O významu a roli svobodných voleb roku 1990 v prostorách Pedagogické fakulty

Jaké bylo načasování prvních svobodných voleb? Do jakých struktur mělo být v porevolučním období roku 1990 voleno? Na jak dlouho? Kdo měl volit? Tyto a mnohé další otázky položil doc. Petr Pithart, první místopředseda Senátu Parlamentu České republiky  v rámci mezinárodní vědecké konference  Dvacet let od prvních svobodných voleb po obnovení demokracie v Československu. V průběhu setkání 18. – 19. 5. hovořili také např. prof. Josef Jařab, první porevoluční rektor UP a mj. bývalý senátor Parlamentu ČR, prof. František Mezihorák, dřívější děkan PdF UP a taktéž senátor Parlamentu ČR, Milan Hořínek, dřívější poslanec České národní rady a primátor statutárního města Olomouce, prof. Vladimíra Dvořáková, vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE či prof. Jan Sokol z Fakulty humanitních studií UK v Praze, mj. dřívější poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum a ministr školství.

„Aktérům tehdejších změn chyběl instinkt moci. Nešlo nám o vítězství na celé čáře.  Šlo o to nastartovat svobodnou soutěž politických stran. Usilovali jsme o volby, které by rozevřely vějíř politických postojů, o volby, které by legitimizovaly  změnu režimu,“ řekl doc. Petr Pithart. Dodal, že  spor o termín voleb nebyl tehdy ve vyjednávání výrazný a že červnové datum prvních svobodných voleb po sametové revoluci bylo jakýmsi časovým středem mezi dalšími návrhy. Za značně riskantní pak označila volební porevoluční období prof. Vladimíra Dvořáková, když uvedla, že ke zvolení svobodné reprezentace nikdo neměl legitimitu. „Bývalé mocenské struktury mohly v mnohém ovlivňovat své stále fungující sekretariáty. Existovalo např. nebezpečí, že bude nastaven jiný typ nedemokratického režimu. S ohledem na různá rizika si myslím, že termín tehdejších voleb byl načasován velmi dobře“, uvedla.  

V aule PdF UP vzpomněl doc. Petr Pithart také na stranickou skepsi Václava Havla, a to především v souvislosti s debatami o doporučovaném většinovém volebním systému. Hovořil mj. o porevolučních legislativních mantinelech, které neumožňovaly tolik diskutovanou dekomunizaci a zmínil se také o pozdější situaci Občanského fóra, které se nechtělo strukturovat.

Do jisté míry překvapivě se pak první místopředseda Senátu PČR vyjádřil k diskusím o délce mandátu. „Rozhodnutí o dvou letech bylo vlastně jakési nahodilé rozhodnutí zhruba deseti lidí. Naše zdrženlivost byla tehdy v mnohých oblastech vědomá. Dobrovolně jsme si ji sami uložili. Dnes považuji dobrovolné zkrácení mandátu za naprosto iracionální záležitost. Tehdy to byla jakási logika vývoje a poučení z revolučního roku 1968,“ uvedl doc. Petr Pithart.

Během dvoudenní konference vystoupili se svými referáty účastníci z českých, slovenských a polských univerzit. Konferenci významně obohatila také účast předních historiků AV ČR.  Právě propojení nejnovějších poznatků ze soudobých dějin a politické vědy vážících se k procesu tranzice s pedagogickou reflexí vyzvedli a ocenili v závěrečném hodnocení setkání doc. Petr Pithart i prof. Josef Jařab. „Jsem rád, že se cíle konference, spočívající v hodnocení významu a role svobodných voleb z června 1990 z pohledu historiků a politologů včetně možností transformace aktuálních poznatků do pedagogických znalostí učitelů občanského a společenskovědního základu na základních a středních školách podařilo splnit,“ řekl za organizátory dvoudenního setkání dr. Antonín Staněk z Katedry společenských věd PdF UP. Jak dále uvedl, výstupem z tohoto mezinárodního semináře, jenž v úvodu přivítal mj. i náměsteka hejtmana Olomouckého kraje Mgr. Radovana Rašťáka a zástupce chargé d´ affaires Velvyslanectví USA v Praze Scotta Riedmanna, bude publikace autorského kolektivu „Dvacet let od prvních svobodných voleb z pohledu historiků, politologů a pedagogů.

Setkání zorganizovala Katedra společenských věd PdF UP ve spolupráci s Archivem UP a finančně podpořilo Velvyslanectví USA v Praze, Olomoucký kraj a Olomoucké centrum otevřeného vzdělávání, o.s.

foto -mo-

---