Robot vedený lékaři Univerzitního robotického centra operoval už víc než stovku pacientů

V roce 2004 oslavila Urologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP čtyřicáté výročí svého vzniku. Na této klinice získala vzdělání i zkušenosti celá řada studentů lékařství stejně jako celá řada přednostů. Právě ten současný, doc. Vladimír Študent, byl v  září roku 2009 pověřen vedením nově vzniklého Univerzitního centra robotické chirurgie. Robotický systém daVinci S HD, který lékaři dnes na sále využívají, simuluje pohyby lidských rukou v těle pacienta. Pro laickou představu: Hlavní rozdíl mezi robotickou operací a minimálně invazivní laparoskopickou spočívá v tom, že lékař sedí u ovládací konzoly umístěné vedle pacienta. Nástroje, které jsou do těla pacienta zavedeny malými vpichy přes kůži, jsou v „rukou“ robota a lékař je ovládá pomocí joysticků. Jaký je původ robotické chirurgie? Jaký je přínos této operativy pro pacienta a jaký pak pro lékaře? A proč je robotická chirurgie považována za směr, kterým se dnes celosvětově špičková medicína ubírá? Nejen na tyto, ale i na řadu dalších dotazů odpovídá Žurnálu UP přednosta olomoucké urologie doc. Vladimír Študent:

Robotický systém je v současné době poslední novinkou v oblasti miniinvazivní operativy. Můžete jej krátce popsat?

Robotický systém da Vinci S HD je víceramnenný laparoskopický operační systém, jenž sestává z ovládací konzoly, operační konzoly a videověže. Lékař při operaci sedí u ovládací konzoly a operační pole sleduje pomocí stereoskopického zobrazovacího kanálu. Průběh operace sleduje v zobrazovacím zařízení. Prostorový obraz mu umožňuje intuitivní ovládání, zejména určení polohy nástrojů uvnitř těla pacienta. Pomocí joysticků pak ovládá nástroje, jimiž robot provádí vlastní výkon v těle pacienta.

Do přímého styku s pacientem přijde chirurgická konzola, která je během celé operace překryta pomocí speciálního sterilního krytí. Videověž pak slouží zejména ke zpracování obrazů ze stereoskopické kamery umístěné na operační konzole.

Za robotický systém da Vinci S HD jsme zaplatili 60 milionů korun. Polovinu uvedené sumy přispěl olomoucké Fakultní nemocnici stát.

Kolik pracovišť České republiky dnes těmito roboty disponuje?

V ČR je dnes devět robotických center, z nichž dvě jsou ve fakultních nemocnicích – to olomoucké působí jako univerzitní centrum.

Kdy jste pomocí robota operoval poprvé?

Bylo to dvacátého srpna roku 2009 a šlo o roboticky asistovanou radikální prostatektomii, což znamená kompletní odstraněná prostaty pro karcinom.

Jaké další zákroky se s touto technikou dnes provádějí?

Roboticky asistovaná resekce ledviny pro zhoubný nádor, roboticky asistovaná nízká resekce i amputace rekta, roboticky asistovaná radikální hysterektomie a sacrocolpopexe. Robotický systém ale využíváme také v gynekologii, hrudní a břišní chirurgii, ORL a kardiochirurgii.

Jak dlouho trvá robotická operace v porovnání s otevřenou operací či operací laparoskopickou?

Téměř stejnou dobu jako operace ostatní. Příprava celého systému před operací trvá zhruba třicet minut.

Jaký přínos pak může očekávat pacient?

Šetrnost operace, minimální krevní ztráty, minimální spotřeba léků jak tišících bolest, tak potlačujících infekci. S robotickou operací je značně zkrácena doba hospitalizace a následná rekonvalescence a oproti jiným metodám jsou pacienti ve velmi krátké době začleněni do osobního i pracovního života. Tato technika navíc zvyšuje spolehlivost chirurgického výkonu ve smyslu odstranění nádoru z těla pacienta díky přesné preparaci a optimálnímu trojrozměrnému zobrazení operačního pole. Na straně operatéra je výhodou minimalizace únavy a třes rukou.

A nevýhody, jsou-li jaké?

Při kvalitně vyškoleném operačním týmu by k žádným nevýhodám dojít nemělo.

Jaký je původ robotické chirurgie a proč je považována za směr, kterým se dnes špičková medicína celosvětově ubírá?

Oficiální informace hovoří o tom, že základ společného vývoje pro robotický systém da Vinci položila již na přelomu 80. a 90. let minulého století skupina několika institucí – nemocnice Johna Hopkinse, Organizace DARPA, SRI International, JPL, IBM a MIT. A proč se tímto směrem dnes medicína ubírá? Nabízí vyšší komfort jak pro operatéry, tak pro pacienty. Zároveň se s robotickou chirurgií snižují možná rizika lidských faktorů.

Jak rychle a kde se lékař naučí uvedený systém ovládat?

Systém se lékař naučí ovládat poměrně rychle během týdenního školení, ale provést skutečnou operaci a dobře, to vyžaduje několikaměsíční snažení a provedení nejméně 30 výkonů. Poté lze hovořit, že lékař zvládnul robotickou chirurgii.

Kolik stojí zákrok pomocí robotického systému? A jak k takovému zákroku dnes přistupují zdravotní pojišťovny?

Na první část vašeho dotazu nelze spolehlivě zodpovědět, protože cena techniky u této metody by byla přesunuta do mezd odborníků u jiných metod. Zdravotní pojišťovny v naší republice podporují pouze radikální výkony.

Budu-li vycházet z informací, které v říjnu loňského roku zveřejnil týdeník EURO, např. v USA je většina operací nádorů prostaty prováděna již roboticky. Kolik robotických operací bylo provedeno na olomoucké Urologické klinice?

Velmi těžko se to srovnává, neboť na rozdíl od České republiky jsou v USA hrazeny i výkony nenádorové. I přesto jsme k počátku letošního června provedli už bezmála sto robotických operací jen v urologii. Robotické operace v rámci centra FNOL provádějí také chirurgové a gynekologové, což je přibližně dalších 45 robotických výkonů.

---

Doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D., přednosta Urologické kliniky LF UP a FNO, je absolventem Univerzity Palackého. Přednostou Urologické kliniky FN Olomouc se stal v roce 2006. Svou vědeckou činnost zaměřil na moderní miniinvazivní přístupy v urologické operativně - laparoskopie (operace ledvin, nadledvin), problematiku andrologie a v poslední době i na problematiku diagnostiky a léčby karcinomu prostaty. Absolvoval četné zahraniční pobyty (Curych, Graz, Berlín, Leeds, Kodaň, Uppsala, Tuebingen, Linz, Lipsko, New York, Strasbourg). Doc. Študent je hlavním autorem monografie Základy urologické andrologie, která byla vyhlášena jako nejlepší monografie České urologické společnosti v roce 2003. Je autorem 56 původních vědeckých publikací, osmi publikací v časopise s impakt faktorem, 16 citačních ohlasů dle SCI, 172 přednášek, 97 abstraktů v časopisech.

M. Hronová, foto archiv FNOL

zdroj: www.muz21.cz/prehled-clanku/53-roboticky-tym ;
www.kzcr.eu/ROP/centrum-roboticke-chirurgie-7/info.aspx

---