Prosinec 1999
I. Dlouhodobý záměr Univerzity Palackého v Olomouci do roku 2005
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) stanovuje povinnost zpracovávat, každoročně aktualizovat a zveřejňovat “Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy (dále jen “Dlouhodobý záměr UP”). Dlouhodobý záměr UP vychází zejména z “Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol (dále jen “Dlouhodobý záměr ministerstva”) a z dokumentu “Program rozvoje UP do roku 2006”, který byl zpracován v roce 1996. Ve svých cílech se dokument opírá o hodnotící zprávy akreditační komise, hodnocení vnějších subjektů (CRE) a o další materiály UP, jako jsou výroční zprávy, zprávy o hospodaření a závěry jednání oficiálních grémií UP.
Univerzita Palackého v Olomouci (dále jen “UP”) je druhou nejstarší univerzitou v České republice. Její extenzivní a dynamický rozvoj v posledních deseti letech způsobil, že se takřka zdvojnásobil počet fakult a více než zdvojnásobil i počet studentů. UP působí v středomoravském regionu jako jediná vysoká škola, v průměru se 40ti % počtem studentů z této oblasti. Na UP studují dále studenti zejména z dalších moravských regionů a přibližně 10 % studentů z Čech. Počet zahraničních studentů tvoří asi 3 % ze všech studujících na UP.
Hlavní cíl, k němuž UP směřuje:
UP bude pokračovat v nastoupené cestě ke standardní evropské univerzitě všeobecného zaměření s výrazným mezinárodním postavením v klíčových disciplinách na univerzitě pěstovaných. Mezinárodní postavení UP bude posilováno podporou zahraničních studijních a pracovních pobytů akademických pracovníků a studentů a v této souvislosti i kvalitní jazykovou přípravou.
Posláním UP jako součásti soustavy vysokých škol v České republice je odborná příprav vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků a oblast vědeckovýzkumné činnosti. Na základě vědecké, výzkumné, umělecké a další tvůrčí činnosti vzdělává studenty v souladu s úrovní a vývojem světové vědy, kultury a techniky a v duchu národních i světových humanistických a demokratických tradic, přičemž se v obsahu činností odrážejí objektivní potřeby naší společnosti na všech stupních její organizace. Toto poslání nelze uskutečnit bez účinné spolupráce s ostatními vysokými školami v tuzemsku i v zahraničí, jak o tom svědčí konkrétní spolupráce, které budou popsány dále. Příprava na vstup do Evropské unie si již vyžádala zapojení a účast na akcích vzdělávacích programů Evropského společenství a zapojení do kreditového systému ECTS a dalších akcí ve smyslu harmonizace výstavby Evropského systému vysokého školství. Uvádíme několik konkrétních údajů o zapojení UP do mezinárodní i tuzemské spolupráce :
Dlouhodobý záměr UP je zpracován na dobu do r. 2005 a bude každoročně vyhodnocován a aktualizován. Na základě toho budou upřesňovány priority UP.
Počet studentů, kteří studují na UP vzrostl za posledních 10 let o téměř 140 %. Nárůst v posledních pěti letech ukazuje následující graf.
Graf. č. 1
Rozložení počtu studentů podle typů studijních programů ukazuje graf č.2. Přestože oba grafy názorně demonstrují růst počtu studentů, je z nich patrný pozvolnější trend křivky v posledních dvou letech.
UP má tendenci umožnit přístup na vysokou školu maximálnímu počtu kvalitních uchazečů. Vzhledem k omezení redukování finančních prostředků přidělovaných MŠMT lze tyto tendence realizovat jen v omezené míře. Některé fakulty promíjejí přijímací zkoušku uchazečům s dobrým prospěchem ze střední školy a hodlají tuto praxi rozšiřovat na všechny studijní programy, kde to provozní podmínky umožní. To však vyžaduje systémové finanční zabezpečení výuky v prvním ročníku.
Graf č. 2
UP hledá další finanční zdroje, aby se tato situace změnila k lepšímu. Lze očekávat, že v nejbližších letech bude nárůst počtu studentů pouze pozvolný a bude zaměřen přednostně na doktorské studijní programy. UP hodlá vyjít vstříc požadavkům z regionu na určité rozšíření nabídky prakticky zaměřených bakalářských programů (oblast státní správy a samosprávy, terciální a neziskový sektor a podle možností i podnikatelský sektor). Případné změny v počtech přijímaných studentů se budou rovněž opírat o závěry z průzkumu trhu práce. Z tohoto pohledu se jeví jako perspektivní zvýšení počtu studentů v distančních formách studia.
Předpokládané počty studujících na UP v roce 2005 pak budou maximálně:
Studijní nabídka bude podle možností diverzifikována v bakalářském studiu, a to zejména v návaznosti na požadavky z praxe a průzkumy na trhu práce. V magisterských studijních programech se s větší diverzifikací nepočítá, rozšíření studijních možností však přinese kreditový systém studia, v němž je podstatně větší možnost samoprofilování studentů. V doktorských studijních programech bude diverzifikace sledovat především propojení s výzkumnými záměry UP.
Situace ve středomoravském regionu, v němž se UP nachází, není vzhledem k uplatnění absolventů a zaměstnanosti příliš dobrá. Průmysl neprošel zdárnou restrukturalizací a není dostatečně vázán na zahraniční kapitál, z čehož vyplývá pokles jeho produktivity i celkové výkonnosti. Zemědělství, i když díky vysoké bonitě půdy je dosud významnou složkou regionálního hospodářství, se nevyrovnalo s rostoucí nabídkou dotovaných produktů ze zemí EU. V regionu nemá hlavní sídlo žádná významná tuzemská ani zahraniční finanční nebo kapitálová korporace. Nedostatečný management v řadě podniků se projevuje zejména v oblasti marketingových a inovačních schopností. Průměrná nezaměstnanost v samotné Olomouci je v současné době 11,7 %, některé okolní okresy mají i vyšší (Přerov 13 %). Přitom více než 55 % podíl nezaměstnaných je v mladším produktivním věku (20 až 34 let). Jistý podíl tvoří absolventi vysokých škol, i když se to netýká pouze absolventů UP. Přitom olomoucký region má 6,3 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, což je o necelé procento méně než celostátní průměr.
