Portál  |  STAG  |  e-mail
English
Univerzita Palackého
20.01.2010, 11:07, Stáří: 3 r.

S Mgr. Janou Koulovou o instituci, která přesahuje univerzitní rozměr

Autor: Tomáš Chalupa

Umělecké centrum UP jako živý a tvůrčí organismus

Umělecké centrum Univerzity Palackého (UC UP), bývalý jezuitský konvikt, je výkladní skříní univerzity v oblasti umění a kultury. Každý rok se v něm konají stovky kulturních akcí, výstav, koncertů, festivalů a filmových projekcí. Jeho aktivity již dávno přesáhly čistě univerzitní rozměr. Dnes již patří k jedné z hlavních kulturních institucí nejen v rámci města, ale i celého kraje. Pravidelně ho navštěvují nejen studenti, ale i široká veřejnost, přesto o zákulisí jeho fungování ví jen málokdo. Na to, jak Umělecké centrum funguje, jsme se proto zeptali jeho manažerky Mgr. Jany Koulové:

Umělecké centrum UP zná asi každý, ale možná každý neví, jaká pracoviště v něm jsou a jaké je jeho poslání.

V UC UP sídlí dvě fakulty, které zde soustředily pět uměnovědných a uměnovýchovných kateder. Jsou to specifická pracoviště, která nemají poslání jen vzdělávat studenty, ale mají zde veškeré zázemí pro svou vlastní tvorbu. V tom se odráží také jejich specifická vybavenost, protože ne v každé „školní“ budově naleznete například tvůrčí ateliéry, výstavní prostory, filmový sál, divadelní sál, koncertní síň, která je situována do Kaple Božího Těla. Takže kromě toho, že se zde chodí studenti vzdělávat, jsou jim prostory zcela k dispozici k jejich vlastní tvorbě v jejich volném čase, pro vlastní prezentaci, prezentaci kateder a potažmo celé univerzity. Vystavují se zde výtvarné práce, závěrečné diplomové práce, konají se absolventské koncerty a divadelní představení, představuje se filmová tvorba. Jen ateliéry zabírají téměř 50 procent kapacity celé budovy.

Trochu problém je, že oněch pět kateder patří dvěma rozdílným fakultám, Pedagogické a Filozofické a každá z nich užívá poměrnou část prostoru, konkrétně 41 procent Filozofická a 59 Pedagogická. A to včetně provozních nákladů, z čehož vyplývá odlišný způsob komunikace s oběma subjekty a mezi sebou navzájem. Čtenáře asi překvapí, že i když budova vypadá zvenčí opravdu giganticky, uvnitř je ke klasické výuce určeno a vyhrazeno pouze 12 učeben s kapacitou mezi 20 – 30 studenty a dvě větší učebny pro 100 lidí, Auditorium maximum a Přednáškový sál, zbytek tvoří ateliéry, dílny, zázemí vyučujících a chodby. Vzhled i kapacita jednotlivých místností vycházejí z původního zaměření budovy, jezuitské koleje. Sídlí zde dvě hudební katedry, které mají zase své vlastní specifické požadavky. Jejich prostory jsou vybaveny hudebními nástroji, učebnami s počítači pro tvorbu hudby atd. Všechna tato specifika vyžadují speciální pravidelnou údržbu, která je mimořádně nákladná. Filmová a divadelní věda má k dispozici nadstandardně vybavené prostory Filmového, Divadelního sálu a studia Bílá nora, které taktéž kromě výuky slouží k dalším tvůrčím aktivitám. Z těchto aktivit vyvstala nutnost vzniku dvou občanských sdružení: Pastiche filmz a Divadlo Konvikt, která si tvoří svoji vlastní roční dramaturgii ve výše zmíněných sálech. UC UP je vlastně živým tvůrčím organismem, ve kterém je zapotřebí neustále komunikovat a koordinovat velké množství aktivit.

A v čem spočívá vaše role manažerky?

