O čem jednali zástupci akademických senátů lékařských fakult ČR na nedávném setkání v Praze?

V historické budově Karolina v Praze se 22. 2. sešli zástupci akademických senátů lékařských fakult ČR. Jaký byl důvod a jaká byla témata jednání, kterého se zúčastnili také zástupkyně Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství – na to jsme se zeptali předsedy Akademického senátu Lékařské fakulty UP doc. Tomáše Papajíka:

Doc. T. Papajík, CSc.: Impuls k tomuto setkání vzešel ze schůzky předsedů senátů lékařských fakult, kteří společně jednali v listopadu 2009 v Hradci-Králové a dohodli se, že spolu s dalšími zástupci z řad senátorů podrobněji prodiskutují problematiku týkající se postgraduálního vzdělávání mladých lékařů, některých navrhovaných změn terciárního vzdělávání a etických kodexů učitelů a studentů LF.

První bod programu pražského jednání byl proto věnován změnám současného systému specializačního vzdělávání lékařů v ČR. MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči, seznámila přítomné senátory se současným stavem transformace specializačního vzdělávání lékařů i nelékařského personálu, která reaguje na současný nedostatek zdravotníků v ČR. V diskusi však řada senátorů poukázala na to, že současný systém specializačního vzdělávání lékařů v ČR včetně finančních podmínek je nevýhodný jak pro mladé lékaře, tak i pro jejich zaměstnavatele a v konečném důsledku může být rizikem i pro pacienty. Zachování systému v současné podobě může také vést k nedostatku lékařů-specialistů v určitých oborech. Senátoři se shodli na tom, že o náplni a načasování společného vzdělávacího kmene by měly rozhodnout příslušné odborné společnosti ČLS JEP a akreditační komise MZ ČR, přičemž trvání jeho základní části by mělo být maximálně 12 měsíců. Senátoři zároveň doporučili větší zapojení lékařských fakult do organizace a správy zejména společné části tohoto vzdělávání s cílem zvýšit jeho efektivitu a zajistit věcnou návaznost na pregraduální výuku klinických oborů.

V druhém bloku jednání vystoupila Jana Matesová, náměstkyně ministryně školství pro strategii reformy vzdělávací soustavy, se kterou zástupci AS LF ČR vedli polemiku týkající se připravované reformy terciárního vzdělávání v ČR. Přítomní senátoři ostře odmítli návrhy reformy, které by omezovaly samosprávu vysokých škol a jejich fakult, protože výsledný stav by byl v zásadním rozporu s principy autonomního řízení akademických institucí zavedených po roce 1989. Zástupci Akademických senátů LF ČR se dále shodli se na tom, že v zájmu zachování kvality vzdělávání by měl být proces akreditování studijních programů co nejvíce transparentní a stávající pravidla akreditací by měla být zpřísněna.
Poslední blok programu byl věnován problematice tvorby a obsahu etických kodexů učitelů a studentů lékařských fakult v ČR. Mgr. M. Vácha, Ph.D. přednosta Ústavu etiky 3. LF, seznámil přítomné s rozdílností přístupu jednotlivých LF a VŠ v ČR k věcné náplni etických kodexů a k dodržování jejich principů v akademické obci. Zdůraznil, že etické kodexy jsou na většině vysokých škol zpracovány v obecné a deklarativní rovině. Řadu etických principů tak lze v praxi vykládat různým způsobem a lze jen stěží objektivně hodnotit jejich dodržování. Mgr. Vácha dále v diskuzi zmínil, že by etické kodexy LF ČR měly obsahovat společné základní principy a jejich vznik či úpravy stávajících kodexů by mohly být výsledkem vzájemné spolupráce expertních týmů jednotlivých fakult.

V závěru se zástupci AS LF ČR shodli na tom, že společná diskusní setkání považují za přínosná a budou v nich i nadále pokračovat.

---