Těchto několik údajů svědčí o tom, že UP má poměrně širokou škálu možností uplatnit svou činnost na trhu práce v regionu, zejména pak zaváděním kratších forem studia, jejichž obsah by reagoval na okamžité či očekávané potřeby praxe. K tomuto tématu se vyjadřuje dále kapitola Celoživotní vzdělávání. Přestože již existuje spolupráce s Městským i Okresním úřadem, Úřadem práce, Okresní hospodářskou komorou, Agenturou pro regionální rozvoj i Regionální koordinační skupinou, nemá UP dostatečně propracovaný systém vyhodnocování dat z těchto institucí, který umožní rychle analyzovat potřeby praxe na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni a zároveň dávat zpětné signály o uplatnění absolventů na trhu práce. UP a jednotlivé fakulty situaci na trhu práce sledují jak z údajů celostátního, tak regionálního průzkumu a provádějí si i vlastní průzkumy uplatnění absolventů. Je však třeba výsledky těchto analýz pružněji uplatňovat v preferování, příp. redukování studijních nabídek. Současný způsob financování vysokých škol však k takovým zásahům nemotivuje. Profesní poradenství se dosud na UP buď nerealizuje vůbec nebo jen ve značně redukované podobě (zveřejňování nabídek volných míst, pokud o nich podniky nebo zaměstnavatelé fakulty informují).
Záměrem UP je vytvořit univerzitní poradenské centrum, které bude zajišťovat poradenství pedagogicko-psychologické a poradenství profesní (již existuje na FTK UP) a to v úzké spolupráci s profesními pracovišti fakult a poradenským centrem Úřadu práce v Olomouci .
V souvislosti se zavedením kreditového systému od akademického roku 2000/2001 jsou zpracovávány náměty na restrukturalizaci studijních programů se záměrem zvýšit kooperaci mezi fakultami, což povede k úsporným opatřením na jedné straně a zvýšení prostupnosti programů, k jejich inovaci a diverzifikaci na straně druhé.
V oblasti nabídky magisterských studijních programů se v nejbližších letech nepředpokládají podstatné změny s výjimkou realizace nového programu Management ve zdravotnictví. Bude ale zváženo spojování úzce zaměřených příbuzných studijních programů. Počty studentů v magisterských programech se budou zvyšovat pomalu a diferencovaně s ohledem na možnosti uplatnění absolventů na trhu práce. Větší dynamika se předpokládá v rozvoji doktorských studijních programů, a to zejména z toho důvodu, že jejich absolventi jsou potenciálními kandidáty na místa učitelů a vědeckých pracovníků UP. Takovým absolventům chceme zajistit v dostatečném rozsahu postdoktorskou praxi na špičkových zahraničních pracovištích
Kromě existujících bakalářských studijních programů se předpokládá tvorba nových bakalářských studijních programů reagujících na nové správní uspořádání státu a na začleňování ČR do EU. Na většině fakult se rovněž uvažuje o rozšíření nabídky bakalářských studijních programů a jejich propojenosti s magisterským studiem tak, aby se snížila rizika studijních neúspěchů v magisterských studijních programech, jejichž důsledkem by bylo zvýšení počtu nezaměstnaných bez jakékoliv kvalifikace. Například nové bakalářské programy na Filozofické fakultě budou zaváděny v úzké návaznosti na uplatnění absolventů (studium cizích jazyků zaměřené na aplikovanou ekonomii), Lékařská fakulta hodlá otevřít bakalářský program Funkční a laboratorní vyšetřování ve zdravotnictví (nutno získat stanovisko Mzd), Pedagogická fakulta zaměřuje orientaci bakalářských programů na státní správu a sociální oblast.
I nadále bude systematická pozornost věnována podpoře studia zdravotně postižených. Na všech fakultách se počítá s dalšími úpravami, které by umožnily bezbarierový přístup (prognóza závisí na finančních možnostech UP v příštích letech), rovněž v některých ubytovacích zařízeních jsou již možnosti bezbariérového přístupu zajištěny. Pedagogická fakulta a Fakulta tělesné kultury poskytují handicapovaným široké poradenské a servisní služby (Centrum pomoci handicapovaným). Záměrem UP je tyto služby sjednotit v poradenském centru, aby tato činnost byla celouniverzitně koordinována.
Na celoživotním vzdělávání participují všechny fakulty, ať již nabídkou programů a kurzů v rámci své odborné působnosti, tak i na celouniverzitní úrovni. Důležitost tohoto vzdělání v současné dynamické době si UP uvědomila velmi brzy a z tohoto důvodu vzniklo již v roce 1992 Středisko distančního vzdělávání, zprvu jako koordinační článek podobných středisek tří fakult (filozofické, pedagogické a právnické). Od března 1998 je statutárně vymezeno jako Centrum otevřeného a distančního vzdělávání (dále jen “CODV UP”)., které je zařazeno v síti podobných pracovišť v ČR.
CODV UP při své činnosti spolupracuje s řadou institucí a orgánů. Na regionální úrovni to jsou zejména Okresní hospodářská komora a vznikající Regionální hospodářská komora a Regionální rada vzdělávání dospělých, na celorepublikové úrovni to jsou pak Správa služeb zaměstnanosti MPSV, Odbor vzdělávání pracovníků veřejné správy MV, Asociace institucí vzdělávání dospělých a další. Spolupráce je navázána i na mezinárodní úrovni - Otevřená univerzita v Hagenu, CNED a CEPAC INTER SOISSONS ve Francii a další. Neméně důležitá je i spolupráce s ostatními vysokými školami orientovaná na problematiku distančního vzdělávání i spolupráce s privátními vzdělávacími zařízeními (Meter Silesia Ostrava, CEPAC Morava, IMPS, Propago Hodonín a další).
Jako základ své další činnosti připravuje CODV UP modulární systém studijních opor, soustavu modulů a submodulů, použitelných pro sestavování kurzů “na míru”. Tyto modely se orientují na filozofii, sociologii, pedagogiku, andragogiku, politologii, estetiku, humánní enviromentalistiku, informatiku, ekonomii a právo.
V současné době je realizováno další vzdělávání učitelů na základě požadavků z praxe (např. TĚLOOLOMOUC, které realizuje FTK UP již 4 roky). Kompetentní odborníci úzce spolupracují s MŠMT, takže lze očekávat, že na PdF UP bude možné realizovat další vzdělávání učitelů ihned, jakmile budou ze strany MŠMT jednoznačně stanoveny podmínky pro toto vzdělávání. UP bude i nadále zajišťovat vzdělávání seniorů v rámci Univerzity třetího věku.
