Prestižní ocenění za výzkum nanomateriálů pro profesora Radka Zbořila

Prof. Radek Zbořil z Katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích za rok 2011. Z rukou ministra Josefa Dobeše ji převzal společně s dalšími třemi oceněnými 10. listopadu v Malém zrcadlovém sále MŠMT.

„Mám z tohoto ocenění radost. Cítím, že je především za odvahu pustit se do velmi nákladného a multidisciplinárního výzkumu v oblasti nanotechnologií, který vyžaduje propojení vědců z nejrůznějších oborů. Myslím, že se mi takový tým podařilo v Olomouci vybudovat, že se mi podařilo nadchnout ho pro studium objektů, jejichž chování nás každodenně překvapuje,“ řekl prof. Radek Zbořil, zástupce vedoucího Katedry fyzikální chemie PřF UP a zároveň generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). „Měl jsem štěstí nejen na lidi, ale v jisté etapě i na témata, která jsem zvolil jako preferenční pro další výzkum – nanoželezo, uhlíkové nanostruktury, nanostříbro. Právě tyto materiály dnes tvoří základ výzkumu v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů a ročně přináší desítky publikací, grantů i smluvních spoluprací. Upřímně tedy Cenu ministra vnímám jako ocenění schopnosti vybudovat silný vědecký tým, dát mu finanční zázemí a témata, která mohou přinést přelomové výsledky,“ dodal Radek Zbořil. 

Prof. Radek Zbořil patří k předním evropským odborníkům v oblasti nanotechnologií, mimořádně perspektivního vědního odvětví s obrovským aplikačním potenciálem v medicíně, environmentálních technologiích i průmyslu. Jeho práce byly citovány více jak 1400x a publikovány v řadě prestižních světových časopisů s vysokými impaktovými faktory, např. Journal of the American Chemical Society, Biomaterials, Small, Advanced Functional Materials či Chemistry of Materials. Věnuje se především přípravě, charakterizaci a aplikacím nanomateriálů na bázi železa, stříbra a uhlíku. Je také jedním ze zakladatelů tzv. prekurzorové chemie, která využívá morfologické a strukturní podobnosti aktantů a produktů při řízení reakcí v pevné fázi.

Mezi jeho nejvýznamnější počiny v oblasti výzkumu oxidů železa patří vývoj nanoprášků a tenkých filmů oxidu železitého pro aplikace v heterogenní katalýze a fotokatalytickém štěpení vody. Tyto materiály by mohly přispět k vývoji nových technologií čištění vod nebo k uchování energie ve formě vodíku. Profesor Zbořil se ve spolupráci s kolegy z Cornell University zásadně podílel na vývoji nové třídy uhlíkových nanomateriálů jako jsou fotoluminiscenční uhlíkové kvantové tečky použitelné například pro značení kmenových buněk nebo na přípravě fluorografenu, prvního dvojdimenzionálního stechiometrického derivátu grafenu. „Fluorografen je skutečně materiálem, který dnes studuje řada laboratoří po celém světě. Je dokonalým izolantem podobně jako teflon, nicméně jeho příprava ve velkém je nákladná a reálná aplikace je prozatím nepravděpodobná,“ sdělil prof. Zbořil. Význam této práce dokládá skutečnost, že ve stejný čas byl uvedený derivát připraven také mechanickou cestou, a to laureáty Nobelovy ceny za fyziku, A. Geimem a K. Novoselovem. „Objev fluorografenu však odstartoval vědecké dostihy, které směřují k přípravě derivátu grafenu s polovodičovými vlastnostmi a možným obrovským dopadem v elektrotechnickém průmyslu. Bezprostředně po publikaci našich výsledků jsme se spojili s týmy z Řecka, Dánska, USA a také s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, kteří nám připravují monoatomární listy grafenu na vhodných substrátech. Po roce úsilí jsme pravděpodobně našli alternativní cestu chemické modifikace grafenových listů, jež by k nejtenčím polovodičům mohla vést a v těchto dnech netrpělivě čekáme na výsledky jejich optických a elektronických vlastností,“ dodal prof. Zbořil.

Kromě špičkového základního výzkumu je prof. Radek Zbořil autorem řady patentů a podílel se na úspěšném transferu některých vědeckých výsledků do průmyslové praxe. Spolupracoval mimo jiné na zavedení technologie průmyslové výroby nanočástic železa pro ekologicky šetrné technologie čištění vod,  je autorem patentované technologie přípravy a aplikace nové perorální kontrastní látky pro MRI diagnostiku dutiny břišní. Jeho poslední patentové přihlášky dnes otevírají např. cestu k likvidaci sinic pomocí nanoželeza či antimikrobiální úpravě textilií, filtrů či medicínských nástrojů pomocí kovalentně imobilizovaných nanočástic stříbra. Ve spolupráci s kolegy z Florida Institute of Technology vyvinul nové materiály na bázi železa použitelné pro oxidativní odbourání bojových chemických látek.

„Jedinečnost vědecké práce prof. Radka Zbořila, které si vážím a velmi ji oceňuji, je právě v propojení špičkového základního a aplikovaného výzkumu včetně reálného transferu technologií. Úspěšný aplikovaný výzkum lze podle mého názoru vybudovat pouze na základě vlastního excelentního výzkumu a prof. Zbořil je důkazem, že takové propojení je možné nejen ve světě, ale i u nás,“ píše v doporučujícím listě, který je součástí nominace na Cenu ministra za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací prof. Pavel Hobza, nejcitovanější český vědec současnosti a laureát ceny Česká hlava.

O mezinárodním renomé prof. Radka Zbořila svědčí dlouholetá spolupráce a společné publikace s nejvýznamnějšími odborníky současné nanomateriálové vědy, kteří jsou na seznamu „top 25“ nejcitovanějších světových vědců v oboru nanotechnologií včetně prof. Michael Graetzela, vedoucího věhlasného týmu na Swiss Federal Institute of Technology v Lausanne.

Cena se uděluje za mimořádné výsledky dosažené na základě podpory poskytnuté z účelových nebo institucionálních výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace z rozpočtové kapitoly MŠMT, od jejichž uplatnění neuplynulo do data předložení návrhu na udělení Ceny více než pět let. Cenu uděluje ministr 10. 11., při příležitosti Světového dne vědy pro mír a rozvoj a společně s prof. Radkem Zbořilem ji v tentýž den obdrželi také prof. Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR, prof. Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a prof. Jiří Zeman z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Nadstandardní vědeckou úroveň Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého potvrzuje i loňské předávání těchto cen. Za mimořádné výsledky výzkumu v oblasti kvantové fyziky, optiky a optoelektroniky, které vedly k návrhu a implementaci metod pro potlačení šumu v kvantové komunikaci a stanovení optimálních schémat pro kopírování kvantové informace ji tehdy z rukou ministra převzal doc. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D., z Katedry optiky.

Zprávu napsala Milada Hronová, oddělení komunikace UP

---