Mezinárodní sympozium Umění a kultura střední Evropy

Katedra bohemistiky FF UP ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., uspořádala ve dnech 15.–17. března první ročník mezinárodního interdisciplinárního sympozia Umění a kultura střední Evropy na téma Cizinec – vyhnanec – přistěhovalec. Sympozium navázalo na obdobná, již dříve realizovaná mezinárodní sympozia zaměřená na českou kulturu a umění 20. století, konající se v letech 2005–2010 na půdě Uměleckého centra a Filozofické fakulty UP.

Vzrůstající zájem o danou problematiku vedl pořadatele k rozšíření badatelského spektra a odborného zacílení příspěvků, bylo tak možné vyslechnout referáty nejen literárních vědců, ale i lingvistů, filozofů, historiků, sociologů, kunsthistoriků či muzikologů, a to jak z domácích, tak zahraničních pracovišť. Vzhledem k vysoké účasti – letošního sympozia se zúčastnilo na sedmdesát z původních takřka devadesáti přihlášených účastníků – probíhaly jednotlivé přednáškové bloky současně v aule i v zasedacím sále Děkanátu FF.

První den otevřeli exulantské téma v bloku hlavních referátů literární badatelka Helena Kosková (na horním snímku), rekapitulující 20. století v literatuře jakožto století exilu, či Tomáš Kubíček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze, uvažující o estetickém projektu Střední Evropy v díle Milana Kundery. Po vstupních referátech pokračoval odpolední program již paralelně na dvou místech, kde zaznívaly příspěvky zabývající se dobrovolnou i nedobrovolnou migrací autorů i národnostních menšin po středoevropském prostoru či referáty na téma cizinec jakožto postava literárních děl a jeho pojímání a charakterizace v literatuře jednotlivých středoevropských národů. Na závěr prvního dne byl pro účastníky sympozia připraven slavnostní večer u sklenky vína, během něhož byli hosté provedeni po střední Evropě, tentokrát té hudební, valašským folklorním souborem MUZYGA HARAFICA.

Druhý den pokračovali účastníci sympozia v mapování vytyčené problematiky, přičemž stále zřetelněji odhalovali šíři a badatelský potenciál jednotlivých kultur střední Evropy. Dopolední referáty v aule se zabývaly motivem „cizinectví“ v konkrétních dílech či v oblasti avantgardního, zejména výtvarného, umění. Poté se pozornost účastníků obrátila na česko-německé či česko-rakouské souvislosti exilu a současnou českou prózu. V zasedacím sále se referující věnovali významným literátům středoevropského prostoru (Rilke, Svevo, Zweig či Kukučín) či méně známým autorům, kteří v důsledku vlastního exulantství zůstávali po celý život rozkročeni mezi dvě země. Později přišla na řadu problematika poválečného exilu konce čtyřicátých let. Připomenut byl také motiv hledání třídního nepřítele za hranicemi naší země v letech padesátých v podání pražského bohemisty Víta Schmarce. Závěrečný blok druhého dne tematizoval osudy pedagogických pracovníků a literárních kritiků v exilu. Řeč byla o českých profesorech, kteří se podíleli na založení Filosofické fakulty UK v Bratislavě, či o Františku Peroutkovi nebo Igoru Hájkovi, který byl jedním z tvůrců kánonu české literatury v západním kontextu.

Třetí den se někteří účastnící vrátili k tématu exilového výtvarnictví, vedle toho zazněl i příspěvek o motivu exulantství v amerických filmech Hugo Haase. Následně se pražský literární teoretik Jakub Češka pokusil formulovat vztah domova a ciziny z hlediska narativních postupů, zatímco slovenská teatroložka Dagmar Podmaková pohovořila o vzájemných vlivech a inspiracích středoevropských divadelníků. V zasedacím sále se představil literární historik a překladatel Tomáš Vašut ze Segedínské univerzity, který, stejně jako jeho kolegyně z Pardubické univerzity Marta Pató, promluvil o znovuobjeveném maďarském literátu Sándoru Maráiovi. S fundovanými referáty vystoupili také Roman Kanda působící na Opolské univerzitě, hovořil o Witoldu Gombrowiczi, či olomoucký bohemista Radek Malý (na dolním snímku), který rekonstruoval složitý vztah Paula Celana k českým zemím. Na závěr sympozia zhodnotil Lubomír Machala z Katedry bohemistiky FF jeho průběh, poděkoval za hojnou účast a vyhlásil téma dalšího ročníku sympozia, který se uskuteční na jaře příštího roku.

Sympozium Umění a kultury střední Evropy bylo organizačně a finančně zaštítěno grantem ESF Bohemistika: obor pro III. tisíciletí.

M. Lukáš, Katedra bohemistiky FF, foto archiv autora

Na fotografiích:
1) Literární badatelka Helena Kosková se věnovala exulantskému tématu
2) Olomoucký bohemista Radek Malý rekonstruoval vztah Paula Celana k českým zemím