Dostupnost informačních zdrojů na UP je v současnosti na dobré úrovni a je zajišťována Informačním centrem UP. V budovách všech součástí UP byla vytvořena silná jádra lokálních sítí a je na ně připojeno téměř 2000 pracovních stanic na bázi PC. Dobrá je dostupnost informačních zdrojů pro akademické pracovníky a pro řízení UP, zlepšují se možnosti přístupu studentů. Nepříliš uspokojivý stav je pro přístup studentů. Na všech fakultách jsou vybudovány počítačové učebny, které však mají malé počty pracovních stanic a jejich technické vybavení rychle zastarává. Na jejich obnovu není dostatek financí, správu sítí komplikují malé a rozptýlené učebny. Existují relativně dobře vybavené učebny na Přírodovědecké fakultě, které slouží pro výuku informatiků. Jejich kapacita však umožňuje pouze omezený přístup a výuku studentů dalších oborů. Výhledově se zejména z těchto důvodů uvažuje o vybudování velkokapacitních učeben pro celouniverzitní využití (3-4 učebny o 30 pracovních stanicích). V současné době připadá v průměru 29 studentů na 1 pracovní stanici.
Informační systém UP je budován na základě rozvíjení služeb Internetu/ Intranetu. Běžně je provozována většina hlavních služeb Internetu a s jejich využitím jsou přístupné informační zdroje otevřených serverů celosvětové sítě. Vnitřní informační systém je budován převážně formou webových stránek UP, jejich organizačních součástí a stránek zaměstnanců a studentů UP. Tyto webové stránky jsou dostupné každému uživateli sítě Internet.
Neméně významnou součástí informačního systému UP je její automatizovaná část - AIS UP. Skládá se ze dvou hlavních subsystémů -EKONFIS a STUDENT. Ekonomicko-správní a personální agenda (EKONFIS) slouží pro operativní řízení UP již několik let. V budoucím období bude kladen důraz na rozvoj systému z pohledu manažerského modulu pro dlouhodobé a strategické řízení školy. Návrhy firmy PragoData , dodavatele systému EKONFIS, jsou pro tyto účely příliš nákladné a proto se UP rozhodla jít vlastní cestou: vyvinout grafický server a následně provést analýzu a projekci vlastního manažerského systému pro vrcholové řízení školy. Studijní agenda (STUDENT) se v současné době zavádí na bázi systému převzatého od ZČU v Plzni. Plné nasazení v oblasti osobní evidence studentů předpokládáme od 1.1.2000 a od nového školního roku 2000/01 pak plné nasazení systému včetně kontroly studia, ubytování na kolejích apod. Většina modulů systému ZČU vyhovuje pro UP v plném rozsahu. Vlastními silami je nutné v příštím roce provést komplexní analýzu forem studia a její implementaci do kreditového systému a vytvořit návaznosti na okolí systému v rámci školy. Tento postup bude časově velice náročný, bude klást zvýšené nároky na personální zabezpečení systému. Bude také nezbytné získat finanční prostředky pro pořízení nové výpočetní techniky a rozvoj lokálních sítí.
V Knihovně UP (KUP) byl vytvořen v automatizovaném knihovnickém systému Tinlib souborný katalog univerzity, který obsahuje záznamy o všech informačních dokumentech, které jsou uloženy v knihovnách UP. Nástrojem pro prohlížení tohoto katalogu na webových stránkách je systém Tinweb, který také umožňuje vyhledávání záznamů v katalozích několika vybraných knihoven i mimo UP, a vytváří tak z těchto katalogů virtuální souborný katalog. Ze souborného katalogu je prováděna výpůjčka, tisk nových přírůstků knih, jejich vystavení na webových stránkách, statistiky počtu čtenářů, výpůjček a statistiky nákupu informačních dokumentů podle oborů.
KUP se účastní na práci v konsorciu MOLIN (součást konsorcia CASLIN), které sdružuje velké knihovny moravského regionu a podílí se na zavádění nových služeb v těchto knihovnách. Je členem konsorcia tří českých univerzit pro využívání databáze Current Contents Connect. Chce rovněž usilovat o vytvoření konsorciálního přístupu k dalším, velmi žádaným databázím dosažitelným prostřednictvím sítě Internet. KUP v současné době využívá přístupu k databázím STN, JASON. Od 1.10.1999 je zajištěn za podpory Mellonovy nadace přístup k databázi JSTOR. KUP zakoupila a využívá k vytváření rešerší řadu dalších databází, např. Českou národní bibliografii, OMNIFILE, Sport Discus , Bookfinde, Ulrich, Ergonomics Abstracts a další. V současné době je v KUP (60 tisíc knihovních jednotek ve volném výběru a dalších 200 tisíc v uzavřených skladech) k dispozici přes 365 studijních míst, která jsou plně využita, neboť od poloviny září ji navštěvuje i více než 1500 čtenářů denně. V souvislosti s prudce se zvyšujícím zájmem o studium přímo v knihovně se chystá rozšíření otvírací doby včetně soboty nebo neděle. Nepříjemnou tendencí je úbytek finančních prostředků na nákup primárních informačních dokumentů pro KUP, jež by bylo možno využívat ke studiu přímo v knihovně.
Metropolitní univerzitní síť je připojena na vysokorychlostní akademickou síť TEN 155 CZ a jejím prostřednictvím do celoevropské vysokorychlostní sítě. Kolektiv pracovníků Centra výpočetní techniky je od počátku výstavby sítě TEN zapojen do strategie budování vysokorychlostní akademické sítě a podílí se na zavádění některých jejich služeb. Hlavním úkolem bylo zavedení multimediálních videokonferencí na bázi technologie ATM. Tento úkol je splněn a tento typ videokonference je připraven k běžnému provozu, podmínkou je vybudování videokonferenčních studií na dalších uzlech sítě TEN. Členům akademické obce jsou ze všech pracovišť UP vytvořeny podmínky pro přístup k superpočítačovým centrům České republiky i zahraničí.
Další rozvoj infrastruktury směřuje jednak k rozšíření vlastní optické páteře integrací s metropolitní sítí města Olomouce, a tudíž k zabezpečení přístupu na další informační zdroje regionu, z hlediska služeb je pak kladen důraz na vyšší integraci informací do tvaru přístupného přes WWW servery. Další rozvoj sítě UPONET se předpokládá formou zvyšování přenosových kapacit, podle potřeby jednotlivých okruhů a dále postupnou integrací zbývajících lokalit na vysokokapacitní spoje formou pevných optických okruhů nebo bezdrátového spojení.
