S kyberšikanou se potkává skoro 60 % českých teenagerů

V těchto dnech zveřejňovaná monografie Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého odhaluje nové skutečnosti ohledně chování českých dětí na internetu. Z publikovaného výzkumu vyplývá, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo 56,53 % českých dětí v roli obětí.

Od začátku tohoto týdne si zájemci mohou na www.e-bezpeci.cz stáhnout výzkumnou zprávu Nebezpečí internetové komunikace III, jež shrnuje výsledky již 3. ročníku celorepublikového výzkumu zaměřeného na výskyt rizikového chování spojenéhos informačními a komunikačními technologiemi (zejména internetem) v populaci českých dětí. Mezi jevy monitorované výzkumem patří například kyberšikana, sexting nebo sdílení osobních údajů v prostředí internetu. Výzkumné šetření probíhalo na konci loňského rokua zapojilo se do něj celkem 10 830 respondentů ve věku 11–17 let.

Výzkum ukázal, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo 56,53 % českých dětí. Nejčastěji se staly oběťmi ponižování, urážení a ztrapňování (verbální agrese). Tyto formy agrese zažilo více jak 31% respondentů. O necelých 10 % méně se pak v roli oběti setkalo s kyberšikanou prostřednictvím mobilních telefonů, kdy je útočník obtěžoval prozváněním. Mnoho dětí si také prožilo ponižování a ztrapňování šířením fotografie. Nejčastěji byly ke kyberšikaně využity sociální sítě (40,45 % případů), dále SMS (27,68 %) a instant messengery jako jsou ICQ nebo Skype (24,35 %).

Děti ve věku 11–17 let však nejsou jen oběťmi kyberšikany, ale mnoho z nich se na ní podílí. 9,59 % dotázaných se přiznalo, že se dopustili ponižování, uráženía zesměšňování vyhlédnuté oběti na internetu (nejvíce pak na sociálních sítích). Teenageři si vyzkoušeli i útok na elektronický účet, kam se jich bez svolení majitele přihlásila přibližně čtvrtina (25,02 %) a 10,19 % cizí účet zneužilo k tomu, aby jeho majitele dostali do problémů.

Pro Centrum prevence rizikové virtuální komunikace UP bylo velmi důležité v rámci výzkumu také zjistit, u koho by děti v případě, že se stanou oběťmi kyberšikany, hledaly pomoc

a zda jsou vůbec ochotné dospělou osobu s prosbou o pomoc kontaktovat. Bohužel 16,73 % dětí uvedlo, že by se s ŽÁDNÝM projevem kyberšikany nesvěřilo rodičům (učitelům pak ještě mnohem méně - 27,16 %).

Stane-li se však objetí kyberšikany dítě, je velmi důležité, aby o situaci informovalo dospělého člověka. Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním obětí, které není snadné poznat (na rozdíl od modřin, jež mohou doprovázet fyzickou šikanu). Oběti kyberšikany jsou často uzavřené do sebe a nekomunikují o problémech s okolím. Na řešení svých problémů tak zůstávají mnohdy sami, což může vést k tomu, že situaci nezvládnou –z nejznámějších případů si můžeme připomenout případ Anny Halman, studentky polského gymnázia v Gdaňsku, která v důsledku kyberšikany spáchala sebevraždu.

---