Mezinárodní konference o české koleji v Římě

Jako jedno z vyústění papežské návštěvy v České republice se v Římě ve dnech 29. září – 1. října 2009 konala mezinárodní konference „Česká kultura a kněžská formace i kontextu národnostních střetů a koexistence“, pořádaná u příležitosti dvojího výročí české koleje v Římě, která byla jako Collegium Bohemicum založena 4. listopadu 1884 (před 125 lety) a po stavbě nové budovy přejmenována na Papežskou kolej Nepomucenum roku 1929, tedy před 80 lety. Hlavním organizátorem konference bylo samo Nepomucenum, odbornou spolupráci zajišťoval Český historický ústav v Římě, Rakouský historický ústav při Rakouském kulturním fóru v Římě a také historické katedry UP, Katedra církevních dějin CMTF a Katedra historie FF. Mezinárodní rozměr konference byl dán jak složením referujících, zastupujících instituce italské, vatikánské, rakouské, švýcarské, slovenské a české, tak i šíří konferenčních jazyků: referáty zazněly v italštině, němčině a angličtině.

Snahou organizátorů konference bylo vyzdvihnout  hlavní charakteristiky české koleje pro kněžskou formaci v Římě, která byla založena v době vyostřených národnostních střetů v českých zemích proto, aby v ní společně žily a vzdělávaly se generace kněží z českých zemí, pocházející jak z jazykově českého, tak z jazykově německého prostředí. Po vzniku samostatného českého státu byla tato národnostní role ještě rozšířena, neboť do národnostního spektra přibyli i alumni jazykově slovenští a maďarští. Dalším z cílů existence koleje byla určitě specificky „římská“ podoba kněžské formace, jež napomáhala k méně „rakouské“ a internacionálnější orientaci českého kléru. Právě z Bohemica a později Nepomucena se rekrutovaly špičky československého kléru, jeho absolventi většinou působili nejen jako biskupové, kanovníci, profesoři na teologických fakultách a v seminářích. V neposlední řadě kolej fungovala jako místo, zpřítomňující českou kulturu, vědu a jazyk v centru katolického křesťanstva, a jak ukázaly některé referáty konference, dokázala i pozitivně ovlivnit vývoj teologické vědy prostřednictvím výrazných českých osobností, jako byli Vladimír Boublík, Karel Skalický a Karel Vrána.

Referáty na konferenci byly řazeny do třech tématických bloků, kterým předcházely dva referáty úvodní. Ve svém obsáhlém zahajujícím příspěvku, který následoval po uvítání rektora Nepomucena Mons. Jana Mráze a pozdravném slovu kardinála Giovanniho Coppy, se prof. Jaroslav Pánek věnoval zhodnocení významu slavné husovské lateránské konference na sklonku roku 1999, která znamenala změnu paradigmatu v pohledu na Jana Husa a husitství jak z oficiálního pohledu katolické církve, tak i z hlediska české historiografie. Druhý úvodní příspěvek pronesla doc. H. Pavlincová z brněnské univerzity, která pojednávala o některých výrazných osobnostech filozofie českého původu působících v římském prostředí. První blok referátů se věnoval vzniku Bohemica před 125 lety a zazněly na něm referáty, které zasazovaly vznik České koleje v Římě do širšího politicko-historického kontextu, a také se věnovaly jednotlivým výrazným osobnostem, jež se na vzniku koleje podepsaly. Druhý a třetí blok byly zaměřeny na vznik Nepomucena, jeho stavbu a jeho pohnuté osudy ve 20. století. Jak ve svém závěrečném slovu zdůraznil prof. Jaroslav Pánek, konference otevřela zatím nezpracované téma českých dějin, důležité zejména pro svůj mezinárodní rozměr, a umožnila tak nový pohled na naši moderní českou historii. V tomto směru byla doufejme první z řady konferencí, které umožní lépe zmapovat tento historický fenomén, výrazně ovlivňující i dění v meziválečném Československu.

Mgr. T. Parma, CMTF

---