Na všech fakultách UP se rozvíjí badatelský výzkum, který ve většině případů splňuje náročná mezinárodní kritéria. Jeho náplň je určena především schválenými výzkumnými záměry, které charakterizují priority fakult.
Cyrilometodějská teologická fakulta
Lékařská fakulta
Lékařská fakulta uskutečňuje a rozvíjí výzkum v biomedicínských vědách a aplikovaný klinický výzkum. Dlouhodobé výzkumné priority představují nemoci srdce a cév, onkologie a transplantace, v jejichž rámci je preferován rozvoj molekulárně biologických, imuniologických a epidemiologických přístupů. Z uvedených priorit vychází tyto výzkumné záměry, podpořené institucionálními prostředky:
Filozofická fakulta
Přírodovědecká fakulta
Pedagogická fakulta
Fakulta tělesné kultury
Právnická fakulta
Díky programu Posílení výzkumu na vysokých školách a Výzkumným záměrům vznikla na některých fakultách UP vědecká centra s významnou perspektivou dalšího rozvoje. V těchto centrech jsou soustředěni především mladí vědečtí pracovníci. Činnost těchto pracovníků budou fakulty podporovat i po skončení programů. Některá špičková pracoviště vědy usilují o zřízení národních výzkumných center, s nimiž bude výzkumná činnost ústavů a kateder významně propojena.
UP vychází z přesvědčení, že vedle kvalitních studijních programů jsou to především výsledky vědecké práce, které určují profil fakult i kateder a které reprezentují UP na mezinárodním fóru. Vedení fakult a UP budou pravidelně sledovat a vyhodnocovat podle mezinárodních kritérií výstupy a kvalitu vědeckovýzkumné činnosti. Pro podporu vědecké práce mladých pracovníků vypisuje UP a některé fakulty UP vnitřní granty, které podléhají veřejnému oponentnímu řízení. Formou stipendií budou podporovány konkrétní studentské projekty, které budou předkládány na studentských vědeckých konferencích. Vynikající vědecké práce studentů jsou dále rovněž podporovány udělováním Ceny rektora a cen děkanů, která je spojena s finančním ohodnocením.
Katedry a ústavy UP budou nadále usilovat o získávání grantů i o rozšíření stávající spolupráce s podnikatelskou a průmyslovou sférou v rámci doplňkové činnosti. Budou posíleny snahy o získání podpory na mezinárodní úrovni: zejména se jedná o 5. rámcový program EU, vědecký výbor NATO a zahraniční granty. Důležitým výstupem výzkumné práce bude i nadále získávání patentů. Podpora bude rovněž věnována zřízení Vědecko-technického parku UP a Komerčního centra UP.
UP považuje za nezbytné zvýšit mobilitu vědeckých pracovníků, a to především na základě získání dalších prostředků na vědeckou práci. Studijní volno, které nabízí platný zákon o vysokých školách, bude využíváno větší měrou než dosud hlavně pro zurychlení kvalifikačního růstu mladších pracovníků. To podpoří také vznik nových vědeckých monografií, publikací v impaktovaných časopisech a kvalitních učebnic. V ještě větší míře než dosud budou vysíláni mladí pracovníci na zahraniční vědecké pobyty. Roční výměnné pobyty studentů na zahraničních univerzitách budou i nadále zajišťovány smlouvou v rámci programu SOCRATES.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že nejúčinnější formou mezinárodní spolupráce je zapojení do společných mezinárodních projektů. Tato forma spolupráce se až dosud uskutečňuje především na základě osobních kontaktů a díky zahraničním stipendijním pobytům. Otevírají se tak možnosti pobytů pro mladé pracovníky v zahraničí a prezentace výsledků na zahraničních konferencích. Tuto činnost budeme i nadále podporovat.
Na fakultách UP bude průběžně budována technická infrastruktura výzkumu a vývoje. Úroveň přístrojového vybavení bude postupně zvyšována díky programům k posílení výzkumu na vysokých školách, programu PHARE, grantovým prostředkům a prostředkům z FRIM. Ačkoliv některá pracoviště ve vybavenosti již dosahují evropského standardu, vybavení většiny vědeckých pracovišť je třeba hodnotit jako nedostatečné. Tento stav je způsoben především nízkými investičními finančními zdroji. Fakulty UP budou v budoucnosti preferovat pořizování větších nákladných investičních celků, jejichž parametry odpovídají potřebám moderních trendů ve vědecké práci. Bude posouzeno jejich soustřeďování do přístrojových center umožňujících jejich efektivní využití. Jednou z možností posílení technické infrastruktury výzkumu a vývoje bude vytváření národních výzkumných center.
V oblasti informační infrastruktury je třeba zlepšovat situaci především z hlediska přístupu k vědeckým časopisům a základním vědeckým monografiím. V rámci rozvoje Informačního centra UP budou proto rozšiřovány knihovnické a informační služby pro potřeby výzkumu, včetně rozšiřování přístupu do mezinárodních databází. Na webových stránkách UP budou průběžně zveřejňovány všechny důležité informace o vědeckovýzkumné práci.
Počet akademických pracovníků UP do roku 1999 mírně narůstal. Meziroční nárůst činí v průměru 3 %. Stav zachycuje následující graf.
Graf č. 3
Kvalifikační struktura se v posledních letech sice zlepšila, avšak pomaleji, než je žádoucí, jak demonstruje graf č. 4.
Graf č. 4
Současný stav kvalifikační struktury pedagogických akademických pracovníků demonstruje graf č. 5. Budeme usilovat o to, aby do roku 2005 byla struktura pedagogických akademických pracovníků následující: profesoři 14 %, docenti 28 %, ostatní 58 %.
Graf č. 5
Nepříliš dobrá je věková struktura akademických pracovníků, jak ukazuje graf č. 6. Průměrný věk profesorů na UP je 62,2 let a docentů 55,2 let. Z uvedených údajů vyplývá, že chybí střední generace a že vysokou kvalifikaci mají převážně pracovníci starší, někdy i důchodové generace.
Graf č. 6
Tato situace je způsobena zejména špatnými mzdovými poměry na univerzitách, které odrazují kvalitní mladé pracovníky od kariéry vysokoškolského učitele nebo vědce. Do určité míry jsou i důsledkem postnormalizačního vývoje na univerzitě.
