Radek Malý: Verše mě napadají ze zálohy v nečekaných okamžicích

Listonoš vítr. Básnická sbírka Radka Malého míří ke čtenáři dětskému stejně jako k dospělému. V pořadí už třetí autorova knížka určená dětem voní podzimem, spadaným listím a dušičkovým mrholením. Pedagog, překladatel a olomoucký patriot Mgr. Radek Malý, Ph.D., za ni získal 4. dubna Literu za knihu pro děti a mládež.

Tušil jste, že vyhrajete?

O tušení nemůže být řeč, hlasování je přísně tajné a obě knížky nominované s tou mou jsou skvělé. Korektnost hlasování můžu posoudit i z pozice loňského porotce v této soutěži, kam mě česká sekce IBBY nominovala coby odborníka na současnou literaturu pro děti a mládež z Katedry bohemistiky FF UP. Letos jsem si tedy akci vyzkoušel jako soutěžící, ale příští rok se doufám opět vrátím do poroty za kolegy z Ostravy, Brna a Prahy.

Jak jste prožil celý slavnostní večer?

Byl jsem dost nervózní a na rozpacích z moderování Ani Geislerové. Naštěstí byla kategorie knih pro děti a mládež na řadě už jako druhá a moderátorka se mě na nic neptala. Také mi pomohlo, že se s oběma nominovanými „konkurentkami“ z kategorie, s Renátou Fučíkovou i Ivou Procházkovou, znám osobně a nevládla mezi námi svárlivost.

Proč jste zvolil název sbírky Listonoš vítr?

Když mě napadl název Listonoš vítr, podlehl jsem zpočátku dojmu, že jsem jej nevědomky odněkud opsal – coby studovanému literárnímu historikovi se mi takové věci někdy dějí. Koneckonců v knížce samotné jsou přiznané citáty ze Skácela nebo z Rilka. Ale nikde jinde jsem to nabízející se spojení vycházející z dvojznačnosti slova „listonoš“ nenašel. Funguje však jenom v češtině – zkuste si to přeložit do jiného jazyka, kouzlo se ztratí.

Co přinesl „listonoš vítr“ vám?

Konkrétně mně listonoš přinesl sedm velkých archů popsaných tlustým fixem s obrovskými písmeny psanou předmluvou dnes už devadesátileté a téměř slepé básnířky Bohumily Grögerové, která jako dítě strávila několik let v Olomouci.

Jste spokojený s kresbami, které básně doprovázejí?

Pavla Čecha jsem osobně poznal, až když knížka byla hotová. Znal jsem ale jeho knížky a tušil jsem, že on je pro ty – někdy melancholické a možná místy sentimentální – verše ten pravý protipól. Byl jsem mile překvapen, když nakladatelství Albatros na tuto spolupráci přistoupilo.

Komu z nominovaných autorů byste udělil titul kniha roku?

Michalu Ajvazovi za Lucemburskou zahradu.

Co pro vás poezie znamená?

Poezie je součástí mého profesního života téměř každý den: v Olomouci a Praze vyučuji krom jiného světovou literaturu a literaturu pro děti a mládež a tam všude má poezie své zastoupení. Kromě toho se teoreticky i prakticky zabývám překládáním poezie. Na samotné psaní veršů momentálně nezbývá čas, energie ani nálada.

Má podle vás poezie šanci uspět v době počítačů, rychlých aut a Facebooku?

Nemyslím, že by poezie měla konkurovat facebooku nebo autům. Jistěže ji dnes více lidí píše, než čte, ale její autoři tak nedělají kvůli úspěchu. A své čtenáře si vždycky najde, o tom jsem přesvědčen.

Čtete svým dětem? Co?

Snažím se je postupně a citlivě seznamovat se svou odbornou knihovničkou aktuální české literatury pro děti. O Velikonocích jsem se prostřednictvím četby dětem vrátil ke knize Čarodějův klobouk od Tove Janssonové – tu jsem měl v dětství nejradši.

Jaký je váš vztah k Olomouci? Přestěhoval byste se někdy?

Vztah nekritické závislosti. Nejraději bych z Olomouce nevytáhnul paty, ale profesní a rodinné důvody mě nutí zvažovat do budoucna i stěhování. Uvidíme.

Podzim jako roční období – jak ho vnímáte?

Dovolím si odpovědět úryvkem z autorského doslovu ke knížce „František z kaštanu, Anežka ze slunečnic“, protože platí i pro „Listonoše“: Podzim mi odjakživa voněl nejvíc ze všech ročních dob, jako bych se teprve v září probouzel z letního spánku, a proto i tahle knížka byla vychozená po sklizených polích a vysezená v zahradních kavárnách zapadaných listím.

Jakým způsobem píšete? Sednete si k listu prázdného papíru a intenzivně na básni „makáte“ nebo vám jednoduše „skočí do hlavy“?

Spíš ta druhá možnost. U psacího stolu trávím v rámci práce tolik času, že na psaní nemívám chuť. Verše mě napadají ze zálohy v nečekaných okamžicích, většinou za chůze.

Jaké jsou vaše (nejen) spisovatelské ambice a sny?

Jako spisovatel jsem nikdy ambice neměl, považuji se hlavně za učitele, badatele a překladatele. Chtěl bych v brzké době dosáhnout habilitace a nezbláznit se.

Mgr. Radek Malý, Ph.D., básník, překladatel, odborný asistent na Katedře bohemistiky FF, držitel letošní výroční knižní ceny Magnesia Litera za knihu pro děti a mládež. Mezi vítězi této soutěže stál již v roce 2006, kdy získal Magnesiu Literu v kategorii poezie za sbírku Větrní (zcestné verše). Je také držitelem řady dalších ocenění – Ceny Jiřího Ortena (2003) za sbírku Vraní zpěvy, Výroční ceny Nadace ČLF v kategorii Původní literatura (2009) za sbírku Malá tma, Čestného uznání rektora UP (2008) autorům vědeckých monografií za publikaci Spásná trhlina. Reflexe poezie Georga Trakla v české literatuře aj. K jeho odborné specializaci patří translatologie, německy psaná literatura z českých zemí, literární expresionismus, literatura pro děti a mládež. Přeložil poezii Georga Trakla, Ericha Kästnera, Rainera Marii Rilka, Paula Celana, Hugo Sonnenscheina a dalších, ze současných básníků např. Karla Lubomirského. Připravil také antologii německé expresionistické poezie Držíce v drzých držkách cigarety (BB Art 2007). Spolu s PaedDr. Hanou Mikulenkovou je autorem učebnic českého jazyka a literatury pro první stupeň základní školy (Prodos, 2004), autorského Slabikáře s ilustracemi Matěje Formana (Prodos, 2004).
Jako posluchač UP získal v květnu 2000 v Literární soutěže pro studenty UP 2. místo v kategorii drama, o rok později první místo v kategorii poezie. Později byl také jedním z porotců soutěže.

Ptala se Lenka Skácelíková, fotoarchiv OK