Olomouc, Karlovy Vary (13. dubna 2017) – Ve dnech 6.–8. 4. 2017 se v Karlových Varech uskutečnila XXXIV. celostátní konference perinatologie a fetomaternální medicíny, jejíž součástí byl workshop nazvaný „Když před začátkem přijde konec“, určený porodním asistentkám. Na tomto workshopu se účastnice dověděly o možných způsobech komunikace a chování při porodu mrtvého plodu. Na realizaci workshopu se podílely tři fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Náročné poslání porodní asistentky vyžaduje neustálé doplňování znalostí získaných v pregraduálním studiu. Zvláštní oblastí, která vyžaduje neustálé teoretické i praktické vzdělávání, jsou krizové situace. Jednou z nejtragičtějších situací jak pro rodičku, tak i pro porodní asistentku, je porod mrtvého plodu. Právě této situaci byl věnován tříhodinový workshop nazvaný „Když před začátkem přijde konec“, který byl součástí XXXIV. celostátní konference perinatologie a fetomaternální medicíny, konané minulý týden v Karlových Varech.
Workshop sestával ze tří částí. První část pod vedením Naděždy Špatenkové, odborné asistentky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a poradkyně pro pozůstalé, byla zaměřena na komunikaci porodních asistentek s rodiči a příbuznými při této tragické události. Účastnice se zabývaly reflexí specifik perinatální ztráty a faktory determinujícími truchlení pozůstalých rodičů.
Druhá část workshopu byla věnována možnostem rozloučení s mrtvým dítětem. Tuto měl na starosti Jan Chrastina, odborný asistent na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Ukázal přítomným vzpomínkové balíčky používané zatím převážně v zahraničí, které obsahují jednorázový fotoaparát, hračky a také sadu na pořízení odlitku dlaně či chodidla dítěte. Jeho prezentaci doprovázely umělecké fotografie rodičů s jejich mrtvým děťátkem.
Závěrečnou část workshopu vedla Šárka Vévodová, psycholožka a odborná asistentka na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého. Tématem byla pomoc pomáhajícím – zvládání zátěže a duševní hygiena samotných porodních asistentek, neboť ty prožívají ztrátu dítěte společně s rodiči. Na konci putoval sálem velký bílý deštník proti stresu, na který si účastnice mohly napsat protektivní faktory, jež je chrání před stresem a syndromem vyhoření. K nejčastěji zmiňovaným patřila rodina a čas věnovaný zájmům a koníčkům. Součástí byly sebezkušenostní techniky, práce se stresem a využití copingových strategií v prevenci syndromu vyhoření. Po ukončení workshopu pak mohly porodní asistentky s lektory individuálně diskutovat jednotlivé situace, se kterými se v praxi setkaly.
Jedna z účastnic workshopu po jeho skončení uvedla: „Očekává se od nás, že budeme průvodkyněmi maminek v nejkrásnějším okamžiku jejich života, při narození dítěte. Život sám však navzdory veškeré snaze zdravotníků a vymoženostem zdravotnictví může přinést okamžik, který se změní na tragickou událost. Tato akce nás připravovala na to, abychom uměly v krizových situacích lépe reagovat, zvládnout je a abychom také věděly, jak pečovat o sebe, protože taková událost je tragická nejen pro rodiče, ale i pro veškerý personál. Myslím si, že takovouto akcí by měly projít nejen všechny porodní asistentky, ale i lékaři, kteří jsou s námi na sále.“
Spojením sil filozofické fakulty, pedagogické fakulty a fakulty zdravotnických věd vznikl odborný workshop, jenž může být na Univerzitě Palackého v Olomouci ukázkou velmi dobré mezifakultní spolupráce.
Kontaktní osoba:
Jiří Vévoda | odborný asistent
Univerzita Palackého | fakulta zdravotnických věd | ústav společenských a humanitních věd
E: jiri.vevoda@upol.cz | T: 585 632 817