V průběhu nejbližších let je třeba tuto nepříznivou situaci radikálně změnit. Na fakultách budou zpracovány programy kvalifikačního růstu mladých pracovníků. Je nutné vytvořit jim podmínky pro odborný růst - zapojením do kvalitních badatelských kolektivů, absolvováním stáží na renomovaných pracovištích v ČR i v zahraničí, umožněním účasti na zahraničních konferencích, poskytnutím studijního volna atd. Jejich odborný růst musí být podložen výsledky vědecké a pedagogické práce, které snesou standardní mezinárodní měřítka. Takoví pracovníci také budou motivováni náležitým mzdovým oceněním s využitím možností smluvních platů.
UP má ze zákona povinnost provádět vnitřní hodnocení. Článek 27 Statutu UP vymezuje obsah hodnocení, jeho podmínky a četnost. Kriteria hodnocení, postup, podmínky a využití výsledků hodnocení určuje samostatná směrnice rektora (viz příloha). Hodnocení za rok 1999 proběhne počátkem roku 2000 a jeho výsledky včetně přijatých doporučení budou součástí výroční zprávy o činnosti UP a budou zveřejněny na webových stránkách UP.
Mechanismus vnitřního hodnocení je detailně popsán ve výše citované směrnici rektora UP. Tato směrnice určuje rámcovou osnovu hodnocení, jednoznačně specifikuje kriteria hodnocení (popisná a metrická) a popisuje jakým způsobem je hodnocení prováděno. Hodnocení provádí komise, jmenovaná rektorem. V jejím čele je prorektor pro organizaci a rozvoj.
Vedle vnitřního hodnocení probíhalo a probíhá vnější hodnocení součástí UP Akreditační komisí na úrovni ČR. Proběhlo úspěšné hodnocení Přírodovědecké fakulty, a Pedagogické fakulty, Lékařské fakulty a Právnické fakulty. V případě Právnické fakulty bude každoročně vyhodnocována úroveň publikační činnosti a kvalifikační růst pracovníků. a v současné době ještě probíhá hodnocení Lékařské a Právnické fakulty. Z mezinárodního hlediska pak proběhlo v rámci projektu EUROSTAT III hodnocení programu SOCRATES - Erasmus (Institute for Higher Education Research, Wittenberg, a Centre for Research on Higher Education and Work, Univ. of Kassel). Závěry tohoto hodnocení ukázaly zejména na nerovnováhu ve výměně studentů (nízký počet přijíždějících studentů). Toto doporučení vyústilo ve snahu o zlepšení marketingové strategie (větší informovanost o možnostech UP v této oblasti).
V letošním roce bylo dokončeno hodnocení UP Stálým výborem Evropské asociace univerzit (CRE Institutional Evalution Programme), o které UP loni požádala. UP se tak objevila v první padesátce vysokých škol Evropy, na které bylo toto hodnocení podle nové metodiky provedeno. Výsledky hodnocení byly využity při zpracování tohoto záměru. Závěr zprávy CRE hodnotí UP takto:
“Na komisi velmi zapůsobily výsledky, kterých bylo za uplynulých deset let dosaženo. Univerzitě Palackého a jejím absolventům se nepochybně podařilo zapojit se do velkého proudu evropských univerzit. Nyní jde o to, aby se v tomto proudu i nadále udržela. Má pro to všechny předpoklady. V žádném případě jí nechybí snaha po dosahování kvality. Zpráva poukázala na tři skutečně slabá místa, která jsou pro další rozvoj klíčová: budoucí profil univerzity, organizace administrativy, která by měla být profesionálnější; dosud chybějící interní systém řízení kvality zahrnující program personálního rozvoje, který by vyřešil problém věkové skladby. Absence takového programu je v příkrém rozporu s upřímným zájmem o studenty, o kvalitu výzkumu a výuky.”
UP považuje svou mezinárodní politiku za integrální součást vzdělávání, vědy a výzkumu a v souladu s politikou státu zaměřuje svou pozornost na přípravu vstupu ČR do Evropské unie. Hlavním záměrem UP v oblasti mezinárodní spolupráce je konsolidace a posílení stávajících aktivit, hledání nových partnerů i finančních zdrojů. Mezinárodní spolupráce je v poslední době do značné míry ovlivňována programem EU Erasmus, kde vidíme možnost systematicky rozvíjet jak spolupráci se zahraničními partnery, tak i posílení spolupráce a informačních toků mezi fakultami. Lékařská fakulta UP je zařazena do “U.S. Federal Family Education Loan (FFEL) Program” amerického ministerstva školství.
Vážnost i důležitost zapojení do mezinárodní spolupráce je zdůrazněna existencí samostatného celouniverzitního oddělení zahraničních styků, které zastřešuje a koordinuje aktivity v této oblasti.
Záměr UP pro další období v oblasti mezinárodních styků se soustředí do následujících činností:
Nový zákon o vysokých školách vytvořil předpoklady pro provedení účelných organizačních změn na UP. Jsou zaregistrovány vnitřní předpisy UP a Akademickým senátem UP schváleny vnitřní předpisy fakult. Připraveny jsou nové organizační řády a podklady k diskusi o optimální organizaci administrativy na UP. Komise jmenovaná rektorem pro vypracování modelu rozdělování dotace MŠMT současně zkoumá i možnosti centralizace některých zabezpečovacích činností a služeb, zejména z oblasti ekonomické, personální a mzdové. Smyslem této práce je nalezení úspor ve mzdových prostředcích, odbourání nadbytečných, případně duplicitních činností při zachování jejich kvality a operativnosti. Do konce roku 1999 a v průběhu roku 2000 bude provedena důsledná analýza toku informací mezi součástmi UP s cílem navrhnout optimální model fungování obslužných činností, který by umožnil minimalizovat administrativní zatížení akademických pracovníků.
Záměrem v této oblasti bude vypracování modelu nové organizační struktury UP, která by respektovala sjednocení stejných a příbuzných oborů do nových uskupení v rámci stávajících fakult. Součástí tohoto systému bude rovněž přesné vymezení kompetencí a zodpovědností.
Podstatná část služeb a činností, které souvisí se získáváním, zpracováním, zpřístupňováním a publikováním zveřejňováním informací, jsou soustředěny do jediného celouniverzitního pracoviště - Informačního centra UP. Na všech součástech UP pak pracují informační střediska, která jsou řízena z tohoto centra.
