„Krize je otázkou vůdcovství.“ Prof. Jan Švejnar o evropsko-americkém spojenectví v době krize

Flash is required!

Zvukový záznam přednášky

Významný ekonom, mj. kandidát na prezidenta ČR v roce 2008, přednášel v olomouckém Arcibiskupském paláci na téma Evropsko-americké spojenectví v době krize v rámci  olomoucké části cyklu Amerického jara 2009*. V zajímavém výkladu spojeném s diskusí hovořil především o spojenectví dvou kontinentů v době největší recese od druhé světové války. Právě euro-americké spojenectví považuje profesor Jan Švejnar za stěžejní. Ve zkratce se uznávaný ekonom nejprve zmínil o vzniku finanční krize, a to když se vrátil k obchodu s realitami na americkém trhu. Hovořil o době, kdy Americká centrální banka snížila úrokové míry, o pozdějších nových finančních nástrojích, nad nimiž podle jeho slov nebyl dostatečný dohled. „V době, kdy si finanční instituce uvědomily, že finanční sektor není v pořádku, začaly zpřísňovat  podmínky hypoték, jimž žadatelé však nebyli schopni dostát. V této návaznosti došlo na snižování cen realit, a s tím i tempa růstu ekonomiky,“ řekl ekonom Švejnar a dodal, že nejvíce jsou těmito událostmi postiženy rozvinuté ekonomiky, v nichž se i nadále zvyšuje míra nejistoty. Ostatně to, že krize vznikla v rozvinuté ekonomice, je podle ekonoma Švejnara samo o sobě velmi zajímavé, neboť finanční krize vznikají převážně v nerozvinutých ekonomikách. „Postižené finanční instituce se poté začaly zbavovat odpovědnosti, a to tím, že začaly prodávat půjčky jiným institucím ve formě jistých balíčků, jimž ratingové společnosti pak dávaly vyšší ohodnocení, než měly“, řekl dále profesor Jan Švejnar, který i dnes upozorňuje, že recese postupuje velmi rychle a bude se ještě prohlubovat. „Já osobně se přikláním k Obamově perspektivě, “ sdělil pak v návaznosti na možná řešení. A měl tím na mysli razantní americká opatření v oblasti stimulace poptávky pomocí vládních výdajů. Právě o nich přijel Evropu nedávno přesvědčit i prezident USA. „Prezidentu Obamovi se podařil jiný cíl jeho návštěvy, a to navrátit popularitu USA. Bohužel to, aby Evropa reagovala na finanční krizi stimulací fiskálního zvýšení poptávky, se nepodařilo,“ řekl prof. Jan Švejnar a doplnil, že Evropa s ohledem na svou historii (viz krize 30. let spojená s vysokou nezaměstnaností, inflací a averzí k rázným řešením) a s ohledem na vysoce rozvinutou sociální síť přistupuje k řešení finanční krize spíše konzervativně.  „ČR má štěstí i neštěstí. Štěstí v tom, že se nenachází v epicentru problému, neštěstí pak v tom, že je otevřenou ekonomikou. Recesi, na kterou podle mne není dobře připravena, se nevyhne“, sdělil prof. Jan Švejnar a na adresu ČR dodal, že není ostrovem stability, jak bylo před časem prohlašováno, a že jeden člověk, jeden podnik republiku nezachrání. Krize je podle něj otázkou vůdcovství, je to úkol pro vládu. V krátkém komentáři pak sdělil, že ČR svůj úkol být hnacím motorem a zastávat vůdčí roli v Předsednictví EU pro své vnitřní problémy nezvládla. A když pak v závěru setkání z publika zazněl dotaz na budoucnost, prof. Jan Švejnar odpověděl: „To kdybych věděl, byl by ze mne milionář. Vím ale, že v období krize se uskutečňují velká opatření. Krize je jakousi katarzí, najednou lze vidět, že se mnohé dá dělat efektivněji. Mnohé záleží na chování hlavních aktérů světového ekonomického dění, k nimž kromě USA a Evropy patří ještě Čína a Japonsko,“ řekl. Dodal, že v ideálním případě by mělo dojít k harmonizaci přístupů všech těchto aktérů, které mají ve světové ekonomice osmdesátiprocentní podíl. „Podstatné je však zamezit návratu protekcionismu, zamezit panice investorů a koordinovat přístup,“ řekl profesor Jan Švejnar.