Málem zapomenuté čtení

Nový pořad Českého rozhlasu Olomouc z dílny Centra pro výzkum moravské německé literatury na Katedře germanistiky FF UP

Vždy poslední neděli v měsíci se mohou posluchači Českého rozhlasu Olomouc setkávat s novým pořadem, který vznikal z velké části na Univerzitě Palackého. Málem zapomenuté čtení je především studentským dílem o německých moravských autorech, o autorech téměř zapomenutých. Prostřednictvím tohoto pořadu, jehož první díl byl odvysílán 31. 1., se posluchači dozvědí především o tom, že v Olomouci žili – celý život, ale třeba i jen krátce - autoři, kteří k tomuto městu měli stejně vřelý vztah, jako autoři čeští, ale psali o tomto městě německy.

„Málem zapomenuté čtení vzniklo tak, že se na nás obrátil Český rozhlas Olomouc, jestli bychom nepřipravili cyklus pořadů o moravské německé literatuře. V rámci práce v Centru pro výzkum moravské německé literatury jsem tehdy svolala seminář, jehož se účastnilo asi deset studentů. Ti dostali za úkol vymyslet témata a vybrat autory, jež by bylo vhodné představit. K jednotlivým autorům pak studenti hledali texty, přeložili je z němčiny do češtiny a z těchto materiálů pak vytvořili jedenáct zhruba půlhodinových pořadů. Ráda bych zdůraznila, že vzniklé díly Málem zapomenutého čtení jsou především prací našich studentů, magistrů i doktorandů, určené širší veřejnosti. Dramaturgii připravil a režijně pořad vede Tomáš Soldán, který v Brně studuje rozhlasovou režii,“ sdělila Žurnálu UP prof. Ingeborg Fialová, vedoucí Katedry germanistiky FF UP.

Každý z dílů připraveného cyklu je vždy věnován konkrétnímu tématu. Ten první se vztahoval k Olomouci a zazněly v něm vybrané úryvky z děl olomouckých autorů i autorů, kteří se Olomouce jen krátce dotkli. Četla se např. ukázka z povídky Die Hana (Hanačka) hranického spisovatele Jakuba Julia Davida, část olomoucké pověsti Willibalda Muellera, zakladatele olomoucké vědecké knihovny, jehož román Konšel olomoucký právě vychází v nakladatelství UP, části ze vzpomínek Julia Kricka (které v českém překladu vyjdou knižně za několik dní), vzpomínky olomouckého „magického autora“ Franze Spundy a mnohé jiné. „Následující díly, které se budou vztahovat i k okolním moravským městům a místům, by se už měly věnovat vždy jednomu vybranému autorovi. V rámci dalších pořadů zazní obvykle také delší ukázka z díla, někdy i celá povídka,“ doplnila prof. I. Fialová.

„Když se mluví o německy psané literatuře z našeho území, tak se vždy myslí Praha. Řekla bych však, že intenzita vztahu k městu olomouckých spisovatelů a básníků je úplně stejná jako těch pražských. Pražská německá literatura měla jen to štěstí, že byla objevena dřív a že má světově uznávaného France Kafku. Olomoucká literatura Kafku nemá a navíc se jedná o menší provinční město. Síla vztahu a lásky k městu je však srovnatelná,“ komentovala prof. Ingeborg Fialová pomyslný spojovník mezi německými pražskými a německými moravským autory. Dodala, že stále přetrvávající názor českého publika, že němečtí moravští autoři i jejich díla jsou z většiny šovinistická, nenávistná vůči Čechům, je pravdivé zhruba u desetiny z dnes známých děl. Už historicky je to nesmysl: Dějiny německé literatury z Moravy a Čech jsou mnohem starší než dějiny moderního nacionalismu, začínají ve středověku na dvorech přemyslovských panovníků, zatímco nacionalismus, napětí mezi Čechy a Němci začíná v v polovině 19. století. Mnozí moravští autoři byli zapálenými zemskými patrioty, mnozí podporovali české národní obrození či mu alespoň drželi palce, je tu velká skupina židovských autorů, kteří se snažili o etablování mezi Čechy a Němci. Samozřejmě existují i díla německy nacionalistická, ale není jich ani většina ani to nejsou ta nejvýznamnější.

Cyklus Málem zapomenuté čtení vznikl v Centru pro výzkum moravské německé literatury při Katedře germanistiky FF UP. Úkolem tohoto centra je tuto zcela zapomenutou literární materii hledat a zkoumat. Do práce je nepřetržitě zapojeno 20–40 studentů. „ Na počátku našich snah, v roce 1998, jsme autorů, kteří psali německy o Moravě či na Moravě, znali asi dvě stě. Impulz k tomu, že jsme si tohoto tématu vůbec všimli, nám dali naši učitelé a kolegové z Katedry germanistiky doc. Lucy Topoľská a prof. Ludvík Václavek. Právě prof. Václavkovi – který v době normalizace nesměl publikovat – vyšla hned po roce 1989 kniha o moravské německé literatuře, která se stala základem naší práce. Současná databanka obsahuje už víc než tři tisíce jmen. Tyto autory dnes téměř nikdo nezná a vesměs nikoho ani nezajímají. Němci se věnují spíše své současné literatuře, která je obrovská, v této zemi vychází statisíce knih ročně: Morava je vnímána jako zapomenuté území, jež dříve s Německem nějak souviselo. Je ale pravda, že německé instituce výzkum na Katedře germanistiky pomáhají financovat: v letech 2003–2007 zde například působil tzv. nadační profesor placený z peněz německé spolkové vlády,“ řekla prof. I. Fialová. „Jestli někdo něco o moravské německé literatuře ve světě ví, pak jsou to Rakušané, protože nakonec to byla jejich vlastní literární historie v rámci rakousko-uherské monarchie, jejíž jsme byli součástí. Rakousko ale zajímají pouze ti nejslavnější autoři, těch méně slavných se musíme ujmout sami, aby neupadli úplně do zapomenutí. Jsme velice rádi, že nám Český rozhlas Olomouc poskytl možnost seznámit s dílem našich krajanů, Olomoučanů a Moravanů německého jazyka, dnešní české obyvatele Olomouce a Moravy,“dodala prof. I. Fialová závěrem.

Další díl pořadu odvysílá Český rozhlas Olomouc 28. 2. v 10 hod.

---