V současné době probíhá závěrečná diskuse o konečnou podobu Centra celouniverzitních aktivit. Toto centrum zajišťuje činnosti související s koordinací a rozvíjením mezioborových vzdělávacích a vědeckovýzkumných aktivit, interdisciplinárních problémů, oblastí celoživotního vzdělávání a organizaci a koordinaci distančního vzdělávání. Předpokládá se, že toto centrum bude zajišťovat i centrální pedagogické poradenství. V dlouhodobé perspektivě bude zřízení Vědecko technického parku UP a Komerčního centra UP, jejichž hlavním úkolem bude propojení základního a aplikovaného výzkumu, získávání potenciálních odběratelů výsledků aplikovaného výzkumu, poradenská činnost v této oblasti a nabídka výstupů z výzkumné, vývojové a tvůrčí činnosti pracovišť UP. Zřízení samostatného centra zatím brání nedostatek financí, takže tato činnost je v menší míře suplována úsekem prorektora pro vědu a výzkum.
Současnou organizační strukturu UP ukazuje následující schéma:
| UNIVERZITA PALACKÉHO | ||
| FAKULTY | FILOZOFICKÁ | |
| LÉKAŘSKÁ | ||
| PŘÍRODOVĚDECKÁ | ||
| PEDAGOGICKÁ | ||
| TĚLESNÉ KULTURY | ||
| CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ | ||
| PRÁVNICKÁ | ||
|
Univerzitní zařízení
|
||
| PRACOVIŠTĚ | SLO UP | |
| IC UP | ||
| CENTRUM CELOUNIVERZITNÍCH AKTIVIT | ||
| ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ | REKTORÁT UP | |
| SKM UP | ||
Samotné rozhodování řídících subjektů na úrovni součástí UP a UP jako celku, stejně jako obecná informovanost všech zaměstnanců UP se neobejde bez dobře vybudovaného vnitřního informačního systému. Tento informační systém je v současné době tvořen těmito zdroji informací:
Specifické postavení v tomto výčtu mají webové stránky UP, které slouží k elektronické prezentaci téměř všech výše uvedených zdrojů. Vedle informací odborného zájmu umožňují zajistit okamžitý přenos informací mezi jednotlivci, či skupinami, prezentaci výsledků, informování veřejnosti o organizaci UP, jejím vedení, struktuře UP, vnitřních předpisech a normách, studijních programech a pod. Je to prostředek, který v sobě může koncentrovat ostatní jmenované zdroje v elektronické podobě.
Cílem rozvoje informačního systému UP je dopracování systému informací pro management školy, který bude obsahovat agregované údaje ze všech oblastí působení UP a vhodným výběrem stejných ukazatelů bude umožňovat srovnávání vývoje v časových řadách. K tomu účelu hodláme vypracovat metainformační systém UP, jehož součástí bude databázově pojatý katalog informací. Katalog by kromě atributu “definice informace” obsahoval další atributy, jako je místo určení, přístupová práva, čas aktualizace, prezentace apod.
Konstrukce rozpočtu UP
UP hospodaří v souladu se zákonem a Pravidly hospodaření UP podle vyrovnaného souhrnného rozpočtu příjmů a výdajů, který obsahuje všechny předpokládané náklady a výnosy v daném roce. Struktura neinvestiční části rozpočtu se váže na jednotlivé položky Výkazu zisků a ztrát. Samostatnou přílohou rozpočtu je rozdělení neinvestičních dotací jednotlivým hospodářským jednotkám UP, tj. fakultám a univerzitním zařízením.
Princip dělení neinvestičních dotací uvnitř UP odpovídá v zásadě principům, na jejichž základě jsou dotace škole přidělovány. Počínaje rokem 2000 bude princip dělení dotace upraven následujícím způsobem:
Činnosti, které nejsou dotovány výše popsaným způsobem, budou zajišťovány na základě vnitrouniverzitních smluvních vztahů mezi příslušnými hospodářskými jednotkami. Nebude-li k dispozici odpovídající dodavatel uvnitř UP nebo bude-li to prokazatelně výhodnější, bude uzavřena smlouva s externím subjektem.
Podrobná analýza, která stanoví podíly jednotlivých činností a jim odpovídající náklady, je v současné době předmětem jednání pracovní skupiny jmenované rektorem. Výsledkem těchto jednání bude samostatné organizační opatření rektora, které po projednání s děkany fakult a schválení výše uvedených principů akademickým senátem UP stanoví postup jednotlivých kroků při tvorbě rozpočtu UP a dělení neinvestičních dotací.
Investiční část rozpočtu obsahuje na straně výnosů jednak vlastní zdroje UP (odpisy, zůstatky FRIM z předchozích období a jiné), jednak účelové investiční dotace ze státního rozpočtu. Použití centrálně spravovaných investičních zdrojů schvaluje na základě návrhu rektora pro příslušný rok akademický senát, stejně jako případné použití vlastních zdrojů jednotlivých jednotek na centrálně zabezpečovaných investičních akcích.
Investiční rozvoj
Plánovaná investiční výstavba na UP vychází ze základních potřeb rozvoje UP, které byly definovány jednak v Generelu UP (1994), jednak v Investičním rozvojovém programu UP na léta 1996 až 2005 (1995), a které jsou každoročně upřesňovány s ohledem na postup realizace původních záměrů a vznikající nové potřeby. Vzhledem ke stávajícím kapacitám školy je však třeba zejména každou novou výstavbu pečlivě zvažovat s ohledem na její skutečné budoucí využití.
Prioritními cíli investiční výstavby na UP v následujících pěti letech jsou zejména tři oblasti:
Realizace těchto prioritních cílů bude vyžadovat zajištění prostředků zejména ze státního rozpočtu, neboť vlastní investiční zdroje UP bude nutno použít k realizaci akcí menšího rozsahu, u kterých nelze spoluúčast státního rozpočtu předpokládat.
Kromě výše popsaných priorit jsou součástí investičního programu UP akce, které již nebudou výrazně rozšiřovat stávající kapacity, ale budou zvyšovat jejich užitnou hodnotu a snižovat jejich energetickou náročnost.
Kromě uvedených investic je třeba počítat v následujícím období s dalšími investičními akcemi, které zajistí efektivnější využívání kapacit. Jde zejména o dokončení propojení všech objektů UP pomocí optických kabelů a kompletace vnitřního komunikačního systému zapojením zbývajících kapacit na mateřskou telefonní ústřednu. Nákup a instalace nových modulů TÚ bude v některých případech součástí stavby (Uměnovědné katedry, PřF), některé případy budou realizovány samostatným nákupem. Další investiční aktivity UP budou směrovány do energetických systémů. Půjde o rekonstrukce některých plynových kotelen včetně zajištění optimální regulace vytápění. Jako první bude nutno počítat s kotelnou Křížkovského 8,10, a to zřejmě v letech 2002 až 2003, příp. v návaznosti na rekonstrukci auly FF v letech 2004, 2005. Optimalizaci vytápění je nutno zajistit i ve středisku Horní Údolí spolu s rekonstrukcí sociálních zařízení objektu B (předpoklad v letech 2001 až 2002).
