Mezinárodní audit výzkumu: jak roste výkon UP?

Zprávy z projektu Mezinárodní audit výzkumu přinášejí i některé zajímavé údaje týkající se UP. Třebaže závěrečný report se teprve odlaďuje před svým zveřejněním, již z dílčích výstupů se můžeme o sobě něco dozvědět. Audit zpracovává mimo jiné bibliometrické údaje za přibližně patnáctileté období. Ve shrnutí se sice píše, že Česká republika svůj vědecký výkon výrazně zvýšila, diplomaticky se tam ale dodává, že ještě stále máme dlouhou cestu před sebou.

Jak dlouhou? Jakých hodnot musíme dosáhnout, abychom se mohli srovnávat s vyspělými zeměmi? Přímou odpověď se tam nedočteme, ale z té spousty číselných tabulek se dá cosi alespoň odhadovat. Země, se kterými nás poměřují, ročně vyprodukují následující počty vědeckých publikací na milion obyvatel: Rakousko 1370, Dánsko 2020, Finsko 1870, Maďarsko 580, Nizozemsko 1810, Slovinsko 1640, Švédsko 2110. Česká republika nyní produkuje cca 826 vědeckých publikací na milion obyvatel ročně. Mezera je skutečně dosti velká. Z časových řad, které jsou ve zprávách k dispozici, lze ale odhadnout i průměrný meziroční nárůst této produkce u jednotlivých zemí: Rakousko 6 %, Dánsko i Finsko 4 %, Německo 3,8 %, Maďarsko 4,6 %, Nizozemsko 4,3 %, Slovinsko 11,4 %, Švédsko 3,3 %. Česká republika má meziroční růst zhruba 6,9 %. Západní země doháníme, ale nijak závratným tempem: pokud by tyto trendy pokračovaly beze změny, za deset let bychom mohli dostihnout Německo, něco kolem třiceti let bychom potřebovali na skandinávské země. Slovinsko se nám rychle vzdaluje a současným tempem je nedoženeme nikdy.

Zpráva Mezinárodního auditu výzkumu nám ale dává pohled i na jednotlivé instituce. Průměrný meziroční nárůst produkce Karlovy univerzity je 9,8 %, Akademie věd ČR má meziroční nárůst 4,9 %. Průměrný meziroční nárůst produkce Univerzity Palackého je 15,8 % a patří v naší zemi k nejvyšším. Rekordmani přesto nejsme: Jihočeská univerzita dosahuje hodnoty 19,3 %. S těmito čísly můžeme spekulovat, jak by naše země dostihovala ty ostatní, pokud by její produkce rostla rychlostí jednotlivých institucí. Rychlostí UK by ČR dostihla za pět let Německo a do sedmnácti let by přerostla všechny zbývající země s výjimkou Slovinska. Rychlostí AVČR bychom za 26 let dostihli Německo a něco kolem 60 let bychom potřebovali na Švédsko; všechno ostatní je příliš vzdálená budoucnost. Pokud by Česká republika rostla rychlostí UP, dostihla by Německo do tří let, a do devíti let pak všechny ostatní zmiňované země, včetně Slovinska.

Jistě, je to jen hra s čísly, o kterých nikdo neví, jak budou vypadat v příštích letech. Ale ten patnáctiletý pohled vzad dává oprávnění jistému pocitu hrdosti a naději, že UP se bude moci řadit mezi naše významné výzkumné školy. A je to i jistý zdroj poučení – i malí hráči, ať už jsou to instituce nebo země, mohou vyrůst nečekaně rychle tak, že je ti kamenní a věhlasní budou muset brát s plnou vážností.

Prof. Tomáš Opatrný, PřF UP

Zdroj: Mezinárodní audit výzkumu, první a druhá průběžná zpráva a její přílohy (www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/mezinarodni-audit-vedy-vyzkumu-a-inovaci/soubory-ke-stazeni)

---