„Mám dojem, že Češi pijí snad jenom bublinky...“

Carla Moreira je studentkou pátého ročníku medicíny Univerzity v Portu, druhého největšího portugalského města. Přes program Erasmus přijela strávit zimní semestr v Olomouci na Univerzitě Palackého. Sešly jsme se hned další den po portugalské Erasmus párty, kterou v závěru loňského semestru připravila společně s ostatními Portugalci, kteří v Olomouci studují. Carla má ráda vídeňskou kávu a tohle je její první rozhovor:

Jaká byla portugalská párty?

Párty byla skvělá, ale stála nás spoustu práce. Strávili jsme dva dny výrobou našich kostýmů, přípravou typických portugalských jídel – Bolinhos de bacalhau a Queijadinhas – a také tradičního nápoje „puncha“ z Madeiry. A jako překvapení jsme o půlnoci měli „fado performance“ (fado je portugalský hudební styl převážně 19. století, pozn. red.). Hráli jsme na portugalské kytary a zpívali. Další naši studenti potom demonstrovali „forcados“ v býčím zápase. Odešli jsme až kolem čtvrté hodiny ráno.

Proč ses rozhodla studovat medicínu v České republice?

My si můžeme většinou vybírat ze zemí střední Evropy; střední, ne východní, vím že tady lidé nemají rádi zařazování ČR směrem na východ; a krom toho jsme měli v nabídce ještě Španělsko a Itálii. Španělsko a Itálie jsou příliš drahé, takže jsem si vybrala Česko jako nejrozvinutější zemi z téhle části Evropy. No a Olomouc byla jediná možnost kam jet.

Je těžké tady studovat? Máte v Portugalsku jiný systém školství?

Ano, je to těžké. Všeobecně, medicína není nejjednodušší studijní obor. Já jsem v pátém ročníku a na konci příštího roku budu skládat státnice. V tomhle je rozdíl mezi ČR a Portugalskem – tady v Česku děláte zkoušky z různých specializací v různých fázích studia, není to souhrnná zkouška jako u nás, kde ji skládáme z různých oborů jako třeba chirurgie, hematologie etc. v jedné jediné zkoušce. A po státnicích mě čeká jeden rok praxe a další čtyři roky studia, kde už si vyberu specializaci.

Takže studenti medicíny stráví na univerzitě nejméně jedenáct let? Jak můžete vyjít s penězi?

No, praxe je placená, a poslední čtyři roky vlastně také, navzdory tomu, že ještě nejsme způsobilí vykonávat všechny části naší práce. Mimochodem, univerzity v Portugalsku jsou placené, je to kolem 1000 euro za jeden rok, ale studenti z chudších rodin dostávají stipendium.

Proč sis vybrala zrovna medicínu?

Rozhodla jsem se v posledním ročníku na střední škole, myslím si totiž, že je to důležitá práce, kdy můžeš opravdu něco změnit. Určitě toho nelituji, hodně mě to baví.

Co říkáš na české jídlo?

Z českých jídel jsem si oblíbila palačinky, guláš a jablečný štrúdl. Ale knedlíky, ty nemám ráda, chutnají jako chleba. V Portugalsku jsou jídla hodně těžká, vaříme mnohem víc masa než Češi, a ke každému jídlu máme jak brambory, tak i rýži a velkou porci zeleniny. K portugalské kuchyni také patří čerstvé ryby, které upravujeme na mnoho způsobů. V Česku se ryby moc neprodávají, a čerstvé už vůbec ne.

A jak ti jde čeština? Učíš se ji ve škole?

Ale ne, měla jsem jen jednu hodinu, ale bylo to moc brzy ráno a profesorka navíc probírala látku příliš rychle, takže už jsem znovu nepřišla (smích). Víš co, čeština je moc těžký jazyk. A navíc, jsem tady jen na jeden semestr, takže trávím většinu volného času cestováním. Už jsem byla v Polsku, Německu, Maďarsku a Chorvatsku, takže si nejspíš dokážeš představit, že mi moc času na učení češtiny nezbývá. Umím říct „na zdraví“, „pivo“, „jmenuji se Carla“ a „jsem z Portugalska“. To je celá moje čeština.

Samozřejmě jako každý cizinec víš, jak se česky řekne pivo. Obvykle si ho všichni oblíbí. Co ty?

Já celkově nemám ráda alkohol, takže české pivo mi nechutná, stejně jako portugalské. Ale i tak jsem si všimla několika rozdílů mezi pitím u nás a v Česku. Když si v Portugalsku objednáš pivo, donesou ti třetinku. A když si chceš dát třeba džus nebo vodu, dostaneš stejné množství nebo rovnou půl litru. Tady je to naopak. Piva dostáváte víc a „nealka“ míň. Dokonce mi tady několikrát donesli jen 0,25, a to už se potom prodraží, když jdeš třeba jen na oběd nebo večeři a máš žízeň. A ještě jedna věc – těžko se tady dá koupit voda bez bublinek. Mám dojem, že Češi pijí snad jenom bublinky. Ale jinak se mi tu líbí.

J. Glocová, foto archiv C. Moreira

---