Přístrojové investice budou v následujícím období pořizovány zejména z FRIM a grantových prostředků a FRIM. Vlastní investiční zdroje (FRIM) bude nutno částečně využít k zajištění financování potřebných stavebních investic, které nebudou kryty státní dotací (viz výše). Použití volných zdrojů k nákupu přístrojového a jiného investičního vybavení je nutno zvažovat s ohledem na jeho efektivní využití.
Část volných zdrojů bude UP muset investovat zejména do oblasti informačních služeb (vybavenost technikou, usnadnění přístupu studentů k výpočetní technice a databázím, udržení technické úrovně). V letech 2001 až 2003 bude nutno dokončit vnitřní telefonní systém propojením zbývajících objektů a nákupem nových modulů telefonních ústředen.
V letech 2000 a 2001 bude třeba obnovit, resp. doplnit část technologického vybavení menzy a postupně zahájit obnovu autoparku nákupem jednoho až dvou nových vozidel.
Návrh investiční výstavby v letech 2000 - 2005
v tis. Kč
|
N Á Z E V S T A V B Y |
zahájení stavby |
Ukončení Stavby |
CELKOVÉ NÁKLADY |
Předpokládané čerpání v jednotlivých letech |
||||||
|
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
||||
|
RUP *) Odkoupení objektu rektorátu |
02/00 |
03/00
|
54526 |
54526 |
||||||
|
FF, PdF, *) Univerzitní 3, 5 - uměnovědné katedry |
11/99 |
12/01 |
384600 |
13241 |
170000 |
201359 |
|
|
|
|
|
PřF Envelopa, Holice - výstavba fakulty |
04/01 |
06/04 |
350000 |
|
2000 |
70000 |
120000 |
120000 |
38000 |
|
|
SKM, Neředín - Ubytovny studentů - I. etapa |
03/98 |
05/00 |
133474 |
67982 |
13009 |
|
|
|
|
|
|
SKM,
Neředín - Ubytovny studentů - II. etapa |
05/00 |
06/02 |
141474 |
|
60000 |
60000 |
21474 |
|
|
|
|
FTK, SKM, Neředín - rek. VST na plyn. kotelnu |
05/00 |
09/00 |
6380 |
|
6380 |
|
|
|
|
|
|
FTK, Neředín - rek. IS FTK na výdejnu jídel |
06/00 |
09/00 |
7785 |
202 |
7583 |
|
|
|
|
|
|
LF, Hněvotínská - rek. vnitřních rozvodů |
05/01 |
06/03 |
73150 |
|
1000 |
36000 |
36150 |
|
|
|
|
CMTF Univerzitní 22 - půdní vestavba |
05/01 |
08/02 |
20000 |
|
|
7610 |
12390 |
|
|
|
|
FF, Křížkovského 10 - rozšíření auly |
05/03 |
10/05 |
23000 |
|
|
|
|
5000 |
12000 |
6000 |
|
LF, Hněvotínská -– děkanát, učebny |
05/03 |
06/05 |
50000 |
|
|
|
500 |
20000 |
20000 |
9500 |
|
FTK **) Neředín -– sportovně rekreační areál |
08/03 |
12/10 |
730500 |
|
|
|
|
5000 |
20000 |
50000 |
|
PřF Hvězdárna |
06/04 |
08/05 |
20000 |
|
|
|
|
|
2000 |
18000 |
|
C E L K E M |
|
|
1806994889 |
1344381425 |
246963314498 |
375119 |
190514 |
150000 |
92000 |
83500 |
*) z fondu restitucí
**) multizdrojové financování (město, region, školství)
Rozvoj materiálního zabezpečení a infrastruktury
Kromě investičních aktivit je rozvoj infrastruktury a materiálně technického zázemí UP realizován v neinvestiční oblasti. Základní zásadou při pořizování neinvestičního vybavení je jednak posouzení jeho reálné potřeby, jednak snaha o dosažení minimálních pořizovacích nákladů.
Pořizování DHM a materiálů je v kompetenci jednotlivých hospodářských jednotek a je realizováno v rámci jejich rozpočtu. Pro komodity, jejichž nákupy přesahují v ročním objemu limity stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek (např. kancelářské potřeby, čistící a úklidové prostředky, OOPP), je zajištěn společný výběr optimálního dodavatele, který tyto dodávky zajišťuje přímo na jednotlivá pracoviště na základě objednávek z příslušných jednotek, případně v odůvodněných případech do určených skladů.
Opravy hmotného majetku jsou zajišťovány jednak vlastními pracovníky, jednak dodavatelsky, ve vybraných případech formou servisních smluv. Běžná údržba nemovitého majetku je rovněž zajišťována jednotlivými jednotkami. Rozsáhlejší opravy nemovitého majetku jsou zajišťovány z úrovně Rektorátu UP na základě výběrových řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a financovány z Centrálních prostředků UP. Nedostatek finančních prostředků na vlastní provoz způsobil zpomalení tempa těchto oprav v posledních třech letech. Vzhledem ke stáří a charakteru budov, zejména v městské památkové rezervaci, by bylo optimální počítat s opravami a související projektovou přípravou v průměrné hodnotě kolem 25.000 tis. Kč ročně. Upřesnění programu velkých oprav proběhne každoročně s ohledem na finanční možnosti UP a případné mimořádně vzniklé potřeby., což je při současné výši dotací UP nerealizovatelné.
