Kdo bude rektorem UP v příštích čtyřech letech?

Jak to vidí členové Akademického senátu UP (2. část)

Odpověď na tuto otázku, která bude v nejbližším období patřit na UP jistě k nejdiskutovanějším, bude známa nejdříve po zdárném průběhu voleb kandidáta na rektora UP na podzim tohoto roku. Už teď je však možno ji alespoň postupně odhadovat, a to i prostřednictvím ankety, kterou jsme připravili ještě u v tomto akademickém roce. Bezprostředně po vyhlášení řízení na volbu nejvyššího akademického představitele UP jsme položili následující otázku těm, jejichž hlasy v konečné fázi rozhodnou: senátorům olomoucké univerzity. První odpovědi jsme zveřejnili v předchozím čísle, nyní přinášíme další:

Podle jakých kritérií budete volit kandidáta na funkci rektora UP pro období 2010–2014?

Doc. Jiří Lach, Ph.D., M.A (Filozofická fakulta): Úkoly, které stojí před novým vedením Univerzity Palackého, jsou vskutku mimořádné. Senátoři a senátorky by při volbě měli zapomenout na fakultní preference a přihlížet k tomu, zda-li kandidát či kandidátka na rektorský úřad ve svém programu vytváří příslib pro další rozvoj UP. Rozvoj nikoliv v deklaratorním, ale faktickém ohledu. Za rozhodující považuji tři okruhy: 1. přirozenou ochotu angažovat se veřejně a sledovat vše, co souvisí s univerzitním školstvím od místní po evropskou/světovou úroveň; 2. řídící dovednosti; 3. pokračování modernizace UP jako badatelského, pedagogického a společenského tělesa. Pro první bod považuji za hlavní spolupráci s městem a Olomouckým krajem, dále soustředěný tlak na poslance a senátory pocházející z regionu. Pro volené zástupce všech úrovní se podpora UP musí stát samozřejmostí. V rámci české univerzitní politiky, pokud to tak mohu nazvat, je naše škola přirozeným partnerem Karlovy a Masarykovy Univerzity. Tato tři vysoká učení mohou (a musí) cílenou spoluprací vytvářet tlak na novou úpravu postavení vysokých škol a především jejich financování. Pod druhým okruhem lze chápat řadu záležitostí, ale zmíním jen dvě: podobně jako doc. Roman Kubínek považuji za velmi podstatnou schopnost nového rektora věcně spolupracovat s Akademickým senátem. Chod UP bude také zásadně ovlivňovat sestava prorektorů. Zde se do značné míry rozhodne o budoucnosti univerzity. Při jmenování prorektorů nemůže hlava univerzity hledět na bývalé zásluhy a musí být velmi obrněna vůči povolebním tlakům a nabídkám od fakult i jednotlivců. V roli senátora-voliče mě bude v prvé řadě zajímat popis činností jednotlivých prorektorských úseků a až v druhé řadě jmenná sestava. Za úvahu stojí profesionalizace úseku prorektora pro oblast ekonomického řízení. Proč nepověřit odborníka z praxe? Jsem si vědom, jak obtížné je takového člověka najít i obav akademické obce, aby to nebyl technokrat neznalý univerzitního ruchu. A konečně třetí okruh. Jestliže jsem výše zmiňoval spolupráci UP s dvěma největšími univerzitami v České republice, tak jsem vycházel z předpokladu, že se UK, MU a UP stále těší jistě výjimečnosti a prestiži. Úspěchy doby minulé jsou pro uchazeče přidanou hodnotou k tomu, jak je škola zájemce schopna oslovit atraktivností oborů, jaké nabízí podmínky ke studiu a uplatnitelnost v praxi po završení studia. Stejně je tomu v oblasti badatelské. Grantové agentury sledují většinou výsledky mladší pěti let a předchozí úspěchy mají význam doplňující. Duši zaníceného badatele a vyučujícího je často bytostně protivné sebereprezentovat své dílo a tento pocit individuální skromnosti jakoby nejednou ovládl i celou univerzitu. V minulých letech, zejména od časů prorektora Dürra, se leccos začalo měnit – univerzita je viditelnější. Avšak UP stále zaostává i v českém srovnání a na mezinárodním poli zanechává jen malou stopu. Prezentace UP navenek, ale i komunikace uvnitř, zůstává výrazným úkolem pro nového rektora nebo rektorku. Kandidátům přeji pevné nervy a UP dobrého správce!

JUDr. Jaroslav Sovinský, Ph.D. (Právnická fakulta): Rektora budu jako člen Akademického senátu UP vybírat především podle osob kandidátů, tedy až budu vědět, kteří to jsou, a to podle toho, co o nich budu již dopředu vědět, nebo co se mi podaří o nich dále zjistit. Tj. podle jejich činů.

Mgr. Tomáš Parma (Cyrilometodějská teologická fakulta): Asi nejdůležitějším kritériem pro funkci rektora v nastávajícím funkčním období bude jeho vyzrálost osobní, mravní i odborná. Budoucí rektor by měl mít za sebou odpovídající vědecko-pedagogickou kariéru, neměl by používat rektorské funkce k jejímu budování a rozvíjení. Univerzita je dnes i velkým „podnikem“, poskytovatelem zaměstnání a především nyní má i velký ekonomický potenciál: budoucí rektor se bude muset vypořádat s administrováním miliardových projektů OP VaVPI, jeho vědeckou a lidskou zralost tedy budou muset provázet kvality organizační a administrativní. Pochopitelně na tyto úkoly nebude stačit sám, a proto pro mne bude důležité, jaký tým v rámci své předvolební kampaně představí. Rozhodovat se budu zcela jistě také podle návrhu řešení těch nejpalčivějších problémů centrálních jednotek naší univerzity, k nimž patří funkčnost a užívání IT, dodržování univerzitních norem a vůbec chod centrálních jednotek UP. Jako historika mne bude zajímat také vztah kandidáta k tradicím naší univerzity a k její historii (otázka univerzitního archivu a projektu muzea univerzity).

Bc. Tomáš Vynikal (student PřF UP): Podpořím kandidáta, který bude mít blízko k lidem se schopností stmelovat univerzitu. Přál bych si, aby budoucí rektor byl typově osobnost jako Albert Schweitzer.

---