Jsem zaměstnancem Filozofické fakulty, strukturálně patřím pod její Děkanát. Jinak jsem spíše nezávislý samostatný pracovník. Sbíhají se u mne všechny požadavky k možnostem konání mimovýukových aktivit. Jsem tedy v prvé řadě komunikátor a koordinátor veškerého dění v UC UP a následně ovšem velmi omezeně propagátor aktivit. Soustřeďují se u mne veškeré požadavky na všechny možné typy kulturních akcí, konference, kongresy, budovu také ve volné kapacitě pronajímám soukromým subjektům, organizacím a firmám, a to nejen v rámci města a kraje. Zájemci posílají své představy ohledně chystané akce, já potom zvážím, zda zde akci zařadím. Zájem o pořádání akcí v budově budovu je enormní, proto mým hlavním kritériem výběru je kvalita a nikoliv kvantita akcí. Samozřejmě se zde mám možnost radit a konzultovat pořádání některých akcí s Radou UC UP, která je sestavena z vedoucích všech pěti kateder, případně konzultuji některá divadelní a filmová představení se zmiňovanými občanskými sdruženími. Ročně se zde podaří v průměru pořádat 300 mimovýukových aktivit. Když jsem sem před sedmi lety přišla, tak mým stěžejním cílem bylo dostat UC UP do povědomí veřejnosti. Využila jsem svých veškerých kontaktů z předchozího zaměstnání. Podařilo se mi zde přenést úplně všechny festivaly, které se v Olomouci konají. Začala úzká spolupráce s Moravským divadlem, Muzeem umění, Moravskou filharmonií, základními uměleckými školami, Vědeckou knihovnou, občanskými sdruženími, prostě všemi, kdo se na kultuře v Olomouci podílí. Jak se UC UP pozvolna dostalo do povědomí jako další „kulturní instituce“, z  magistrátu vyšla myšlenka koordinování veškerých kulturních aktivit všech institucí tak, aby se jednotlivé festivaly vzájemně nekryly. Vznikl plánovací kalendář, do kterého všichni s velkým předstihem posílají termíny konání svých kulturních akcí.

Nemůžete ale určitě vyhovět všem ...

To bohužel nemůžeme a samozřejmě to občas přináší i konfliktní situace. Pravidla jsou přitom nastavena velmi jednoduše. Základní hledisko je výuka, která má naprostou přednost. Přednost mají všechny festivaly, filmové a divadelní přehlídky, koncerty a výstavy kateder, které zde sídlí. Prostory jsou k dispozici pouze mimo výukovou činnost, takže jde většinou o pátek, sobotu, neděli nebo pozdní večerní hodiny. Zájem o možnost konání aktivit v UC UP je v dnešní době už tak velký, že prostory je třeba si zamluvit i s ročním předstihem, což sebou nese velká úskalí, např. při pořádání konferencí a kongresů. Ostatně nejsme budova zaměřená jako kongresové centrum. Počet i kapacita místností je pro tyto akce nevyhovující. Přesto se zde podaří nějaký kongres tu a tam umístit, zpravidla ve zkouškovém období. I tak je velmi složité naplánovat akce zvenčí s ročním předstihem. Odhadnout a stanovit přesně roční výukový program včetně všech zkoušek a státnic pěti kateder, všech téměř sto vyučujících je mimořádně složité. Nakonec to limituje i samotné zájemce.

Jaká je vaše vize do budoucna a co byste si přála zlepšit?

Prvotní vize oživit budovu se již naplnila. Nyní je mou hlavní vizí udržet v UC UP všechny festivaly, které se zde konají. Jistě víte, že festivaly fungují pouze na základě získaných dotací. Každý rok jsou nižší a nižší. Žádná fakulta si totiž nemůže dovolit ještě dotovat kulturní akce zvenčí, které se zde pořádají. Proto je v mém zájmu budovu nabízet co nejpestřejším způsobem. Komerčních, placených aktivit zde bylo 80 – což odpovídá průměru za několik let. Lidé se mě často ptají, zda lze takto vydělat na provozní náklady. Roční náklady na tuto budovu jsou deset milionů korun. Je to obrovská zátěž pro obě zmíněné fakulty. V širém dalekém okolí snad neexistuje takto „drahá budova“, co se provozních nákladů týče. Od toho se samozřejmě odvíjí i ceník akcí, které se zde konají. Přesto odpověď je, že se vydělat těmi osmdesáti placenými akcemi na provozní náklady samozřejmě nedá. Tato možnost sice existuje, ale to bychom museli změnit naprosto poslání budovy, a to jistě nikdo nechceme. Všichni víme, že univerzita nemá vlastní kongresové prostory jako takové. Navíc se letos dostaví hotel zaměřený na velkokapacitní kongresy a konference. To má už nyní dopad v podobě řady stornovaných objednávek. To mě neustále nutí přemýšlet dál, jak budově finančně ještě pomoci. Tak vznikl např. nápad, že i Kapli Božího Těla lze použít ke  komerčním účelům, tedy ke svatbám. Ale jsem také limitována. Radní provádějí svatební obřady mimo radnici pouze první sobotu v měsíci.

