Mons. prof. Dr. Karel Skalický, Th.D., dr. h. c.
„Moji čtyři andělé na mých čtyřech životních rozcestích“
Profesor Karel Skalický patří v současné době mezi nejvýznamnější české teology. Podstatnou část svého života – léta 1956 až 1994 – prožil v cizině, především v Římě. Dostal se tam již tři měsíce po svém ilegálním odchodu z Československa. V Římě vystudoval filozofii a teologii a poté vyučoval a vědecky pracoval na Teologické fakultě Lateránské papežské univerzity. V letech 1977 až 1993 byl nejdříve mimořádným a poté řádným profesorem fundamentální teologie a náboženských věd na této univerzitě, kde také vedl příslušnou katedru. Mimoto působil na dalších římských univerzitách a teologických institutech. Roku 1985 byl povolán vyučovat na římské lékařské fakultě Agostino Gemelli, jež je součástí milánské univerzity Sacro Cuore. V roce 1987 jej papež Jan Pavel II. jmenoval monsignorem a roku 1993 byl mu přiznán Lateránskou univerzitou titul „professore emerito“. Jeho působení se však neomezilo jen na Řím či Itálii. Z pověření generálního představeného maristů přednášel v průběhu let rovněž v africkém Mozambiku či jihoamerickém Ekvádoru, Guatemale a Portoriku. V roce 2006 vyznamenal prof. K. Skalického prezident republiky V. Klaus, když mu za jeho celoživotní dílo propůjčil Řád T. G. Masaryka, a to za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv. Karel Skalický je mimo jiné členem Evropské společnosti pro katolickou teologii, České společnosti pro katolickou teologii a dalších odborných sdružení.
Na CMTF UP v Olomouci byl v letech 1998-2009 členem oborové rady systematické teologie a křesťanské filosofie a pracoval v komisích pro doktorské zkoušky, habilitace a profesorská řízení. S olomouckou teologickou fakultou jej dodnes pojí jak odborné, tak neformální přátelské kontakty.
„Nikdo z nás není naprostým tvůrcem a strůjcem svého příběhu a svých případných zásluh či výkonů. Jsou totiž též jiní, jež nás podmiňují, usměrňují a vedou, dáme-li se jimi vést, takže naše zásluhy, jsou-li jaké, jsou vlastně též jejich zásluhami. Tito jiní či druzí byli jedním významným sociologem nazváni ´významní druzí´, a já bych si dovolil za sebe říci, že to jsou ´Boží poslové´, řekl ve své řeči v aule FF UP Mons. Karel Skalický. „Posel, hebrejsky mal´ach, řecky angelos, starým počeštěným a už klasickým slovem anděl. V mém životě mne postupně vedli čtyři andělé. Ten první se jmenoval Vladimír Třebín, jenž byl pro mě nejpřevratnější. Ten druhý byl kardinál Josef Beran, třetí Vladimír Boublík a čtvrtý pak Monika Schreier. První byl řeholník, premonstrátský klerik, jenž byl dopaden při přechodu hranic a kterého pak čsl. rozvědka svými metodami přesvědčila spolupracovat s ní pod krycím jménem Suchý. A jelikož dostala nápad vyslat ho jako svého informátora do Říma, měl si najít – aby tam vypadal věrohodně – nějakého zájemce o kněžství a studium teologie a s ním přejít ilegálně hranice. Stalo se tudíž, že právě na velikonoční sobotu roku 1955 se ke mně přitočil muž, tak o deset let starší, a položil mi otázku, zda bych nechtěl studovat teologii a stát se knězem. Byl jsem tenkrát ve druhém roce studia na vysoké škole zemědělské. Otázka mě zasáhla, protože ta eventualita se mi už v mysli vynořila, ale nevzal jsem ji vážně. On mi ji znovu položil tak říkajíc zvenku, rovnou tvrdě. Ba víc. On mi půjčil knížku Následování Krista, on mi mluvil o kráse kněžství, teologie a řeholního života, on mě přivedl k tomu, že jsem opět po letech šel ke svaté zpovědi a k přijímaní. Takže když se zase rok s rokem sešel a my se opět o Velikonocích roku 1956 setkali, řekl mi rovnou – aniž by cokoliv řekl o svém tajném poslání – že se rozhodl znovu riskovat přechod, odejít do svobodného světa a tam se stát knězem. A najednou vystřelil otázku: Nechceš jít se mnou? Rozevřelo se mi v tom okamžiku první radikální rozcestí: jít či nejít? Trvalo však asi jen minutu a dostalo se odpovědi: jdu,“ pokračoval v komentáři o svém prvním životním rozhodnutí profesor Karel Skalický, jenž později v Římě úzce spolupracoval s výjimečnou osobností našich moderních dějin, kardinálem Josefem Beranem. „V roce 1965 byl z vlasti do Říma vypovězen arcibiskup Josef Beran, aby tam přijal kardinálskou hodnost a zůstal v exilu bez možnosti návratu. A tak se stalo, že do mého života vstoupil druhý anděl,“uvedl čestný doktor UP. Karel Skalický byl sekretářem kardinála Berana od počátku roku 1966 až do května 1969, kdy v nuceném římském exilu zemřel. Na dlouhých 23 let se pak stal také redaktorem českého teologického exilového časopisu Studie, který byl rozšiřován mezi české krajany v zahraničí a do něhož přispívali pod krycími jmény rovněž čeští autoři žijící ve vlasti. Profesor Skalický se mimořádně zasloužil o duchovní podporu a náboženské vzdělávání českých emigrantů a jeho knihy zasílané do Československa v dobách hluboké izolace od svobodného světa byly jeho krajanům žijícím ve vlasti velkou posilou a povzbuzením. „Když do mého života vstoupil třetí anděl, Vladimír Boublík, otevřela se přede mnou možnost univerzitní dráhy. Ona sice byla mým dávným tajným přáním, avšak tak tajným, že jsem si ho neodvážil ani připustit. Rozcestí, které se mi rozevřelo potřetí, bylo mezi zajištěností práce v Německu a naprostou nezajištěností přednášek na univerzitě. Boublík věděl, že výuka na Lateránské univerzitě mne neuživí, a tak se navíc přičinil i o to, abych dostal u mezinárodní kongregace školských bratří Maristů kaplanské místo, které předtím zastával on, a které by mi zajistilo – jak jsme tenkrát říkávali – stáj a žlab,“ dodal teolog Skalický, který se v rámci své řeči dále rozhovořil o činnosti pro Katedru fundamentální teologie, jež mu byla později byla svěřena. Právě s touto činností mu do života totiž vstoupil čtvrtý anděl, Boublíkova spřízněná duše, zdatná spolupracovnicie Monica Schreier. V roce 1994 po návratu do vlasti a do svého kraje usilovně pracoval Karel Skalický, rodák z Hluboké nad Vltavou na rozvoji nově zřízené Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, již v letech 1996–1999 vedl. Dodnes na ní působí coby vedoucí Katedry systematické a ekumenické teologie a proděkan pro doktorské studium.
Vybrala -map- , foto -mo-
Aktuální zpravodajství a publicistiku z Univerzity Palackého najdete na stránkách Žurnálu Online.



