Sraz uměnovědců po 20 letech

V uplynulých týdnech jsme si připomněli 20 let od obnovení uměnovědných oborů na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na jaře 1990 byla zásluhou teatrologa doc. Jiřího Stýskala na Filozofické fakultě UP založena Katedra věd o umění, na níž byly nově konstituovány obory muzikologie (dnes Katedra muzikologie), dějiny výtvarných umění (dnes Katedra dějin umění) a divadelní věda, filmová věda a literární věda (dnes Katedra divadelních, filmových a mediálních studií). U příležitosti této události se v sobotu 12. 6. uskutečnil v prostorách Uměleckého centra UP velký sraz absolventů, studentů, pedagogů a dalších spolupracovníků zmíněných kateder, jenž provázel bohatý umělecký program.

Setkání oficiálně začalo v 11 hodin na hlavním nádvoří Uměleckého centra (foto 1) za účasti děkana Filozofické fakulty UP doc. Jiřího Lacha, prvního „polistopadového“ rektora UP prof. Josefa Jařaba i rektora současného prof. Miroslava Mašláně. Doc. Jiří Stýskal promluvil o historii uměnovědných studií na UP a v souvislosti s érou normalizace, která na desetiletí přervala slibný vývoj oboru, vyzval dnešní studenty a pedagogy, aby si již nikdy uměnovědy nenechali vzít. Následovala vernisáž výstavy „Gustav Mahler – život a dílo“ na Katedře muzikologie a poté již se rozběhlo přátelské setkávání účastníků na jejich domovských katedrách.

Úderem 14. hodiny započalo v Divadle K3 netrpělivě očekávané představení divadelního sdružení Buď sám sebou!, jehož členy byli současní či bývalí pedagogové tří uměnovědných kateder. Specifičností souboru, nacházejícího zjevnou inspiraci v cimrmanovské poetice, byla odvislost repertoáru od členů - jinými slovy řečeno, soubor hrál pouze ty hry, v nichž se příjmení rolí shodují s příjmeními představitelů. Takovými hrami jsou i Nebe, peklo, ráj od Jiřího Mahena a Na Valdštejnské šachtě Ladislava Stroupežnického, z nichž bylo předvedeno několik poutavých scén. Obsazení hlavních rolí bylo dostatečně výmluvné. Karla Vičara, nadporučíka rakouské armády v Mahenově hře, ztvárnil s vervou a přesvědčivostí vedoucí Katedry muzikologie prof. Jan Vičar (foto 2), Blaženu, jeho ženu, pak skutečná manželka představitele dr. Eva Vičarová (táž katedra) a konečně Václava Roubala dr. Jan Roubal, někdejší člen Katedry divadelních, filmových a mediálních studií. V druhé hře pak exceloval šéf zmíněné katedry doc. Jiří Štefanides (foto 3) coby profesor historie ve výslužbě Jiří Stefanides. Dále účinkoval prof. Ladislav Daniel, vedoucí Katedry dějin umění, v roli principála divadelního sdružení Buď sám sebou! (foto 4), „hostující“ rektor prof. Mašláň hrál důlního inženýra Pateru (viz Žurnál č. 29, str. 1) a Roubalovu milenku neodolatelně ztělesnil hudební historik dr. Stanislav Tesař (foto 5).

Součástí programu setkání byl i koncert studentů a Komorního souboru Katedry muzikologie, situovaný do Kaple Božího těla, ve Filmovém sále se uskutečnila videoprojekce snímků zachycující studentské happeningy či slavnostní otevření Uměleckého centra. Umělecký program zakončilo vystoupení proslulého Free Jazz Tria, samotné setkání účastníků však pokračovalo až do  pozdních nočních hodin.

Jakkoli pořadatelé očekávali hojnější účast, ti, kdož přišli, nelitovali a domů se vraceli v příjemném naladění.

Vivant artes bonae!

Mgr. Helena Spurná, Ph. D., foto M. Otava

---