Víno jako multikulturní fenomén

Ojedinělé propojení humanitních a přírodních věd

Pod tímto názvem se ve dnech 23. a 24. 4. konala na Filozofické fakultě UP mezinárodní interdisciplinární konference, pořádaná Katedrou romanistiky a Katedrou aplikované ekonomie FF UP. Účastníky konference byli pracovníci dalších akademických pracovišť (Katedry dějin umění, Katedry bohemistiky, Katedry slavistiky a Katedry anglistiky FF UP a Ústavu lékařské chemie a biochemie LF UP) a členové Asociace Gallica – neziskové organizace sdružující vysokoškolské vyučující francouzštiny působící na českých školách. Konferenci, na níž se podílelo svými příspěvky na šedesát účastníků, zaštítili rektor UP prof. Lubomír Dvořák, CSc., a ředitel Okresní hospodářské komory v Olomouci Ing. Jaroslav Havelka; za organizační a technickou pomoc při realizaci konference náleží dík Konferenčnímu servisu UP. Smysl a poslání této naukové i společenské akce vystihují její dvě motta – „Víno má schopnost naplnit ducha veškerou pravdou, věděním i filozofií“ (Jacques-Bénigne Bossuet, 1627–1724), „Boire du vin, c’est boire du génie“ („Pít víno, to znamená pít génia“, Charles Baudelaire, 1921–1967).

Jednání konference započalo uvítacími proslovy (Mgr. Jitka Uvírová, Ph.D., Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D., proděkani FF UP prof. Ladislav Daniel, PhDr., a doc. Wilken Engelbrecht, cand. Litt, ředitel OHK Jaroslav Havelka; proděkan FF UP prof. Dušan Šimek, CSc., zaslal zdravici rýmovanou) a plenárním zasedáním v Kapli Božího Těla UC UP (připomeňme v té souvislosti, že budovatelé olomoucké univerzity i konviktu, olomoučtí jezuité, vlastnili v letech 1624–1773 proslulé vinice a vinné sklepy v Čejkovicích u Hodonína). Následovalo vystoupení hudebního souboru Ansamble Serpens Cantat, specializujícího se na barokní hudbu.

Podejme nyní rámcovou zprávu o tématice konferenčních příspěvků, přičemž s ohledem na prostorové možnosti Žurnálu UP musíme rezignovat na detaily včetně jmen referujících, jež se ovšem záhy objeví i s referáty in extenso v konferenčním sborníku. Kromě výkladů o víně jakožto civilizačním fenoménu a o francouzských vinařských regionech a jejich vínech se plenárnímu zasedání dostalo veskrze prověřené a vyčerpávající „odpovědi na otázku, zda a případně jak pijí víno mimozemšťané se závěrečným pokusem o pití vína nadzvukovou rychlostí“.

Odpolední jednání prvního dne konference se odehrávalo v pěti sekcích. V sekci česko-slovensko-polské byla věnována pozornost vínu, mléku a medu v dialogu křesťanství a islámu, dále vínu v polské beletrii, zprávám cestovatelů o českém a moravském vinařství a víně v epoše renesance a o metamorfózách Bakcha a vína v renesančním a manýristickém výtvarném umění. Ve francouzské jazykové sekci se probírala „dobrá země brabantská“ s ohledem na „dějiny vinohradnictví ve středověkém Nizozemí“, etymologie názvů vinných odrůd a výrazy pro víno, alkohol a opilost v mluvě mladých Francouzů a Čechů; ve francouzské sekci literární bylo místo pro reflexi vína u vybraných francouzských spisovatelů a vína jako zdroje fantastična. V sekci románských jazyků (španělština, portugalština) se věnovala pozornost příspěvku romštiny pro lexikum týkající se vína a opilství v románských jazycích, vínu v hispanoamerické literatuře, některým zvláštnostem jazyka reklamy vína a vínu brazilskému, jakož i jeho prezentaci v brazilské literatuře. V sekci ekonomické vznikl prostor pro posouzení vína za času ekonomické a finanční krize, vertikální mobility vína, marketingu vína s ohledem na jeho značku a na vysokoškolské vzdělávání, jakož i vína jakožto vyvolavače eustresu (což není, jak by se mohli naši nepoučení spoluobčané domnívat, stres z Evropské unie, nýbrž pozitivní stres, na rozdíl od distresu – negativního stresu) a kreativity.

