Vedení Univerzity Palackého v minulých dnech zveřejnilo zájem vybudovat nový vysokoškolský ústav, jenž má všechny předpoklady stát se jedním z nejsilnějších hráčů na poli české vědy. Ústav by měl totiž nejen propojit tři univerzitní vědecká centra vybudovaná z evropských prostředků, ale zájem o spolupráci mají i Fakultní nemocnice Olomouc a Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Proč a jakým způsobem chce úspěšný pražský ústav spolupracovat právě s Univerzitou Palackého, prozradil jeho ředitel Zdeněk Hostomský.
Patříte k nejvýznamnějším výzkumným ústavům v zemi, o zájemce o spolupráci patrně nemáte nouzi. Proč jste se rozhodli spolupracovat právě s Univerzitou Palackého, respektive s novým vysokoškolským ústavem, který by měl vzniknout?
Především chci zdůraznit, že ÚOCHB se všemi třemi vědeckými centry Univerzity Palackého, jejichž propojení se plánuje, dlouhodobě spolupracuje. Je to nepochybně spolupráce úspěšná, podpořená desítkami špičkových publikací a společných grantů. S Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) jsme řešili velké projekty Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace nebo Centra kompetence Technologické agentury ČR. Naši pracovníci se také významně podílejí na aktivitách Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v oblasti materiálového výzkumu, řešíme společně Centra excelence Grantové agentury ČR. Zejména v oblasti biochemického výzkumu je pro nás zajímavé propojení s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Naši vědci se také podílejí na pedagogické činnosti přírodovědecké fakulty, a to jak v základních tak i výběrových kurzech.
Jaký přínos tedy pro vás má případná spolupráce v rámci Czech Institute of Science and Technology?
Jeho vznikem by se spolupráce mezi ÚOCHB a Univerzitou Palackého výrazně prohloubila. Na naší straně je zájem o využití unikátní infrastruktury, kterou olomoucká vědecká centra v průběhu let vybudovala. Toto sdílení technických kapacit se už částečně děje, do budoucna by bylo vyvážené a reciproční. Očekávám, že část našich pracovníků by se mohla přímo zapojit do výzkumných aktivit a projektů olomouckého ústavu. Líbí se mi myšlenka jeho propojení s fakultami tak, jak je tomu ve světě. Věříme, že naši odborníci mají co nabídnout z hlediska zapojení do výuky a školení doktorandů na fakultách současně s možností využívat špičkové vybavení vědeckých center i ÚOCHB. Nevylučujeme možnost kofinancování společné infrastruktury zejména směrem k transferu technologií do praxe.
Co to podle vás oběma stranám může přinést?
Připravovaný ústav má bezesporu ambice stát se vědecky nejvýkonnějším vysokoškolským pracovištěm v ČR. Jeho spojení s ÚOCHB by tak mohlo být pilotním projektem, který dá mnohokrát deklarované spolupráci univerzit s Akademií věd ČR smysluplnou a vysoce konkrétní podobu. Jen skrze propojení excelentních výzkumných pracovišť vede cesta, jak zviditelnit Českou republiku na evropské a světové vědecké mapě. Velký potenciál spatřuji v možnosti společného zapojení do velkých grantových projektů na národní, ale především na mezinárodní úrovni. ÚOCHB i olomoucká centra mají na české poměry vysokou míru internacionalizace a také vybudovanou ojedinělou síť spolupracujících vědeckých týmů z celého světa. Kromě očekávaného dalšího nárůstu vědeckého výkonu partnerů tak vidím obrovský prostor pro mobilitu studentů a jejich zapojení do špičkových výzkumných projektů pod vedením prvotřídních odborníků.
Očekáváte kromě posílení a provázání vědy a výzkumu také například posun v transferu technologií? I v této oblasti váš ústav dosahuje skvělých výsledků.
V oblasti transferu technologií jsme schopni univerzitě nabídnout naše know-how, které se na ústavu buduje od roku 2009. Není to jen díky historicky úspěšnému transferu spojenému s patenty Antonína Holého. Hodně práce jsme odvedli v mechanismech motivačního nastavení pravidel pro pracovníky, kteří se na vývoji technologií a jejich transferu podílí, a v posledních letech začala tato soustředěná práce přinášet výsledky. Za posledních pět let jsme uzavřeli osm licenčních smluv, založili jeden nový spin-off, podali více než 40 přihlášek vynálezu a i v tomto směru máme kontakty s celou řadou zahraničních odborníků. V této oblasti již na velmi dobré úrovni spolupracujeme s ÚMTM, tradičně sdílíme výstavní plochy na mezinárodních kontraktačních akcích, jako je BIO USA. Vím, že nový ústav by mohl mít kromě špičkového základního výzkumu ambice komercionalizovat nejúspěšnější výsledky a otevřít se co nejvíce průmyslovým partnerům. Velmi rádi v tom budeme nápomocni na všech úrovních. V oblasti transferu medicinálního výzkumu by navíc bylo velkou výhodou partnerství s Fakultní nemocnicí Olomouc.