Co se pak děje s penězi, které vyděláte komerčními aktivitami?

Výnosy z placených akcí jdou na účet oběma fakultám přesně podle toho, který prostor se zrovna pronajímá. Tedy se finance rozúčtovávají. Nemáme zde samostatné účetnictví, či samostatné konto či fond. To by bylo možné pouze v případě vzniku další samostatné fakulty uměnovědných kateder. Což je asi legislativně velmi náročné a musel by o ni být opravdový zájem.

Co se vám už podařilo, s čím jste spokojena?

Podařilo se vytvořit webové stránky (www.upol.cz/ucup), podařilo se ve spolupráci s oddělením komunikace vymyslet komunikaci navenek v podobě zavěšování a zveřejňování akcí v kalendáři akcí. Také se podařilo dohodnout s magistrátem, že se náš web a kalendář akcí prolinkoval s webem města. Takže v sekci kultura si můžete najít akce UC UP. Akce se zveřejňují v tištěné podobě v INFO a v Kdy kde co, ale je toho pořád málo. Nyní s radou UC UP řešíme, jakým způsobem bychom udělali informační panel pro UC UP, abychom se zviditelnili i pro kolemjdoucí návštěvníky, kteří třeba zavítají do místní restaurace, netušíc, že vkročili do budovy školy s kulturním a estetickým zaměřením. Na budově si mohou přečíst denní menu, nikoliv už to, co se je děje uvnitř budovy.

Do budoucna bych chtěla zlepšit propagaci a marketing UC UP. Jenže nemám tým lidí, kterým bych se obklopila a samozřejmě potřebné finance. Mám zde pouze jednoho technického pracovníka, který mi u akcí pomáhá technicky. Myslím si, že by univerzita jako celek měla mít marketingový fond, který by přerozdělovala mezi jednotlivými fakultami k propagaci. Téměř každá budova univerzity by si zasloužila svůj informační panel, jehož prostřednictvím by se univerzita zviditelňovala navenek. Olomoučané sice vědí, že mají druhou nejstarší univerzitu, potenciální studenti si vyhledají studijní možnosti, ale celkově si myslím, že je to pořád velmi málo. Vezměte si např. panely, které se používají při dnech otevřených dveří. Z mého pohledu jsou naprosto nedůstojné, ať už pro prezentaci, či orientaci.

Stala se také ta nepříjemná záležitost s rozřezáním divadelní scény barokního divadla. Jaký na to máte názor?

V UC UP je jedna velmi zásadní okolnost, nemáme prostor sloužící jako zázemí, či sklad. Vlastně zde nelze ani nic podobného již vyprojektovat. Tedy záležitost s barokní scénou vznikla právě proto, že zde v budově není žádný skladovací prostor. Atrium, kde scéna stála, se využívá multifunkčně. Tudíž zde scéna nemůže stát celoročně. A také rozhodně není pravdou, že je tímto někomu zde v aktivitách bráněno.

Problémem také je, že nemáme ve večerních hodinách vyřešenu technickou složku pro jakoukoliv údržbu. Když večer vypadnou pojistky, či se vyskytne jiný technický problém, není se na koho obrátit. Vezměte si, že téměř všechny akce se konají ve večerních hodinách, to je zásadní problém.

Zmínila jste občanská sdružení Pastiche filmz a Divadlo Konvikt. Jaká je s nimi spolupráce?

Výborná. Pracují s ohromným elánem a nadšením, přitom to jsou všechno akce, na kterých samozřejmě nevydělávají, přesto je pořádají s obrovským nasazením. Pořádat kulturní akci, to je i rok práce a příprav, obdivuji je, že při samotném studiu a neustále se snižujícími dotacemi ještě neupadá jejich nadšení. Toho si opravdu velmi cením.


Mgr. Jana Koulová vystudovala andragogiku na UP v Olomouci, v devadesátých letech pracovala v Moravském divadle Olomouc a Hudebním divadle Karlín jako členka baletu. V roce 2000/1 působila jako učitelka v ZUŠ Iši Krejčího, kde vedla kolektiv dětí, pomáhala s jejich rozvojem osobnosti, uměleckým cítěním, pohybem a přípravou k veřejnému vystupování. V roce 2002 opustila uměleckou sféru a začala pracovat u komerční firmy Cccentre s . r. o., kde se zabývala aktivním i pasivním telemarketingem. Od září 2003 je manažerkou Uměleckého centra UP.

Připravil T. Chalupa, foto D. Agnew



Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.

Stránka aktualizována: 04. 04. 2011, Daniel Agnew