Lékařská fakulta UP vsází na vědu, špičkové odborníky a moderní výukové prostory

Mimořádnými úspěchy na poli vědy a výzkumu se může bez uzardění pochlubit Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Z téměř pěti stovek hodnocených výzkumných organizací v České republice obsadila skvělé 26. místo. V rámci osmi lékařských fakult figuruje na místě čtvrtém. Výsledky potvrzuje hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Lékařská fakulta UP své síly neupíná pouze ke kvalitním vědeckým výsledkům, dlouhodobě pracuje na evropsky důležitém projektu BIOMEDREG. Zahájil se také projekt dostavby Teoretických ústavů.

Nedílnou součástí každodenní činnosti na lékařské fakultě je vedle vlastní výuky a léčebné péče kvalitní výzkum. Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci je vědě a výzkumu věnovaná zásadní pozornost. Tuto skutečnost potvrzuje hodnocení Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která v souladu se schválenou Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací zveřejnila dne 31. ledna 2011 výsledky výzkumu a vývoje v roce 2010.

„Ze všech 463 hodnocených výzkumných organizací v České republice obsadila Lékařská fakulta UP 26. místo, v rámci lékařských fakult 4. místo. Finanční prostředky získané z vědeckých projektů tvoří více než padesát procent rozpočtu fakulty, což dokládá její vědecký charakter,“ upozornil prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., proděkan pro rozvoj a vnější vztahy LF UP v Olomouci.

Druhým úspěšným projektem fakulty, který získal prostředky z programu VaVpI, je podpora výzkumu v oblasti chemické biologie, molekulární a translační medicíny v rámci projektu BIOMEDREG. Díky tomuto projektu vzniká v Olomouci Ústav molekulární a translační medicíny. Ústav se zaměří zejména na vývoj diagnostických postupů a nových léků s cílem lépe porozumět molekulární podstatě nádorových a infekčních onemocnění.

V projektu BIOMEDREG se počítá s účastí špičkových vědců. Ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny se stal jeden z nejlepších odborníků v oblasti experimentální a prediktivní onkologie v České republice docent Marián Hajdúch, který má svém kontě už devět patentů protinádorových léčiv. „Tým českých vědců, vedených docentem  Hajdúchem, se nyní podílel také na výrazném úspěchu v  boji se smrtelnou cystickou fibrózou. Ve spolupráci s kanadskými kolegy objevili látku, která dokáže zabránit infekci, na kterou pacienti s tímto genetickým onemocněním často umírají,“ zdůraznil profesor Mihál.

Dalším špičkovým vědcem, který se zapojil do projektu BIOMEDREG, je nejcitovanější český vědec v oboru biověd, profesor Jiří Bártek, který vede centrum pro výzkum rakoviny v Kodani.

Výzkum profesora Bártka se zaměří zejména na nádory mozku, karcinomy prostaty, prsu a zažívacího traktu. „Profesor Bártek, jenž je považován za jediného Čecha, který má šanci dostat Nobelovu cenu, povede v olomouckém Ústavu molekulární a translační medicíny jeden ze šesti výzkumných programů. Cílem jeho programu bude na základě molekulárně genetických a biologických analýz lidských nádorových buněk identifikovat procesy nebo molekuly, jejichž zásah by mohl nádorový růst zpomalit nebo úplně zastavit s co nejmenším dopadem na funkci zdravých orgánů nemocného,“ prozradil Mihál.

Jeden z dalších výzkumných programů ÚMTM zaměřený na farmakologii a toxikologii vede jedna z nejuznávanějších českých vědkyň v oboru chemie profesorka Jitka Ulrichová. Kromě své vědecké práce přednostky Ústavu lékařské chemie a biochemie a předsedkyně Hlavního výboru České společnosti chemické je profesorka Ulrichová prorektorkou Univerzity Palackého v Olomouci pro záležitosti vědy a výzkumu.

Na projektu se vedle Univerzity Palackého podílí i Fakultní nemocnice Olomouc, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Zásadní stavební změny se dotknou stávajících Teoretických ústavů Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Projekt týkající se dostavby Teoretických ústavů získal podporu z operačního programu výzkum a vývoj pro inovace. „Dojde k významnému rozšíření výukových prostor a také k vybudování nových laboratoří, ve kterých budou moci studenti zejména doktorských studijních programů rozvíjet své vědecko-výzkumné aktivity,“ dodal Mihál.

Zprávu zpracovala Lenka Skácelíková, oddělení komunikace UP

---