Návrh velkých oprav na UP v letech 2000 - 2005
v tis. Kč
|
N Á Z E V S T A V B Y |
zahájení stavby |
ukončení stavby |
CELKOVÉ NÁKLADY |
|
|||||
|
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
||||
|
úpravy prostor pro KVV |
01/00 |
05/00 |
1500 |
1500 |
|
|
|
|
|
|
SKM Kateřinská 17 - oprava fasády a oken |
06/00 |
09/00 |
3500 |
3500 |
|
|
|
|
|
|
FF Wurmova 7 - oprava objektu |
05/00 |
08/01 |
10000 |
4000 |
6000 |
|
|
|
|
|
FF Křížkovského 10 - generální oprava |
04/01 |
10/05 |
50000 |
500 |
10000 |
10000 |
10000 |
10000 |
9500 |
|
LF tř. Svobody 8 - oprava střechy a fasády |
04/00 |
09/00 |
8000 |
8000 |
|
|
|
|
|
|
LF
tř. Svobody 8 - oprava ZTI |
06/00 |
09/00 |
2500 |
2500 |
|
|
|
|
|
|
PřF tř. Svobody 26 - oprava střechy |
05/00 |
08/00 |
)5000 |
5000 |
|
|
|
|
|
|
RUP Křížkovského 8 - oprava III. nádvoří |
05/01 |
09/0 |
6500 |
|
6500 |
|
|
|
|
|
LF TÚ Hněvotínská - výměna oken |
05/01 |
06/03 |
21000 |
|
7000 |
7000 |
7000 |
|
|
|
Žižkovo nám. 5 - výměna oken, fasáda |
05/02 |
08/04 |
20000 |
|
|
8000 |
5000 |
7000 |
|
|
FTK U sportovní haly 2 - výměna oken |
06/04 |
10/05 |
4500 |
|
|
|
|
2000 |
2500 |
|
Purkrabská - oprava objektu |
06/03 |
10/04 |
6500 |
|
|
|
1000 |
5500 |
|
|
C E L K E M |
|
|
139000 |
25000 |
29500 |
25000 |
23000 |
24500 |
12000 |
Ke snížení provozních nákladů je třeba zajistit v první řadě základní technická opatření, a to zejména v oblasti energetického hospodářství. Jde především o úpravy regulace topných systémů, případně rekonstrukce starších VST a kotelen (souvisí i s investiční výstavbou), což následně umožní i snížení nároků na obsluhu těchto zařízení. V oblasti hospodaření s vodou je nutno pokračovat v nastoupeném trendu využívání úsporných koncových zařízení, zejména v místech největší spotřeby (tělovýchovná zařízení, koleje). Výraznou úsporu nákladů očekáváme od sjednocení telefonní sítě UP a možnosti regulace využívaných spojových služeb (zejména v oblasti spojení s mobilními sítěmi a se zahraničím), což rovněž předpokládá v první řadě investiční vklad. Dosavadní postup v této oblasti již přinesl ověřitelné úspory, je proto v zájmu UP dokončit celý projekt nejpozději během tří let, tj. do roku 2003. Vzhledem k využití datových sítí pro vnitřní komunikaci souvisejí tato opatření i s informační infrastrukturou, které je věnována samostatná kapitola.
Současný stav ubytovacích kapacit na UP je 4052 lůžek pro studenty a 197 lůžek pohostinské kapacity, která je využívána pro návštěvy UP, účastníky krátkodobých kursů, seminářů a konferencí, dlouhodobé ubytování zahraničních lektorů, příp. pro doplňkovou činnost. S ohledem na předpokládaný vývoj počtu studentů, současné požadavky na ubytování a možnosti získání ubytování v soukromí či jiných ubytovacích kapacitách ve městě je třeba výhledově do roku 2004 počítat s potřebou cca 4700 lůžek pro studenty a se zachováním stávající velikosti pohostinské kapacity, ovšem se změnou její struktury. Celkové počty lůžek v cílovém roce pozitivně ovlivní probíhající výstavba (rekonstrukce objektů po SA v Neředíně), negativně pak nutnost postupně snižovat kapacitu některých objektů s ohledem na vyjádření hygienické služby, dodržení prostorových norem a původně projektované kapacity. Pro studenty CMTF, připravující se na kněžské povolání, bude smluvně zajištěna omezená ubytovací kapacita v církevních zařízeních.
Výsledná kapacita v roce 2004 bude 4.640 lůžek pro studenty, a to v ubytovacích zařízeních různého standardu. Část nově budované kapacity bude přizpůsobena pobytu zdravotně postižených studentů, vždy však v kombinaci se studenty ostatními.
Koncepce stravování na UP zůstává i nadále založena na jedné centrální výrobně stravy s distribucí hotových jídel do několika výdejen. Hlavní menza UP disponuje dostatečnou výrobní kapacitou, která je schopna potřeby UP plně pokrýt (cca max. 5.000 hlavních jídel denně). V roce 2000 je třeba dobudovat výdejnu stravy v Neředíně s kapacitou cca 500 vydaných hlavních jídel denně a podle dalšího vývoje uvažovat o doplnění výdejních kapacit hlavní menzy na tř. 17. listopadu a v areálu Holice. To bude aktuální zejména po uvažovaném přesunu pracovišť PřF na Envelopu a do Holice a bude součástí uvažované investiční výstavby v letech 2003 až 2006.
Krokem k zefektivnění výdeje stravy bude v roce 2000 zavedení karetního objednávkového a výdejního systému, který bude možno po další rozvaze nahradit systémem bezobjednávkovým.
Vzhledem k novému vysokoškolskému zákonu, který nezavedl školné, je příležitost studovat na vysoké škole pro všechny uchazeče stejná. Stipendia v minulých letech mohla být vyplácena jen sporadicky, pokud to umožnil stále redukovaný rozpočet vysoké školy a fakult. V současné době některé z poplatků za studium, které zákon umožňuje vybírat, jdou do stipendijního fondu a budou moci být využívány v souladu se Stipendijním řádem UP. Záměrem je upravit kritéria pro ubytování na kolejích tak, aby studentům z rodin s nižšími příjmy byly přidělovány preferenční body, které by je ještě více než dosud zvýhodnily při ubytovávání na kolejích.
Tělovýchovná, sportovní, umělecká a další činnost studentů je v současné době podporována a rozvíjena v mezích daných omezenými finančními prostředky. Je žádoucí hledat další cesty, jimiž by se vlastní studentské aktivity mohly rozvíjet a nahradit tak organizační struktury zaniklé a již řadu let nefungující Studentské unie.
Strategickým záměrem UP je začlenění UP jako výzkumného typu univerzity do systému evropského vysokého školství postupnou harmonizací výchovně-vzdělávacího, vědeckého, výzkumného, vývojového, uměleckého a dalšího tvůrčího procesu, dalším rozvíjením mezinárodní spolupráce a sjednocováním právních a organizačních norem.
Na základě Dlouhodobého záměru UP si stanoví UP tyto priority:
A. Oblast vzdělávání
B. Oblast vědy, výzkumu a tvůrčí činnosti
C. Organizační záležitosti
D. Investiční akce
(uvedeny pouze hlavní akce, ostatní viz “Dlouhodobý záměr …”, odst. 12).