Plují kolem nás oblaka slov aneb Word Clouds
Můžete je nejen spatřit, ale i vytvořit
Víte, která slova používáte častěji než ostatní? Zajímá vás, které výrazy se na stránkách novin a časopisů nejvíce opakují? Chcete vědět, která slovní spojení vybírají politici do svých projevů nejčastěji? Můžete to zjistit, seznámíte-li se např. s programy, které počítají takzvanou frekvenci slov a výsledky vám nabídnou v podrobných grafech. Lze to však udělat jednodušeji a hlavně elegantněji a zábavněji: když si vytvoříte slovní mrak neboli word cloud či tag cloud.
Jeho princip je založen na grafickém znázornění textu, a to takovém, kde velikost písma jednotlivých slov odpovídá tomu, jak často se v daném textu vyskytují – čím větší slovo, tím vyšší četnost. Použitá slova jsou uspořádána do podoby fiktivního mraku, z nějž je pak na první pohled jasné, která z nich hrají klíčovou úlohu. Slovní mraky byly poprvé využívány v rámci internetového portálu zaměřeného na sdílení fotografií Flickr, dnes se již běžně užívají na téměř každém serveru sociálních sítí (http://delicious.com/, http://technorati.com/ apod.).
Word clouds v politice
„V praxi se slovní oblaka využívají v různých oblastech. Velmi populární je například jejich aplikace na mluvní projevy významných politiků např. prezidentů USA. Velmi populární slovní mrak představuje právě analýza nástupnického projevu amerického prezidenta Baracka Obamy, ve kterém je jasně zachyceno frekvenční jádro jeho řeči,“ vysvětluje Mgr. K. Kopecký, Ph. D., z Katedry českého jazyka a literatury PdF. Obdobou je i slovní mrak novoročního projevu prezidenta ČR (viz obrázek).
Word clouds ve škole
Dr. Kopecký, který se mj. věnuje možnostem aplikace moderních informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, zdůrazňuje především atraktivitu, jednoduchost tvorby a široké využití slovních mraků ve výuce. Jejich použití může podle něj totiž účinně podpořit aktivní pozornost žáků a studentů a pedagogům rozšířit spektrum výukových i vyhodnocovacích metod.
„Například při opravách různých typů žákovských prací lze velmi jednoduše vygenerovat slovní mrak ze zadaného textu; učitel tedy může snadno zjistit, jaká je slovní zásoba konkrétního studenta, která slova se v práci opakují apod.,“ říká dr. Kopecký. Jak dále uvádí, zajímavou aktivitou pro studenty může být předpovídání obsahu textu z vygenerovaného mraku - studenti mohou na základě předloženého mraku odhadnout, o čem původní text je. Pomocí slovního mraku lze také tzv. rekonstruovat dialog – word cloud může tvořit záznam dialogu mezi studenty, který pak třída rozluští. „Učiteli se nabízí také možnost ´identifikovat´ studenta podle jeho vlastních informací o sobě, a to tak, že např. studentům zadáme, aby o sobě napsali krátký text, z nějž pak vygenerujeme slovní mrak a necháme ostatní studenty hádat, o koho se jedná,” vypočítává další možnosti dr. Kopecký. Tohoto grafického znázornění textu lze také využít např. při tvorbě básní či haiku. A půvab tvorby slovních mraků jistě umocňuje i její otevřenost pro vlastní kreativitu uživatelů.
Word clouds jen tak
Zájemci o tvorbu a používání slovní mraků mohou využít například generátor Woordle přímo na webu na adrese http://www.wordle.net/. Aplikace je „vyrobí“ během několika okamžiků a z libovolného zadaného textu, dokonce i s českými háčky a čárkami. Výsledná „oblaka“ navíc skvěle vypadají, protože si můžete vybrat druh písma, barvy i další parametry.
P.S.: Žijeme nejen v době vizualizace, ale i devalvace slov, a tak při tvorbě svých word clouds možná zjistíte, že jsou to mraky, které je možné nechat bez povšimnutí proplout kolem a na jejich prázdnotu zapomenout. Každopádně šance, že se alespoň pobavíte, tu je.
Připravila -mav-, zdroj: http://kcjl.upol.cz/kopecky.html
Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.




