Udržitelný rozvoj v diskusi na mezinárodní konferenci

Hodnoty ve vztahu k životu, k udržitelnému způsobu života jsou v obecném měřítku lidstvu samozřejmé. Skutečně jen v obecném měřítku, neboť dopady z činnosti organizací i jednotlivců, kteří se prosazování těchto hodnot věnují, se nejeví býti velké. Zdá se to být paradox? Stejně pro tismyslně by mohl být vnímán závěr řeči Mgr. Benjamina J. Vaila z Katedry sociologie MU v Brně, jenž v rámci mezinárodní konference o udržitelném rozvoji, proběhlé ve dnech 6.–8. 9. v aule PřF UP uvedl, že se zvyšující se životní úrovní obyvatel České republiky klesá zájem o životní prostředí. Američan B. J. Vail, který se – nejen pro účely konference – zabýval tím, jak se v ČR od roku 1990 mění environmentální postoje, má v nastalé situaci recept tzv. tlaku zvnějšku. Jedině vnitřní normy státu a pravidla dohodnuté v rámci Evropské unie by podle něj mohly způsobit, že se starost o životní prostředí stane v současné společnosti samozřejmostí.

Konference o udržitelném rozvoji, díky níž přijela počátkem září do Olomouce více než devadesátičlenná skupina odborníků, byla rozdělena na anglickou a česko-slovenskou část. V anglické sekci, nazvané Learning from the Futures, se věnovali klíčovým principům dlouhodobě udržitelného rozvoje v globálním kontextu např. prof. Peter Bishop, jeden z předních světových futurologů , Dr. Jerome C. Glenn, ředitel Millennium Project, Dr. Thomas Schauer, ředitel Evropského podpůrného centra Římského klubu, prof. Anitra Thorhaug, ředitelka americké asociace Římského klubu, Dr. Andrew Oerke, bývalý ředitel amerických Peace Corps pro Afriku či Pierre C. Armand, kandidát na prezidenta Haiti. V rámci česko-slovenské části konference nazvané Udržitelný rozvoj - stav a perspektivy v roce 2010 pak byly mezi odborníky diskutovány především aspekty udržitelného rozvoje, jež se týkají vytváření žádoucí vize rozvoje české a slovenské společnosti. Environmentalisté diskutovali o hodnotové orientaci české společnosti ve vztahu k životnímu prostředí, krajině jako kulturním dědictví, angažovanosti ČR a SR v zemích tzv. třetího světa.

Prom. biol. Pavel Šremer, dřívější poslanec Federálního shromáždění, člen výboru pro životní prostředí, krátce také náměstek ministra životního prostředí Josefa Vavrouška a v roce 1992 spoluzakladatel a později předseda Společnosti pro trvale udržitelný život např. hovořil o Strategii udržitelného rozvoje České republiky. Zmínil, že to podstatné z tohoto dokumentu, jenž byl přijat vládou Jana Fischera na začátku roku 2010, je součástí mezinárodních listin. Chybí však v programovém prohlášení současné vlády ČR, z čehož vyplývají spory o jeho možnostech implementace. Odkaz Josefa Vavrouška pak vzpomněl i další ze spoluzakladatelů Společnosti pro trvale udržitelný život prof. Mikuláš Huba (na snímku), který se v roce 1996 spolu s prof. Erazimem Kohákem stal prvním laureátem Ceny Josefa Vavrouška. „Díky doc. Pavlovi Nováčkovi, vedoucímu Katedry mezinárodních rozvojových studií PřF UP a jeho organizaci pravidelných konferencí, jsou Vavrouškovy hodnoty ve vztahu k udržitelnému způsobu života neustále připomínány a zdůrazňovány. Nemělo by upadnout v zapomnění, že dřívější Československo hrálo ve své době výjimečnou roli v pojmenování těchto hodnot,“ řekl prof. Huba.

Konferenci uspořádala Katedra rozvojových studií a Ka - tedrou ekologie a životního prostředí PřF UP, Katedra biologie PdF UP, Česká a slovenská asociace Římského klubu, Společnost pro trvale udržitelný život v ČR, Spločnost pre trvalo udržateľný život v Slovenskej republike a Geografi cký ústav SAV s fi nanční podporou grantu OPVK „Environmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění v praxi“.

M. Hronová, foto M. Otava

---