Následující plenární část konference můžeme označit za enologickou (enologie, z řeckých substantiv oinos = víno, logos = věda, je „vědní obor pojednávající o víně, to je o surovině na jeho výrobu, o samé výrobě, ošetřování, stabilizaci, nemocech a vadách, zrání, přirozených přeměnách a účincích vína“¹), neboť se tu uskutečnila „odborná příprava na degustaci – kulatý stůl: Víno očima chemiků“. Byly tu představeny Vitis vinifera – réva vinná jakožto léčivá rostlina a víno jako zdroj látek pro doplňky stravy (je prokázáno, že červené víno je léčivější nežli víno bílé, leč nejvíce prospěšných látek pro lidský organismus obsahují semena révy vinné, tzn. „zrníčka“ v bobulích vinných hroznů), následovalo poučení o složení a kvalitě vína „z pohledu chemika“. Teprve po „školení o bezpečnosti práce při pití vína pro pokročilé“ bylo možno přistoupit v atriu konviktu k „degustaci vína a sýrů v praxi“, a to díky velkorysosti firem Gran Moravia, Orrero a Cheesy Boutique a podle pokynů a s komentářem předního českého sommeliéra. („Stejně tak jako nejvyhlášenější vína světa i slovo sommeliér má svůj původ ve Francii, přesněji řečeno ve francouzské Provenci, kde slovem,saumier‘ označovali muže zodpovědného za zvířecí potah přepravující víno.“ – „V dnešní době je sommeliér jakýsi vinný číšník, i když jeho znalosti by měly bohatě zasahovat i do mnoha dalších druhů alkoholických nápojů.“²) O případný hudební doprovod společenského večera se postarala cimbálová kapela Ewžen primáše Štěpána Slížka.

Druhý den konference byl věnován opět jednání v sekcích. V sekci ekonomické došlo na zhodnocení fenomenálnosti rakouského vína, vzájemné vazby vinařství a turistiky, dějiny českého práva viničního, víno a daně i na víno ve virtuálním světě Second Life. V sekci česko-slovenské se pojednalo o sakrálních a profánních motivech v moravských lidových písních o víně, dále o víně v renesanční filozofii a jako mezilidském fenoménu, slovní zásobě mluvy moravských vinařů, kořenových morfémech vin- a Wein- v češtině a slovenštině, víně v příslovích, pořekadlech a frazémech, jakož i v Bibli; též bylo objasněno, že značka vína Müller-Thurgau zvěčňuje šlechtitele vinné révy Herrmanna Müllera (1850–1927), pocházejícího ze švýcarského kantonu Thurgau. V sekci francouzského jazyka zazněly příspěvky na téma enologického lexika v kurzech francouzštiny, barvy vína, označování vína v lidovém jazyce a argotu, francouzské a české toponymie, vinicích v kanadském Québecu, o bohatství, paměti a duchaplnosti vína. Sekce francouzské literatury se zabývala duší vína u Charlese Baudelaira, francouzskou kulturou vína v českém překladu, jakož i vínem a jeho symbolikou ve středověké francouzské poezii a současné literatuře. V sekci románských jazyků bylo zdůrazněno, že portské víno je toliko jedním z portugalských vín, a opětně došlo na specifičnosti reflexe vína v brazilské literatuře.

Na závěr jednání účastníci konference Víno jako multi­kulturní fenomén konstatovali, že největším přínosem konference byla vedle bohatých požitků duchovních i kulinárních její interdisciplinárnost, propojující vědy humanitní s vědami přírodními, najmě s farmakologií, biochemií, analytickou chemií a enologií. S potěšením pak vyslechli zprávu, že obdobné interdisciplinární vědecké konference budou Katedra romanistiky a Katedra aplikované ekonomiky FF UP pořádat každoročně.

Citované zdroje:

¹ http://www.sommelierskyklub.wz.cz/enologie.html

² http://ekonom.ihned.cz/1-10037440-27797120-40D000_d-09

---