Olomouc (24. července 2019) – Zítra tomu bude na den přesně rok, kdy Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k nimž může spontánně docházet také v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují. S tím nesouhlasí přední biologové a výzkumníci napříč evropskými zeměmi. Již před rokem se spojili a vydali dokument o negativních dopadech zákazu CRISPR na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu, aby mohli plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti. K iniciativě se připojilo i olomoucké Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).
CRH, které sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, navazuje na aktivity z minulého roku. V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali jeho zástupci již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy týkající se geneticky modifikovaných plodin. Podle ředitele CRH Ivo Fréborta i vědeckého ředitele Jaroslava Doležela jsou na místě obavy, že stávající situace může evropské země trvale poškodit: „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervována. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí.“
Právní předpisy EU o GMO neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění. Vědci vyzývají evropské orgány, aby rychle reagovaly a pozměnily právní předpisy tak, aby použití těchto metod nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.
Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu, který uvádí, že „toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování. K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národní úrovni. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu.“
Jeho slova dokládá i vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana. „Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy, a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ uvedl.
Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita. Zástupce ředitele pro vědu, Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin, zdůrazňuje: „Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody.“ Upozorňuje rovněž na to, že je Evropská unie paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí ESD de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme, nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.
Podporu potvrzují i ředitelé oborově relevantních ústavů AV ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:
· prof. Vojtěch Adam, prorektor Mendelovy univerzity;
· doc. Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR;
· prof. Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná;
· prof. Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná;
· prof. František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR;
· prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR;
· prof. František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR;
· doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc., ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR;
· Karel Říha, Ph.D., zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita;
· RNDr. Martin Vágner, CSc., ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Příloha: Otevřené stanovisko evropských vědců – anglický originál a český překlad
Kontaktní osoby:
Karel Říha, Ph.D. | zástupce ředitele pro vědu
CEITEC Masarykova univerzita
E: karel.riha@ceitec.muni.cz | T: 702 872 967
Eva Doležalová | manažerka PR a komunikace
CEITEC Masarykova univerzita
E: eva.dolezalova@ceitec.muni.cz | T: 724 281 107
Martina Šaradínová | tisková mluvčí
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
E: martina.saradinova@upol.cz | T: 773 616 655