích nejhorší. „Sucho v půlce letošního dubna bylo srovnatelné se stavem, který jsme loni pozorovali až koncem dubna či začátkem května. Z toho vyplývá, že sucho se posunulo více do jara, a to včetně všech negativních dopadů," uvedl Rulík.
V porovnání s roky 2018 a 2019 byla na horách zásoba vody ve sněhu až třikrát nižší. Sníh navíc začal tát už v únoru, tedy relativně brzy. „Poté již následovalo období bez výraznějších srážek. V době tání byly sice ve vodních tocích zvýšené průtoky, ale na podzemní vodě se to nijak výrazně nepodepsalo. V současné době jsou hladiny výrazně pod normálem," doplnil hydrobiolog.
Prognózy meteorologů pro další část letošního roku nejsou podle Rulíka optimistické. „Srážky mají být méně četné, očekává se spíše velmi suché počasí s extrémními vedry v letním období, kdy teploty mají atakovat 40 stupňů Celsia," upozornil. Kvůli mírné zimě se však nedoplnily zásoby podzemních vod a jejich hladiny jsou podprůměrné. „Lze proto očekávat, že i průtoky ve vodních tocích budou silně podprůměrné, respektive často nulové," varoval.
Velmi nízké průtoky jsou už nyní patrné i na větších vodních tocích, jako jsou například Morava či Labe. „Vydatnější srážky například při bouřkách mohou ojediněle zvednout průtoky na kratší dobu, ale jinak budou převládat opravdu velmi nízké průtoky," podotkl. Česko se se suchem potýká delší dobu. Například na jižní Moravě je už podle Rulíka takový srážkový deficit, jako kdyby tam rok vůbec nepršelo.
Rulík předpokládá, že průměrný úhrn dešťových srážek bude v Česku nadále přibližně stejný jako v předešlých letech. „Bude se však výrazně měnit jejich rozložení během roku. Častější budou extrémy, tedy přívalové deště, kdy během krátké chvíle naprší tolik jako kdysi za jeden měsíc," řekl.
Kvůli rostoucí teplotě se zároveň bude zvyšovat odpařování vody z krajiny i výdej vody povrchem rostlin. Hydrologickou situaci by podle Rulíka mohly zlepšit jen výrazně vydatnější deště a zimy bohatší na sníh, což ale není reálné. „Nyní ročně naprší v průměru 680 mm srážek. Aby se příští rok zlepšil zejména stav podzemních vod, tak by muselo napršet alespoň dvakrát tolik a v zimě by musel napadnout sníh, který by vydržel alespoň do března 2021 a poté postupně odtál. To je ale samozřejmě jen teoretický výpočet a zbožné přání," podotkl.
Je proto nutné zavést opatření, která zvýší množství vody zadržené v krajině. „Jediným zdrojem vody pro ČR jsou dešťové srážky. Takže čím více vody v krajině zachytíme, tím více jí budeme mít. Aby voda, která naprší, zůstala na místě dopadu a vsákla se do půdy a poté do podzemních vod, záleží na stavu krajiny," řekl.
Česká krajina je ale za posledních 60 let značně zdevastovaná a chybí v ní dostatečné retenční struktury pro zpomalení odtoku vody. „Je třeba ‚restartovat‘ takzvaný malý koloběh vody v krajině. Primárně je nutná změna hospodaření v naší krajině, tedy především změna hospodaření na zemědělské půdě a v lesích" zmínil Rulík.
Mezi retenční struktury, které by zpomalily odtok vody a odnos půdy z polí patří například remízky, zasakovací luční pásy či aleje stromů mezi lány polí. „Zlepšit by se mělo i hospodaření v lesích a nutná je revitalizace našich zregulovaných toků s cílem zpomalit odtok vody z krajiny. Pomohlo by také zvýšení vodních ploch v krajině, což by posílilo malý vodní koloběh. Při výparu a transpiraci rostlin vodní pára odnímá z okolí teplo, čímž ho ochlazuje. Proto je v krajině s dostatkem vody klima a teplota přívětivější než v krajině bez vody," dodal.
Kontaktní osoba:
Šárka Chovancová | redaktorka
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
E: sarka.chovancova@upol.cz | M: 776 095 547